Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Vše zlé je dobré ve jménu Velkého Bratra

Chtěli byste na vlastní kůži poznat, jak se žije lidem v totalitní Severní Koreji? Raději se o to ani nepokoušejte. Mnohem snadněji takové zážitky získáte prostřednictvím hry Velký Bratr, do které se letos zapojila téměř tisícovka lidí v celé republice. Před pěti lety ji vytvořil Tom Kocmi z Jindřichova Hradce. Dnes je mu 28 let a vyvíjí systémy strojových překladačů na Matematicko-fyzikální fakultě v Praze. Ve volném čase zdokonaluje systém hry Velký Bratr, rok co rok ji s ostatními hraje, ale ještě nikdy nezažil pocit vítězství.
JOSEF MUSIL
15. Duben 2019 - 09:09

Tenhle rozhovor nebude snadný, napadlo mě, když jsem s Tomem Kocmim usedl ke stolku v jedné pražské restauraci. Můj respondent měl na červeném svetru přišpendlenou placku s logem hry Velký Bratr, byl nervózní a rozhlížel se po okolních hostech. „Musím dávat pozor, jestli někdo nemá na oblečení placku naší hry,“ řekl tiše a dodal: „Takový člověk by mě mohl zatknout a třeba i popravit.“ Přesunuli jsme se raději do salonku, kam nás chodil obsluhovat jen jeden číšník a ten na své košili žádnou placku neměl. Tom se konečně uklidnil.

Zběžně jsem kouknul na webové stránky hry a vím, že hráči se dělí na dvě skupiny – straníky a odbojáře. Podle vaší nejistoty na veřejnosti předpokládám, že patříte k odboji.

Ne, já jsem straník. I když – v téhle hře vám každý řekne, že je straník. Není možné nebýt ve Straně Velkého Bratra. Jenomže ve Straně jsou i lidé, kteří dělají podvratnou činnost. Těm říkáme odbojáři, ale já k nim já opravdu nepatřím. Hájím linii Strany, plním její úkoly, píšu oslavné články a lovím odbojáře.  

V tom případě jste se před chvílí bál zbytečně. Odbojáři by měli mít strach z vás.

Jenže ve hře Velký Bratr se nedá věřit vůbec nikomu. Snažím se postupovat v hierarchii Strany na stále vyšší místa, stát se členem nejužšího grémia a vytvářet zákony. Všichni loajální straníci mají takové ambice. Proto likvidují konkurenci. Na to, aby mě dostali k výslechu, stačí i nepodložené udání.

Nebude pak takového člověka tížit svědomí?

Nebude. Čistky jsou nutné. Nikdo nesmí ohrozit Velkého Bratra, který zajišťuje všeobecné blaho. Ostatně ta země, kde hra probíhá, se jmenuje Blahónie. Letos její obyvatelstvo tvoří téměř tisícovka hráčů. Spousta z nich ví, kde se nacházím. Je mezi nimi jistě mnoho těch, kteří mě chtějí vyřadit ze hry. Musím být lepší než oni. To znamená: ve správný okamžik opatrný, ale jindy zákeřný nebo i útočný.

Prozraďte něco o Blahónii. Kde se vlastně nachází?

Její umístění se kryje s umístěním České republiky. Hlavním městem je Jindřichův Hradec. Není to sice nejlidnatější město Blahónie, ale je to moje rodiště. A já jsem tuhle hru před pěti lety vytvořil ve spolupráci s jindřichohradeckým spolkem StopTime. Blahónie sousedí na jižní straně s Apátií a ta je naším odvěkým nepřítelem. Spojenectví udržujeme s Erózií, což je stát na severu. Až si budete detailně číst web naší hry, dozvíte se, že takto byl svět rozdělen odnepaměti a nikdy tomu nebylo jinak. (...)

 

... CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V DUBNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!