Dámy a pánové, přistáváme v Budějovicích!

JAK TO CELÉ ZAČALO

Příběh českobudějovického letiště je rozhodně zajímavý. Sen o létání u jihočeské metropole se objevil už v první polovině minulého století. Tehdy se Aeroklub České Budějovice rozhodl pro výstavbu letiště v Plané, aby letci nemuseli své stroje využívat za svolení majitelů pozemků jen v krátkém období po žních. Letiště bylo zprovozněno v roce 1937, jenomže za války jej pro své vojenské účely obsadila německá Luftwaffe. Následovalo dlouhé období ve správě československé armády, obyvatelé přilehlých obcí mají přelety stíhaček a drnčení oken ještě v živé paměti. V roce 2005 tato éra vzala za své a armáda letiště opustila.

Ještě v témže roce politici rozhodli o přeměně letiště z vojenského na civilní. Město České Budějovice společně s Jihočeským krajem založily společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. s cílem vybudovat v areálu mezinárodní regionální letiště. A začala se psát další kapitola.

V současnosti má letiště licenci pro neveřejný mezinárodní provoz, v posledních letech je využíváno ke sportovnímu létání a soukromým letům malých letadel pro několik osob. Vzhledem k chybějícímu vybavení zde mohou letadla na dva a půl kilometru dlouhé dráze přistávat pouze ve dne a za příznivého počasí.

BEZ EVROPSKÝCH PENĚZ

V Česku je pět veřejných mezinárodních letišť s pravidelným provozem – v Praze, Brně, Ostravě, Pardubicích a Karlových Varech. Na leteckou mapu by se jako další regionální letiště rády přidaly právě České Budějovice.

Výstavba letiště jde ale ztuha. Po první etapě z roku 2010 Evropská komise zamítla již schválený, zhruba miliardový projekt modernizace letiště, a od té doby kraj financuje rozvoj ze svého, když přistoupil k realizaci úspornější varianty. Co to znamenalo v praxi, vysvětlila pro časopis Barbar mluvčí letiště Martina Vodičková. „Jsou věci, které se nedají obejít a musí být splněné pro bezpečný letecký provoz. Pak jsou ale věci nadstavbové, které se týkají třeba designu a pohodlí pasažérů na terminálu. A v jejich rámci jsme museli být skromnější.“

Oproti původním odhadům dokončení letiště došlo k velkým prodlevám. Velkým zastáncem projektu byl bývalý hejtman Jiří Zimola, který se výstavby nevzdal ani v čase, kdy kraj na letiště nezískal zmíněnou evropskou dotaci. V prosinci loňského roku zahájili na letišti v Plané, jen pár kilometrů od centra města, druhou a poslední etapu modernizace. V jejím cíli má být zisk statusu mezinárodního veřejného letiště a zahájení plného provozu. Kdy? Ideálně už v roce 2020, což potvrzuje jako reálný termín i mluvčí Vodičková.

CO JEŠTĚ CHYBÍ

Zbývá například postavit terminál pro cestující, osvětlení, navigační systém nebo větší stání pro letadla. Vybudovat se musí také přístupové cesty či parkoviště. Investorem této fáze modernizace je Jihočeský kraj, náklady činí 408 milionů korun. „Jedná se o další krok k tomu, aby se letiště stalo mezinárodním leteckým přístavem pro charterovou, turistickou, obchodní i nákladní mezinárodní a vnitrostátní dopravu a mohla tu přistávat taková letadla jako Boeing 737 či Airbus A320. Jsem přesvědčená o tom, že tato konečná fáze jeho modernizace přinese ve finále prosperitu celému jihočeskému regionu,“ domnívá se hejtmanka Ivana Stráská.

Druhá fáze modernizace přitom začala se zpožděním, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže totiž v roce 2017 nejprve pozastavil tendr Jihočeského kraje, když měl pochybnosti o zákonném postupu zakázky. Společnost Hochtief se bránila proti svému vyřazení z tendru, ačkoliv podala nejnižší nabídku. Antimonopolní úřad dal posléze společnosti za pravdu a kraj musel vybírat z účastníků řízení znovu.

LICENCE A STRATEGICKÝ PARTNER

Po dokončení stavby musí ještě letiště pro zamýšlený provoz získat od Úřadu pro civilní letectví potřebnou licenci. A certifikace letiště na status veřejného mezinárodního nebude jen pouhou formalitou, jak potvrzuje i Martina Vodičková. „Bude to náročný proces. Od druhé světové války na území České republiky v takovéto míře žádné nové letiště certifikováno nebylo. Je to tak novinka jak pro Úřad, tak pro nás, vzájemně už nyní záležitost konzultujeme,“ odhaluje. Pokud by nevyšel zisk licence hned na první pokus, mohlo by letiště po nápravě zažádat o licenci znovu.

Jako jakési tajemné zaklínadlo zmiňuje Jihočeský kraj, jako jeden z akcionářů letiště, od samotného zahájení výstavby, že hledá pro letiště strategického partnera. Karlovy Vary či Pardubice se v minulosti orientovaly na Východ, ve stejném směru se kdysi poohlíželi po strategickém partnerství i Budějovičtí, ale prozatím neuspěli. „Po dokončení letiště se nám bude partner hledat lépe,“ zní nyní z kraje. Forem partnerství se nabízí vícero. Například v podobě odklonů letů z větších letišť, zřízení základny pro některou z velkých firem a následné distribuce zboží z budějovického letiště, nebo třeba skoupení podílu akcií.

UŽIVÍ SE?

Vidina toho, odlepit se v Budějovicích od země a dosednout třeba u nějakého přímořského letoviska, je pro spoustu Jihočechů přitažlivá. Od počátku projektu se ale ozývají i kritické hlasy, myšlenku regionálního letiště zdaleka nepodporovali ani všichni jihočeští politici. „Naprostý nesmysl, nikdy to nemůže fungovat a Jihočeskému kraji to nic nepřinese. Když už jsme slavně splavnili Vltavu, je asi čas utápět stamiliony korun v naprosto nejistém projektu letiště.“ Tak znějí dnes ty z nejradikálnějších hlasů jdoucích proti letišti.

Jihočeši dosud míří za lety do Prahy, na jih se pak můžou vydat obyvatelé kraje třeba do hornorakouského Lince, letiště vzdáleného od Budějovic 110 kilometrů. Právě toto letiště z dvousettisícového města by mohlo být tomu budějovickému za jakýsi vzor. V zimních měsících zde na denní bázi funguje spojení s Frankfurtem, s Vídní, nechybějí ani spoje do Londýna, na Ibizu či do Hurghady. V létě se provoz znásobuje a přibývá množství destinací.

Zda se ale další regionální letiště v relativní blízkosti dokáže uživit, je stále ve hvězdách. Otazník nad návratností obřích investic z veřejných rozpočtů nejen do samotné modernizace letiště je dalším nábojem odpůrců. Roční provoz letiště se drží pod hranicí padesáti milionů korun, v souvislosti s blížícím se zahájením provozu se bude lehce zvyšovat. Kraj se také rozhodl od armády odkoupit některé z přilehlých areálů.

Zatímco pražské letiště neustále roste ve svých výkonech, ta regionální se v minulých letech potýkala s nedostatkem pravidelných, ale i charterových letů, a tedy i malým zájmem cestujících, a vykazovala ztráty. Rok 2017 přinesl mírné zlepšení – kromě letiště ve Varech, které skomírá, zaznamenala ostatní česká letiště přírůstek odbavených.

„Obecně má obor letectví vzrůstající tendenci, trend je celosvětový, a bylo by s podivem, kdyby se vyhnul České republice. Nejsme na tento způsob dopravy ještě tolik zvyklí, ale pomalu se řadíme mezi státy, kde ať už na dovolenou nebo za svými obchodními cestami volí lidé leteckou dopravu. Tedy nejrychlejší a nejbezpečnější způsob,“ komentuje Martina Vodičková.

Ředitel letiště Ladislav Ondřich věří, že mezi cestujícími bude o budějovický areál zájem. Pro přílety do Jihočeského kraje oproti některým z ostatních letišť hraje jeho turistická atraktivita. Osmdesát tisíc pasažérů ročně do pěti let od spuštění provozu, to je číslo, které se zmiňuje při cílech budějovického letiště. Pro srovnání loňská čísla ostatních regionálních letišť: Karlovy Vary – 21 tisíc, Pardubice – 88 tisíc, Ostrava – 324 tisíc a Brno – 470 tisíc cestujících. Linec pak 402 tisíc pasažérů.

Před českobudějovickým letištěm leží například úkol přesvědčit cestovní kanceláře, aby z Budějovic vůbec začaly vysílat charterové lety. I ohledně toho už letiště v současnosti činí potřebné kroky. „Cestovní kanceláře čekají na zahájení našeho provozu. O letiště ale mají zájem a jsme v kontaktu s celou řadou z nich,“ potvrzuje Vodičková.

Z Budějovic letadlem – tato událost se skutečně blíží.

CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V BŘEZNOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Na stáncích v za 49 Kč, elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz

Roční předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč