… středověk trvá: na kestřanských tvrzích

Rodina Haladových koupila tvrz v roce 2005 od zemědělského družstva. Pavel Halada shrnuje své motivace koupě: „Už jako dítě jsem chtěl být kastelán a památky mě přitahovaly. Na začátku byla opravdu ta dětsky romantická představa mít tvrz nebo zříceninu. Od zřícenin, které se prodávaly za symbolickou jednu korunu, jsme kvůli různým skrytým háčkům upustili. Ve chvíli, kdy jsme měli větší finanční možnosti, jsme neváhali a hledali památkový objekt, který by nás oslovil. Kestřany byly pro nás cenově dostupné, ale především si nás získaly svojí atmosférou.“

Areál sestává z tzv. Horní a Dolní tvrze, raně barokního zámku a několika hospodářských budov. Celý komplex je hodnotný právě touto kumulací tří šlechtických sídel na malém prostoru, přičemž obě tvrze patří k nejzachovalejším raně až pozdně gotickým tvrzím v Čechách. Starší Horní tvrz, kterou vlastní Haladovi, v sobě ukrývá staletími netknuté gotické i renesanční stavební prvky, na které se jezdí dívat i odborníci a studenti škol jako na učební pomůcku vývoje architektury.

Kestřanské panství bylo ve své době opravdu rozsáhlé – náleželo k němu až 40 rybníků se sádkami, pivovar, sladovna, lihovar, pila, mlýnice a bohatstvím se rovnalo třeba panství zvíkovskému nebo orlickému. Vodní příkop, který je bohužel dnes už bez vody, se napájel ze soustavy rybníků nad tvrzí. V Horní tvrzi jsou k vidění turisticky zajímavá rozsáhlá sklepení, která místní obyvatelé často mylně považovali za tajné chodby, stejně jako prostor staré vápenky.

Stavební úpravy tvrze vrcholily koncem 15. století, kdy tvrz začal spravovat rod Švamberků. Ti nechali na tvrzi vybudovat také kapli zasvěcenou sv. Máří Magdaleně s krásnou sklípkovou klenbou. V roce 1652 vystavěl hrabě Paar poté, co se oženil s Františkou Polyxenou ze Švamberka, nový zámek – italskou vilu s okrasnou zahradou a vinicemi. Část parteru před zámkem již byla obnovena obcí a do budoucna by mělo dojít i na možnou obnovu vinice či sadů. Zámek samotný prodali Haladovi novému majiteli, který zamýšlí pokračovat v opravách a vytvořit zde například společenský nebo konferenční sál.

A jak probíhá současný život na Horní tvrzi? Haladovi se před několika lety natrvalo přestěhovali z Brna do Kestřan a pustili se do citlivé rekonstrukce. „Inspirací z jiných objektů jsme došli k názoru, že konzervační způsob obnovy památky je smysluplnější, teprve potom je možné některé prvky začít rekonstruovat. Každá památka má svůj rytmus, a ne všechny opravy a změny památce prospívají. Je třeba také umět použít staré technologie. My si tu děláme dost věcí sami, například omítky nebo truhlářské práce. Pořádáme pro zájemce i různé workshopy, kde předáváme tuto řemeslnou dovednost dalším lidem,“ vysvětluje Pavel Halada.

Milovníky vína potěší vinný sklep se starými odrůdami vína, přesně takovými, jaké mohli pít zdejší majitelé v 15. a 16. století. Na tvrzi pořádá skupina dobrovolníků s názvem Spolek přátel kestřanských tvrzí i různé dobové akce a programy, při kterých se pijí a hodují produkty středověké kuchyně, tančí se, šermuje, bojuje, popřípadě se oživují různá řemesla. V uplynulých letech zde pravidelně probíhaly také archeokempy, dobrovolnické pracovní dny, ale i noční prohlídky s opékáním buřtů a ochutnávky vína.

Od začátku bylo záměrem rodiny ponechat památku zpřístupněnou pro návštěvníky. V blízkosti tvrze je zřízeno infocentrum a malá expozice historického hospodářského vybavení. Objekt je otevřený pro veřejnost celoročně za symbolický poplatek, návštěvníci si mohou tvrz prohlédnout sami nebo v případě zájmu i s výkladem průvodce. Otevírací doba je od dubna do října v rozmezí 9 až 19 hodin, v ostatních měsících pak od 9 do 17 hodin. Archeoložka Karla Kašparová, která v Kestřanech v současnosti zajišťuje administrativu a návštěvnický provoz, k tomu dodává: „Chceme, aby byl náš přístup takový milý a osobnější, aby to pro návštěvníky byl hřejivý zážitek a v klidu si to tady užili.“

Do budoucna by chtěli Haladovi vytvořit v tvrzi stálou expozici, jejímž těžištěm by bylo právě období švamberských majitelů a také bohaté archeologické nálezy a materiály. Bude se jednat o celkovou ukázku života ve šlechtickém sídle pozdní gotiky a rané renesance včetně dobového vybavení. Kestřany tedy budou nadále ožívat a vy byste je na svých cestách za historií neměli minout.

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V BŘEZNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč