Showman jménem Prasopes

Líný nebo vůbec špatný, bezcharakterní člověk, hanlivé označení jakéhokoli bulteriéra, to všechno je prasopes. Míro, proč tato přezdívka?

Milý Pavle, vážení spoluobčané! Řeknu vám pravdu. Nevím. Každopádně je bulteriér ohavné zvíře. Pravděpodobné však je, že jsem tento výraz využíval, používal a zneužíval tak často, že mi prostě zůstal.

Mohl jsi dopadnout hůř, znám i horší nadávky.

Jak říkáš, třeba takový magor, žumpa nebo znám i dívky s přezdívkami Prase nebo Pekáč.

Říkáš, že bulteriér je ohavný pes – nemáš rád psy?

Psy nejím. A nikdy jsme ani psa neměli. Neměl bych ani čas se o něj starat, stejně tak bych se nechtěl starat třeba o dům. Bulteriér je podle mne nehezký živočich a většinou je ošklivý i jejich páníček.

Nechceš dům ani psa. Jsi typické městské dítě?

Moji rodiče byli vesničané, ale já jsem už opravdový Slovan. Narodil jsem se na Slovanech v Plzni a žiju v Plzni dodnes. Jsem tedy spíš městské dítě, ale k vesnictví mám vřelý vztah.

Dnes bydlíš na Borech. Se svou dřívejší skupinou Tleskač jste dokonce vydali album Na předměstí Bory, kdy jste čtvrť oslavovali...

Ano, v současnosti jsem na Borech. Ne však v největším pavlačovém domě ve tvaru hvězdy. O tomto stavení pojednávala píseň Pavlačová story na předměstí Bory, kterou jsme hráli s Tleskačem. Chtěli jsme také upozornit na fakt, že Bory zakomponoval Josef Kajetán Tyl do národní hymny a pak tu umřel.

Skupina Tleskač skončila v roce 2013. Jak na tu dobu vzpomínáš? Ta kapela byla populární, prodali jste tisíce desek, hráli na největších festivalech v Čechách.

Je to tak. Tleskač ale nebyla moje první kapela. První byla středoškolská skupia ZZ práce (neboli Zatracená zkurvená práce), potom Smíšené pocity, Požár mlýna, Tleskač, Kníry a teď Trautenberk. Každá kapela měla svoje a na každou vzpomínám rád. Je dobrý, že to bylo pestrý, různý žánry, a že nemusim zpívat 35 let v kuse třeba Jede traktor, je to Zetor. Ta píseň se mi líbí, ale zpívat ji po dvoutisícípátý by mě nebavilo.

Pustíš si Tleskače? Pouštíš si vůbec svou muziku?

Svoje kapely si nepouštím, těch jsem si užil nebo užívám ve zkušebně nebo na pódiu, ale rád si poslechnu starý elpíčka na gramofonu. Hudební vkus se vytváří v pubertě, já jsem byl zasažený punkovým obdobím a přitahovala mne energie a živočišnost punkových umělců. Baví mě zahraniční i domácí punkový kapely, třeba Ramones, Toy Dolls, Bad Religion, Misfits a z domácích Jasná páka, Visací zámek, Pražský výběr, Abraxas, Bonpari a další.

Ty jsi teď zasloužilým členem kapely Trautenberk, svůj styl jste nazvali tanzmetal. Charakterizuj ho pro čtenáře, kteří ještě neměli tu čest...

Trautenberk je taneční metal s přesahy do punku. Je typický veselými texty, dehonestujícími oblečky a energickou show na pódiu. Je třeba slyšet a vidět.

Jste stále více populární. Máte pořád vyprodané sály. Co to?

Mravenčí práce. Odhodlanost. Vytrvalost spojená s neobyčejným talentem. To jsou příčiny úspěchu na pódiu. Jo a hlavně nás to, jestli to jako můžu prozradit a kamarádi z kapely prominou, baví. Posluchač a hlavně divák to slyší a vidí a náležitě ocení.

Ty ses ke kapele připojil v roce 2014, po náhlé smrti zpěváka Obrouše. Za jakých to bylo okolností?

Znal jsem bývalého zpěváka Obrouše ještě z kapely Dva a půl cvrčka, párkrát jsme s nimi hráli s Tleskačem a potom i z Trautenberka. Když odešel za Elvisem, ostatní kluci z kapely chtěli uspořádat pár vzpomínkových koncertů na jeho počest a oslovili mě, abych zazpíval nějaký písně místo Obrouše. Postupně jsem zjistil, že jsou to fajn chlapíci a zůstal jsem s nima.

Nebál ses nahrazování, srovnávání? Obrouš byl zvláštní osobnost.

Určitě jsem Obra nechtěl nahradit. Byl jedinečný. I proto jsem se oblékl do jiného oblečku a roli zpěváka, potažmo tanečníka, jsem pojal po svém. A zřejmě to funguje.

Ty si říkáš pan zemský rada, ale ten ve večerníčku o Krakonošovi chybí.

Nechybí. Je to postava, která se tam objevuje velice málo a přijíždí na kontrolu Trautenberkova panství. Jmenuje se pan Opatrný a zjistí jisté nesrovnalosti v Trautenberkově účetnictví. V pohádce však už není, že mnohem větší nesrovnalosti najde v Krakonošově.

Měl jsi Trautenberka rád?

Trautenberkovi jsem fandil a litoval jsem ho, že mu nikdo nepomůže, když ho Krakonoš vybavený nadpřirozenými schopnostmi neustále šikanoval. Můj asi nejoblíbenější díl je Jak Trautenberk loupil v Krakonošově revíru z pořadu Česká soda, kdy pánové Čtvrtníček, Steindler a Vávra sehráli opravdu výtečnou taškařici.

Nápad s Krkonošskými pohádkami je fajn, ale je vyčerpatelný.

Neni. Krkonošské pohádky jsou o životě na vsi a to je nevyčerpatelný zdroj inspirace.

Jaký máš rád večerníček? Nebudete hledat inspiraci i tam?

Mám rád americký večerníček South Park. Jestli tam budeme hledat inspiraci, to ti neřeknu.

Poslední album Trautenberka bylo o jídle. Jsi gurmán?

Nebylo úplně o jídle, avšak jídlo tam hrálo důležitou úlohu. V dnešní době, kdy na všech televizních stanicích věnují strašně hodin pořadům o jídle, je čas, který je na naší poslední desce o jídle, zanedbatelný. A jestli jsem gurmán? Ano, jsem milovník laciných chutí.

Kde budete hledat témata písní pro další alba?

Chtěli bychom se dál věnovat problémům dospívajících vesnických dívek, ochraně zvířat, lásce k Andulce, biatlonu a práci stomatologů, rybářů a lesních dělníků.

Do března máte volno, co bude následovat pak?

Pak bude zase mazec. Ježdění, hraní, nakládání, podávání rukou, vykládání, polibky a podobně. Do konce roku máme naplánovaných 56 koncertů. Myslím, že je to zhruba, tak nějak dohromady, ještě snesitelná dávka.

Léto bude ve znamení velkých festivalů. Budete hrát i na jihu Čech?

Ovšem. Hlavně se zúčastníme festivalu hrady.cz. Na jihu Čech máme věrné fanoušky a někteří z nás i partnerky. V jižních Čechách letos zahrajeme celkem pětkrát. 18. května v Písku, 26. července v Dačicích, 27. července v Protivíně, 2. srpna v Rožmberku a konečně 26. října v Českých Budějovicích.

Kníry jsou tvoje druhá skupina. Začala raketově, ale teď ji vidím hrát jednou za měsíc.

Kníry jsou skupina zabývající se tematikou vedoucího postavení mužů ve společnosti. Vzhledem k tomu, že většinu kulturních akcí pořádají ženy, protože chlapi mají na starost důležitější úkoly, jako je výzkum vesmíru, řízení států, zdolávání osmitisícovek nebo skládání symfonií, nám s naší mírně šovinistickou skupinou koncertů ubývá.

Máš rád experimenty s vousy?

Ale ovšem. Hlavně v období Movemberu si nechávám narůst knír různého typu. Asi nejoblíbenější je typ sňatkový podvodník. Po skončení Movemberu si dokonce vousy přidávám do jídla.

Známá je i tvoje skupina Požár mlýna, která ale momentálně spí. K dožitým padesátinám jste si ale nadělili sérii koncertů, které byly vyprodané.

Jóó, Požár... To byl veselý underground-punkový ledoborec plující na vlně čerstvě nabyté svobody v devadesátých letech minulého století. Jeden hudební publicista charakterizoval styl Požáru mlýna jako rychlý, melodický, nikoli čtyřakordový punk z Plzně. Jiný hudební publicista nás charakterizoval jako trapný rock, ale ten byl z Prahy. V jižních Čechách jsme hráli mnohokrát. Dokonce náš první koncert vzpomínkového turné v roce 2013 byl v jihočeské Volyni. A byl to večírek náramný. Co si nadělíme k šedesátinám, zatím nevíme.

Povoláním jsi učitel tělocviku a občanské výchovy. Dlouho jsi učil na střední škole v plzeňské Nerudovce, kde je to teď?

Nerudovka je pořád pod Jižním nádražím, avšak já už tam nepůsobím. Po neshodách s ředitelkou školy, a jsme opět u vedoucího postavení mužů ve společnosti, teď učím ve škole, kde je ředitelem muž. Nemusím snad ani dodávat, kde to funguje lépe.

Prý jsi studoval v Budějicích, je to pravda?

Je to pravda pravďoucí. Moje neukojitelná touha po vzdělání mě donutila vystudovat další vysokou školu na VŠERS v Českých Budějovicích.

Do Nerudovky chodily vždy spíše děvčata. Zdravila tě na koncertě?

To má být otázka na závěr? No samosebou, že mě zdravila na koncertech! Byla vedena k slušnému chování. A kolikrát jsme i nevázaně pohovořili. Ale ve škole jsem byl zase v roli upjatého učitele. Zjistil jsem totiž, že jeden život je moc krátký. Tak žiju životy dva najednou. A je to docela dobrý.

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V BŘEZNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč