Vzácná Hamiltonova plátna se vrací na lovecký zámek Ohrada
Nebývá zvykem, aby už při projektování stavby navrhoval architekt dispozice místností podle velikosti obrazů. Na Ohradě tomu tak bylo. Kníže Adam František ze Schwarzenbergu počítal už při tvorbě projektu zámku s tím, že v hlavním sále budou viset velkoformátová plátna štvanic, a nechal jim přizpůsobit rozměry stěn. Psal se rok 1706, když kníže Adam František ze Schwarzenbergu pozval na své hlubocké panství vídeňského malíře Johanna Georga de Hamiltona (1672-1737) a pověřil ho úkolem namalovat deset rozměrných olejomaleb s náměty štvanic. Více než deset let se Hamilton s precizností jemu vlastní snažil co nejdokonaleji splnit zadaný úkol. Účastnil se honů, věnoval se pozorování zvířat při štvanicích, nechal si přivážet zabitá zvířata, aby je použil jako modely, a to dokonce až z Ruska a Polska. Obrazy pak visely v sále více než dvě stě let. Těsně před obsazením pohraničí nacistickou Říší na konci září roku 1938 se Adolf ze Schwarzenbergu rozhodl nechat tyto velmi cenné obrazy pro jistotu převézt do bezpečí. Putovaly až do Kanady a po druhé světové válce byly zapůjčeny do muzea v Rakousku.
Před deseti lety se pracovníkům Národního památkového ústavu podařilo zjistit, že plátna jsou vystavena na zámku Stainz ve Štýrsku a na zámku Murau. Po řadě jednání se stávajícími majiteli získala Ludmila Ourodová z Národního památkového ústavu souhlas s pořízením jejich kopií, které dnes mohou být vráceny na místa původních pláten. Kopie budou zavěšeny v původních, dnes zrestaurovaných rámech, které nemohly být pro svou velikost odvezeny společně s obrazy a zůstaly po celá léta uloženy na půdě zámku. „Je velmi potěšující a příkladné, že se díky velkorysé spolupráci a pochopení majitele obrazů pana Johanna Schwarzenberga, schwarzenberské správy v Murau i správy zámku Stainz podařilo získat souhlas a z ruky fotografa a grafika Tomáše Halamy i dostatečně kvalitní fotografie, aby bylo možné začít celou rehabilitaci sálu připravovat,“ říká vedoucí Oddělení restaurování Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Ludmila Ourodová.
„Velmi si vážíme spolupráce s vedením Národního zemědělského muzea a skutečnosti, že se rozhodlo myšlenku rehabilitace původní podoby loveckého sálu zámku Ohrada podpořit a realizovat,“ dodává ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Daniel Šnejd. Slavnostní odhalení pláten proběhne ve středu 25. dubna v 15 hodin za účasti generálního ředitele Národního zemědělského muzea Milana Jana Půčka a ředitele Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Daniela Šnejda. „Návrat pláten na zámek Ohrada je významnou událostí, protože jsou nedílnou součástí interiéru. Děkujeme památkovému ústavu, bez jehož snahy a jednání by kopie nevznikly. Ještě stále musíme napravovat škody, které památkám vznikly za minulých režimů, a i toto je jeden z malých, ale významných detailů, kde se to povedlo,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.
Národní zemědělské muzeum slaví v letošním roce výročí 100 let od svého založení a návrat Hamiltonových pláten je jedním z „dárků“, které v rámci oslav pro své návštěvníky připravilo.
Národní zemědělské muzeum je státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem zemědělství. Zabývá se zejména tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. Národní zemědělské muzeum má kromě hlavní výstavní budovy v Praze další čtyři pobočky – Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice. Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství Ohrada je nejstarším loveckým muzeem v Evropě. První muzejní sbírky loveckých trofejí a vycpanin zde byly umístěny již v roce 1842. Unikátem je Sallačova sbírka několika set exponátů paroží a souroží. Barokní zámek Ohrada nabízí působivé interiéry, zejména hodovní sál vyzdobený barokními loveckými motivy a nábytkem z paroží.
Více na www.nzm.cz