Potřebujeme víc sebereflexe a nonšalance

Nemožné neexistuje. Platí to i u architektury?

Máme velké štěstí, že není možné dosáhnout absolutního možného, všeobecného poznání a konečných možností. To by byla ztráta motivace, konec hledání, a to nejenom u architektů. V architektuře je možné hodně, ale zároveň je nutné respektovat přírodní zákony s ohledem na konstrukci a stabilitu, prostě aby to nespadlo. Současné technologie ve stavebnictví umožňují velkorysá řešení a dávají neuvěřitelnou volnost v invenci architektů při tvorbě našeho prostředí.

Někdy má ale člověk pocit, že vznikají stavby, které popírají zemskou gravitaci.

Znám stavby, které visí nad propastí, které jsou s umělou atmosférou ponořeny pod hladinou moře, ale architekt by se měl neustále ptát, co je podstatou stavby, kterou navrhuje, pro koho a s kým ji vytváří. Jak se bude v konkrétním obytném prostředí budoucí uživatel stavby cítit? Bude mu přinášet radost při každodenním obývání a bude se sem rád vracet? Občas se nad obdivuhodnými realizacemi ptám „proč“?

Jak se architekt přizpůsobuje dobovým trendům? Architekturu ovlivnilo jen za vašeho života několik vln a nových směrů, móda mizí po pár letech, lidé chtějí jiné domy než před dvaceti lety.

Každý architekt prochází svým vlastním osobním vývojem. Přes častá úskalí vstřebává do sebe vnější vlivy a je tvarován prostředím, ve kterém se pohybuje. To je pochopitelné. Reaguje na současnou poptávku a plní zadání společnosti. Je to jeho povolání a zároveň denní chléb. Na osobnosti, názorové vytříbenosti a dostatečném nadhledu architekta pak ovšem záleží, zda odolává módním trendům a krátkodobým manýrám, zda jde k jádru věci, přemýšlí o zadaném úkolu v širších souvislostech a snaží se soudobost přetavit do trvalejší hodnoty. Pak mohou vznikat díla, která přetrvají jepičí život slávy a módních závanů. Čas je nejvyšší kritik architektury a má dlouhý krok i přes několik generací. Výhoda našeho oboru je v tom, že je možné domy přestavět nebo zbourat, pokud přestanou vyhovovat a stanou se obnošenými svrchníky ve vyčpělé almaře našich měst. Architektura je hodně o etice, vkusu, přiměřenosti a pokoře.

Na čem právě pracujete?

Celé své profesní působení se pohybuji mezi ateliérem a staveništi. V současné době dokončujeme přestavbu a revitalizaci náměstí v Soběslavi. Tamtéž probíhá rekonstrukce a přestavba historického objektu bývalé radnice. Svižně se rozjela stavba apartmánových domů na Lipně, dokončila se realizace levitující střešní platformy s parkem, piknikovou loučkou a venkovní expozicí nad Národním zemědělským muzeem v Praze a bude se zahajovat několik dalších staveb.

Co vedle toho připravujete?

Pracujeme na několika zajímavých akcích, které jsou převážně pro soukromé investory. Mezi významnější patří dostavba a přestavba hotelu Clarion v Českých Budějovicích, kde navazujeme na stávající objekt hotelu, který jsme přestavovali v první etapě, dále bytový dům ve Šrámkově ulici, obchodní centrum v Jindřichově Hradci, rezidenční bydlení v Třeboni, několik akcí ve Vimperku včetně přestavby nemocnice a stavebních úprav sídliště, penzion na Šumavě, návrh rekonstrukce a stavebních úprav prelatury v Českém Krumlově a další zakázky.      

Jste vidět – díky svým domům, ale i politickým názorům, které veřejně prezentujete. Co dnes lidem chybí víc, rozhled v architektuře, nebo politice?

Dnes procházíme obdobím virtuální reality utvářené zjednodušujícími heslovitými výkřiky politických stran a hnutí. Jakákoliv událost je marketingově upravovaná podle potřeby politiků. Jakýkoliv kritik nepravostí současné vládní garnitury je diskreditován a znevěrohodněn, fakta se relativizují a pravda spolu se lží je tak nepřehledně, ale mistrně smíchaná, že je veřejnost zmatená a lidé s menším rozhledem a nesledující aktuální dění jsou snadno ovladatelnou a manipulovatelnou masou, která je ochotna volit populistické politiky s líbivými hesly a sliby. V tomto prostředí se pak slušnost, morálka, pokora a empatie k ostatním lidem bere jako slabost a nenormálnost. Lidé, kteří v současném pokaženém infikovaném prostředí ctí základní morální hodnoty, jsou pak pejorativně označováni za pravdoláskaře, havlisty, vítače a jsou dehonestováni dalšími nesmysly. Věřím ovšem, že tato situace je přechodná. Slušných lidí je hodně, pouze nejsou tak vidět a slyšet. U mnoha lidí hraje důležitou roli v jejich životě a při jejich rozhodování relativní blahobyt skládající se z plného nákupního košíku, chalupy, auta, moře a celkem dobrého platu. Bohužel ale chybí celkový všeobecný rozhled, schopnost rozlišovat drobnější nuance současného dění a pohodlnost a neochota přiznat si tu pravou realitu.

Co by musel udělat Miloš Zeman, aby se stal vaším prezidentem?

Vím, na co narážíte, oba inzeráty jsme museli do Barbara dát. Alespoň tak jsme vyjádřili s manželkou bez křiku a velkých gest svůj názor na oba pány, Zemana a Babiše. Miloš Zeman nebude nikdy naším prezidentem, tak jako Andrej Babiš nebude náš premiér. Na těchto nejvyšších pozicích musí zasednout lidé s přirozenou autoritou, vzdělaní a zároveň pokorní, inteligentní, ale ne vychytralí, empatičtí, a ne lidé plni zla, pomstychtivosti a nenávisti, lidé bez arogance moci, slušní, ochotní přijímat jiné názory, lidé se sebereflexí a nonšalancí. Lidé, kteří svůj úřad vnímají jako službu národu, ne jako dobyté obsazené území. Současný prezident by nyní udělal nejlépe, kdyby sám odešel z funkce, v klidu prožil stáří na Vysočině obklopen svými nejbližšími a sympatizanty a dále neškodil této zemi.

Elektronická verze říjnového čísla ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!