Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Nekupuj, sdílej. Auta i kolegy

Každá knihovnice vám řekne, že objevujeme Ameriku. A vlastně bude mít pravdu, nabídka využití něčeho, co nemusím vlastnit, je na trhu léta, knihovnami počínaje a půjčovnami lyží konče. Jenže doba se změnila; především díky internetu a on-line platbám je dnes možné sdílet i auta, kola, nebo dokonce živé kolegy. Jaké je virtuální tržiště našich sdílených životů?
Petra Vicková, Foto: Milan Havlík
26. Březen 2018 - 09:58

Jedním z nejnápadnějších projektů tohoto typu je systém sdílených bicyklů Rekola, který vznikl před pěti lety v Praze. Charakteristická růžová kola jsou kromě dalších pěti českých měst nyní dobře dostupná i v Českých Budějovicích.

„V minulém roce jich po budějovických ulicích jezdilo přes stovku a projela se tu více než čtyřiadvacettisíckrát. Těší nás, že naše práce vloni posloužila více než tisícovce rekolistů, někteří z nich službu použili párkrát. Máme ale řady nadšenců, jejichž počty jízd vysoce překračují stovku,“ říká Anna Šlechtová z českobudějovických Rekol.

Přes zimu sestaví další kola, uživatelé se mohou těšit na obměněný a vyladěný vozový park. „Chceme s počtem kol navyšovat i počet takzvaných minizón, pro jejich rozšíření je potřeba nových kolostavů. Z hlediska turismu by bylo jistě zajímavé se rozšířit i do Hluboké nad Vltavou,“ upřesňuje Šlechtová.

Systém je celkem jednoduchý. Po registraci do služby si kola můžete půjčit prostřednictvím telefonu (aplikace je pro Android, iOS, webové rozhraní nebo SMS), předplatíte si tarif, lze i koupit balíček jízd nebo jednotlivé hodinové jízdy, v tom případě vždy platíte jen to, co projezdíte. Po opsání kódu na kole získáte heslo pro zámek. Bicykl odemknete, jedete a v zóně ho zase stejným způsobem vrátíte. Rekola jsou bezstanicová, tudíž není třeba hledat speciální stojany.

„Výhody jsou jasné – volnost jízdy a pohybu ve městě. Jen je potřeba, aby rekolisté dávali pozor při parkování. Občas se stane, že jsou umístěna nevhodně a neohleduplně – například u rampy pro vozíčkáře nebo někde blokují cestu. Sdílená kola mají život lidem ve městě zjednodušovat, a ne komplikovat,“ myslí si Anna Šlechtová.

Než projekt v Českých Budějovicích spustila, spousty lidí ji odrazovaly, že v anonymním městském prostředí kola neobstojí, budou ihned odcizená nebo se na nich podepíší vandalové. Za loňský rok se prý definitivně ztratilo jediné kolo a provozovatelé mají příjemnou zkušenost, že se k zapůjčeným bicyklům většina uživatelů chová šetrně. Ničení pak připisují spíše náhodným kolemjdoucím.

„Máme i kuriózní případy, kdy nám někdo na kole vyměnil sedlo kus na kus, zkrátka se mu to naše sedátko více líbilo. Mezi rekolisty se ale najdou i tací, kteří zjištěnou závadu na kole sami opraví,“ dodává s úsměvem Anna Šlechtová.

K pravidelným cyklistům na půjčeném kole patří i dvaačtyřicetiletý elektrikář Antonín Procházka z Českých Budějovic, který službu využívá zejména v teplejších obdobích roku na trase Puklicova ulice – Husova třída. Na dotaz, proč využívá růžové kolo, svou odpovědí poodhalil další rozměr fenoménu sdílení: „O půjčenou věc nemám strach. Když ji někdo ukradne, je to problém majitele, ne můj.“

AUTO VÍCE ŘIDIČŮ

Portál pro sdílení aut První český carsharing s názvem Autonapůl funguje v Českých Budějovicích necelý rok, firma má centrálu v Brně a od dob svého vzniku v roce 2003 se během let rozšířila do dalších devíti větších českých měst.

„Z dřívějších zkušeností víme, že první rok bývá rozjezd velmi pomalý, lidí se s carsharingem teprve seznamují a přemýšlejí, zda by ho mohli vyzkoušet a jak jej prakticky zakomponovat do svého života. V posledních týdnech však vidíme růst zájmu, přibývá dotazů z Budějovic. Zatím tu máme jedno vozidlo, ale víme, že brzy sem pošleme další vozy,“ slibuje ředitel Autonapůl Michal Šimoník.

Společnost chce podle jeho slov posílit flotilu aut tak, aby dokázala lépe plnit potřeby rostoucího počtu uživatelů. Podobně jako v dalších městech, kde provozuje pro stovky lidí již téměř osmdesátku aut od malých městských Citigo po devítimístné Transity, a brzy prý přibude i první elektromobil.

Počet zapojených měst, uživatelů i aut dál rychle roste. Zanedlouho se rozjede provoz v desátém českém městě, ve Zlíně, a zájem dalších měst tvá.

Carsharing je v podstatě velmi pružná, chytrá a samoobslužná autopůjčovna. Registrovaný uživatel si může online přes počítač nebo telefon rezervovat vhodné auto třeba na hodinu, na půl dne, ale i na víkend nebo týdenní dovolenou. Pak už jen stačí si auto vyzvednout přímo na ulici – jednoduchým způsobem, telefonem nebo přiložením čipové karty na čtečku za čelním sklem. Auto se vám otevře, klíčky najdete uvnitř, odjezdíte, co potřebujete, a auto stejnou cestou vrátíte. Pak už vám jen přijde faktura s měsíčním vyúčtováním. Jedná se kromě jiného o celkem ohleduplný princip. Vždyť jedno sdílené auto prý dokáže nahradit pět až deset soukromě vlastněných vozů.

„Sdílíme pouze auta přímo vlastněná družstvem Autonapůl, tudíž dohlédneme, aby byla naprosto technicky v pořádku. Ohlídáme stav, sezónní pneumatiky, servis, pojištění. Uživatel se zkrátka už nemusí o nic starat. Auta navíc průběžně obměňujeme, držíme průměrný věk na zhruba dvou letech. Další výhodu spatřuji v síti zapojených sídel – po úvodní registraci si můžete rezervovat auto v kterémkoli městě, tedy například přijet pohodlně vlakem do Prahy, Brna nebo Ostravy a tam si třeba jen na pár hodin půjčit auto,“ nastínil benefity carsharingu Michal Šimoník a dodal, že podobně jako u pravidelně půjčovaných bicyklů má i jejich společnost překvapivě dobrou zkušenost s řidiči.

„Pomáhá tomu i to, že každý náš uživatel může uhradit náklady úklidu auta nebo myčky přímo kartou, která je v autě i na platbu paliva. Auto je tedy po cestě v pořádku a připravené pro dalšího člověka. Provozujeme také nonstop helplinku, kam nám může uživatel kdykoli nahlásit problém a my mu jej pomůžeme vyřešit. Díky tomu funguje i sociální kontrola mezi uživateli,“ uzavřel Šimoník.

AZYL PRO NEZÁVISLÉ

Sdílet na jihu můžete i kancelář. IKdyž potřebujete funkční a reprezentativní prostředí pro svou práci, nemusíte si komerční prostor rovnou pronajímat. Stačí se aktivně připojit ke komunitě podobně zaměřených nezávislých lidí ze všech oborů – a díky společné kanceláři najdete i cestu k inspirativnější a efektivnější práci.

Cowo CB je vůbec prvním coworkingovým centrem (sdílenou kanceláří, coworking neboli spolu-práce) na jihu Čech a doposud stále jedinou sdílenou kanceláří s pětiletou historií v Českých Budějovicích. Přicházejí sem lidé z různých oborů, zejména ti, kterým stačí jen pracovní stůl, židle a notebook, což jsou většinou lidé na volné noze. Zájemci hledají reprezentativní a spolehlivější prostor k práci a setkávání s klienty, než doposud měli v domácím prostředí, kavárnách, knihovnách nebo hotelových pokojích. Každý, kdo se rozhodne využít služeb Cowo CB, si předem zvolí tarif podle počtu hodin, jež chce ve sdíleném prostoru měsíčně strávit, získá pak vlastní přístupový čip a vybere si aktuálně volné pracovní místo.

„Sdílená kancelář má svůj smysl, pokud toužíte změnit pracovní prostředí, nechcete platit kancelář vlastní a nevadí vám práce ve skupině. Jestliže ke všemu máte zájem o nové lidi a o navázání prospěšných kontaktů nejen pro podnikání, pak jste u nás správně. Mnohokrát se stalo, že naši členové spolu začali aktivně spolupracovat na různých projektech nebo využili služeb toho druhého. Coworking se tak stává i místem nových projektů a zakázek,“ upřesnil Jan Hoffmann z Cowo CB.

Většinou je prý osloví lidé, kteří s tímto systémem již mají zkušenost, např. z Prahy a ostatních velkých měst, nebo sdílený prostor sami aktivně vyhledávají a v hledáčku se jim objeví právě Cowo CB. Projekt je založený na komunitě, která je jeho hlavním pilířem, v coworkingu se všichni navzájem znají a v rozsahu zhruba pětadvaceti členů tedy ani není možné chovat se nezodpovědně.

„Za celou dobu našeho fungování jsme nezaznamenali jediný případ problémového přístupu k vybavení a zařízení coworkingu. Naši členové do kanceláře nosí i své vlastní věci, pro které doma nemají využití – třeba monitory, sluchátka, nabíječky a podobně. Ty věci coworkingu zapůjčí a umožní tak jejich využití ostatními kolegy,“ prozradil Jan Hoffmann.

Významný potenciál firma vidí i v řadě business-networkingových akcí, které Cowo CB v Českých Budějovicích pořádá nejen pro své členy, ale také pro veřejnost. Prostřednictvím inspirativních osobností jsou tedy sdílené i zajímavé myšlenky. Tyto akce mají skutečný ohlas. Například koncem ledna na tzv. „Business kotel“ s mentálním koučem Marianem Jelínkem přišly dvě stovky účastníků.

„Úžasných řečníků a lidí, kteří mají co říci, je v České republice celá řada, a my je chceme do Budějovic pozvat. Rozvíjet chceme také naši sdílenou kancelář, především její zařízení a vybavení, a zvýšit tak pracovní komfort. Pomalu také otevíráme téma rozšíření našich aktivit za hranice Českých Budějovic do ostatních měst Jihočeského kraje,“ představil vize Cowo CB Jan Hoffmann.

DOMÁCÍ PÉČE

Písecká firma AKTIV Zdravotnické potřeby se svým působením zaměřila na lidi, kterým sdílení pomáhá zvládnout nenadálou životní změnu, kdy řeší zásadní zdravotní problém, nebo jsou to senioři a neobejdou se bez soustavné péče. Sortiment zboží, potřebný pro tento druh ošetřovatelské činnosti, si uživatelé služby nemusejí rovnou kupovat, mohou si jej jen zapůjčit.

„Sdílení kompenzačních pomůcek u nás funguje několik let. Vlastně jsem jej původně otevřel jako podporu kupujících. Byla to taková malá zakrnělá nožička našeho podnikání. Mnoho našich zákazníků se setkalo se zdravotnickými potřebami až teprve v okamžiku, kdy se něco stalo. O to byla větší jejich bezradnost a ocenili pohotovou a odbornou pomoc. V jednoduchosti je síla, proto celý princip funguje především po telefonu – náš pracovník poradí volajícímu a následně sepíše půjčovní smlouvu. Brzy od nás pak odchází balík s věcmi, které mohou být užitečné, nebo naší dopravou odjíždí polohovací lůžko. Každý měsíc pak přijde od nás faktura na další období,“ vysvětlil jednatel společnosti David Pospíchal.

Zhruba třetina lidí si podle něj pomůcku vyzkouší a následně ji odkoupí. AKTIV Písek má mezi lidmi stovky postelí a desítky vozíků: „Často propustí z nemocnice třeba babičku domů, rodina se termín dozví až na poslední chvíli. Lidé odcházejí do domácího ošetřování i o víkendu, ve svátek. Nejbližším je pak doporučeno, aby si opatřili speciální postel nebo si zažádali na pojišťovně o chodítko. Kdo se v tom má vyznat? Lůžko váží zhruba metrák a problém může být nejen ve finanční dostupnosti, ale i v dopravě a montáži na místo. Tohle my umíme. Kromě speciálních přístrojů také půjčujeme všechny kompenzační pomůcky – antidekubitní matrace, vozíky, chodítka, WC křesla, zvedáky. Vozíme a půjčujeme zboží po celé republice.“

Fenomén sdílení tedy neustále zasahuje i do dalších aspektů našeho života – můžete sdílet své byty a domy, v rámci celé řady internetových půjčoven věcí si můžete zapůjčit elektroniku, sportovní náčiní, hudební nástroje, 3D tiskárny, nářadí, oblečení, deskové hry, šátky na nošení dětí nebo třeba vodní dýmky. Možností je bezpočet a budou díky internetu stále narůstat. Cesta k tomu, abychom nemuseli vlastnit všechno to, co potřebujeme, tedy abychom neshromažďovali vlastně zbytečný majetek, ale vede především přes vnitřní rozhodnutí. A bývá to cesta ke skromnosti.

 

CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V BŘEZNOVÉM ČÍSLE

Na stáncích v za 49 Kč, elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz

Roční předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč