Když fandí misska
U Švantnerů byl fotbal vždy tématem číslo jedna, otec Pavol byl úspěšným prvoligovým brankářem. A Nikol Švantnerová si uvědomuje, že nebyla žádná šance, aby se jí tento sport v životě vyhnul. „Můžu být ráda, že ho sama nehraju. A bylo jasné, že pokud se narodí kluk, tak bude fotbalista,“ pomrkává směrem k mladšímu bratrovi.
Patrik Švantner skutečně začal kopat do míče už odmala. „Já góly chytal, tak ty je musíš dávat,“ utnul táta rychle synovy touhy být také gólmanem a nasměroval jej do útoku. V průběhu jarní části aktuální sezony si jednadvacetiletý ofenzivní hráč vybojoval místo v základní sestavě Dynama. A může se spolehnout na to, že pokud si v nabitém programu jeho sestra najde čas, nebude v hledišti budějovického stadionu chybět.
Patrik si sestry, jako své fanynky číslo jedna, váží. „Podporuje mě dlouhodobě a snaží se jezdit na všechna má utkání. I když jsem hrál na druhém konci republiky, tak přijela, třeba i jen na přípravný, nijak atraktivní zápas.“ Přitom ale nemůže počítat s tím, že by se po zápase dočkal pochvaly...
Nikol je totiž náročnou, kritickou divačkou. „Je to možná i tím, že mě odmala také nikdo nechválil, spíše mě učili pracovat na chybách. Proto to beru tak, že nebudu klukům mazat med kolem pusy. Nejsem žádná fotbalová expertka, ale základní chyby vidím,“ krčí rameny Nikol.
Sama přiznává, že zápasy prožívá na maximum, není jen pasivním přihlížejícím. „Mám pocit, že kolikrát to sedícím kolem mě i vadí, že se mě snaží mírnit, abych nebyla až vulgární,“ směje se. Když se do zápasu ponoří, emoce nijak neschovává. Dokáže ji naštvat, když se týmu nedaří nebo třeba když Patrik nedostane od trenéra šanci se ukázat.
Protože i její přítel je fotbalovým profíkem, stává se, že za den Nikol Švantnerová navštíví jak jeho zápas, tak posléze i Patrikovo utkání v Budějovicích. Jako ztracený čas z víkendu to ovšem nevnímá. „Beru to tak, že je svými návštěvami podporuji. A platí to i naopak, když mám přehlídku nebo focení, tak také chci, aby přišli. Když Patrik může, dorazí se na mě také rád podívat.“
Při otázce, jaký zážitek s fotbalem Nikol utkvěl, zmíní atmosféru z doby, kdy za Dynamo hrával ještě její otec Pavol. Z paměti loví vzpomínky na to, jak se tým koupal po postupu do první ligy ve Vltavě u stadionu, pak v kašně na náměstí, jak jako malá s tátou vše prožívala. O aktuálním kádru a fotbalistech Dynama má přehled. Vždyť některé z hráčů zná od jejich začátků. „Ráda se na zápasy Dynama dorazím podívat. Jen mě mrzí, že Budějovice jsou jen v druhé lize, místní zázemí by si zasloužilo nejvyšší soutěž,“ říká sympatická šestadvacetiletá modelka.
Mít za sestru missku, z toho samozřejmě nemůže Patrik v partě chlapů vyjít lacino. Už si tak v kabině dávno zvykl na všelijaké narážky spoluhráčů. „Vždycky slýchávám, jestli se sestra přijde podívat na zápas a podobně. Naštěstí je vše myšleno ve srandě. Protihráči zatím Nikol nikdy při utkání nezmínili, ale možná to někdy přijde,“ přemýšlí Švantner.
Místo je mezi Nikol a Patrikem i na sourozenecké škádlení. Na dubnový duel s Příbramí si Dynamo přichystalo charitativní akci ve prospěch Centra Bazalka. Zájemci z řad fanoušků si mohli koupit hraný dres a svému oblíbenému hráči vybrat do zápasu jmenovku dle svého přání. Patrik na tuto akci sestru upozornil a Nikol měla hned jasno – tohle si nenechám ujít! A začala přemýšlet, s jakou jmenovkou na zádech pošle bratra do utkání. Nakonec zvítězil „NIKOLKY MAZÁNEK“. Jak se na to mladší sourozenec tvářil? „Co mám na dresu, jsem zjistil až před zápasem v kabině. Spoluhráči se mi za to trochu smáli, ale mně to přišlo vtipné, nijak ponižující,“ usmívá se Patrik.
Vybavuje si, jak společně se sestrou v dětství při čekání na tátu po jeho trénincích zůstávali na hřišti a kopali si. „Dobře si pamatuji, jak jí nešly výkopy, jak to pořád zkoušela a jak jsme se jí za to smáli,“ zmiňuje Patrik Švantner. Nikol o hraní ženského fotbalu opravdu nikdy ani na sekundu neuvažovala. „Nelákalo mě to, na fotbal nemám figuru, holky v něm jsou trochu mužnější. Mě by někdo přejel, a už bych se nezvedla,“ ukazuje znalost fotbalového slangu nejhezčí dívka republiky roku 2015.
Nikol při odhadech vývoje bratrovy kariéry stojí nohama na zemi. Uvědomuje si, že za svůj v dětství vysněný Real Madrid nebo Chelsea si už asi nezahraje. „Ale je mladý, snaživý, myslím, že na to má. Dynamo je pro něj super start, přála bych mu první ligu, nejlépe kdyby ji vykopal s Budějovicemi. A co nejdelší kariéru, ať se dokáže zajistit, a na čem makal, ať se mu splní.“
... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ČERVNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!
Na stáncích v prodeji za 49 Kč!
Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!
Roční předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!