O zjednodušení češtiny lidé moc nestojí

Co říkáte návrhu zákona o českém jazyce, se kterým přišli nedávnou komunisté? Údajně by měl zabránit zanášení češtiny cizími výrazy.

Já nevím, jestli onen zákon zamýšleli jako represi, nebo jen jako proklamativní uzákonění jazyka, jeho statutu. Ale myslím, že pokud chceme jazyku prospět, tak to můžeme udělat lépe a účinněji než jazykovým zákonem.

Čeština je údajně příliš složitá, alespoň je to téma hojně diskutované v médiích. Dokonce jsem četla komentář v jednom deníku, ve kterém jeho autor navrhuje kromě zrušení přechodníků a zájmena jenž i zrušení tvrdého y a spisovného slovesného tvaru abychom.

Pokud je cílem zjednodušení češtiny, tak tím, že škrtneme přechodníky a zájmeno jenž, jí moc nepomůžeme. To jsou totiž oblasti, které lidé nepovažují za nejproblematičtější. Vzhledem ke komplexnosti celého systému jazyka je to spíše taková izolovaná, okrajová problematika gramatiky. A navíc nejde vůbec o mrtvý jazykový jev, leckteří autoři přechodníky používají pro ozvláštnění v textu. I zájmeno jenž lidé intuitivně střídají se zájmenem který, zejména v prestižních komunikátech, jen si neuvědomují, že to tak dělají.

Najde se přeci jen podle vás nějaká oblast, která by si zjednodušení zasloužila?

Pokud jde například o psaní velkých a malých písmen, tak tam by určitě rezervy pro zjednodušení byly. Ale Ústav pro jazyk český dostal pro výzkum této oblasti grant, dokonce z něj vzešla publikace Psaní velkých písmen v češtině. V rámci toho grantu se dělal výzkum, jestli by uživatelé stáli o to, aby se něco změnilo. A ukázalo se, že i když některá pravidla nepovažují za úplně šťastná a nějakou změnu by uvítali, tak ale žádné radikální úpravy nechtějí. Ve společnosti to většinou chodí tak, že si všichni myslí, jak je jednoduché vše radikálně změnit, zjednodušit a zlepšit. Ale ve skutečnosti jazyková komunita většinově vlastně o změnu nestojí. Tím, že se lidé určité pravidlo naučili ve škole a jsou na ně zvyklí, existuje určitá jazyková konzervace. Takže každá snaha zjednodušit jazyk by měla v první řadě nejdřív zjišťovat, jestli je po změně společenská poptávka. Pokud o změnu lidé stojí, tak je to přesně ten správný moment.

Já mám ale pocit, že se pravidla pravopisu měnila nedávno.

Ono to tak není tak nedávno, naposledy v roce 1993 a nejmarkantnější změny se týkaly právě psaní velkých a malých písmen, i když nebyly nijak rozsáhlé a radikální. Ale ano, v kontextu vývoje jazyka to vlastně tak dlouhá doba není. (...)

... CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V DUBNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!