Tvář první republiky

Brigita Cmuntová utíká od hraní ke zpívání, od zpívání ke hraní a od hraní ke psaní. Jde jednoznačně říci, co vás naplňuje nejvíc?

Ta období se prolévají. Jednou bez ustání točím, pak dva měsíce v kuse zkouším divadlo, takže v tu chvíli jsem nejvíce ponořena do oné činnosti a naplňuje mě nejvíc. Zaměřuji se jen na to a cítím, že ty zkušenosti mě posouvají. Práce s hlasem je dlouhodobé zkoumání, fascinuje mě. Zajímám se o hlas a zpěv kvůli svému růstu a baví mě ty poznatky předávat. Ráda pracuji s lidmi. Vnímat je, napojovat se na ně. Zpěv je hodně intimní záležitost a mně dělá radost být na té cestě otevírání se. Psaní textů je pro mě ventilace a hra se slovy, která mě rozvíjí zase jiným směrem, ale jak říkám, všechno se propojuje se vším.

Aktuálně jste Malá čarodějnice ve stejnojmenné hře, která měla v březnu premiéru v Divadle Minor. Malá čarodějnice se chce stát zkušenou, což ji stojí ještě hodně učení. Také ještě studujete?

Už nestuduju. Asi měsíc jsem studovala tvorbu textu scénáře a do toho nastoupila na konzervatoř jako pedagog zpěvu. To bylo nemožné, studium jsem přerušila.

Jaké to je, učit ve škole, kde jste se zapsala i jako studentka? Učitelé jsou vašimi kolegy.

Je to v pořádku, když to přijmete se vším všudy. Nejsem taková, že bych si řekla: Jo, učím tady, tak jsem hustá! Kdepak, učit se pořád učím. Jsem ráda, že na škole učí i můj spolužák z ročníku, a ještě pár lidí jen o kousek starších než já. V tomhle je naše konzervatoř skvělá, že přijímá mladé pedagogy, kteří tu školu vystudovali. Víme, co studenti prožívají. Moji učitelé jsou zároveň kolegové, to ano, ale stále je beru spíš jako učitele než kolegy. Cítím respekt.

Když se ještě vrátíme k čarodějnicím – v dubnu se pálí. Pocházíte z vesničky na Táborsku, tam se asi dodržují tradice, viďte?

Když jsem byla malá, tak jsme čarodějnice pálili. Tradice mám ráda, něco jsem si z dětství přenesla a stále se obohacuji. Vánoce jsem vždycky prožívala víc, to asi všichni. Letos bych chtěla prožít všechno intenzivněji. Už mám za sebou jarní úklid, koupání v potoce, setí bylinek a těším se na Velikonoce, až budu dělat to, co se dělalo dřív – vajíčka nebo beránka.

Nechybí vám v Praze ta venkovská pohoda a klid? Nebo jihočeská pohádková krajina?

Teď nebydlím v Praze, i když tam jezdím stále za prací. Bydlím s přítelem v Ústí nad Labem. V Přílepově mám svoji samotu, klid, tam načerpávám. V Praze mám rozlet, možnosti. Ústí objevuji, jeho okolí je krásné.

Jaké kouzlo pro vás mají jižní Čechy?

Ten klid.

Máte ráda pohádky?

Moc. Zrovna spolupracuji na psaní scénáře k celovečerní filmové pohádce. To je boží!

Jak se vám hraje divadlo pro děti?

Děti jsou tak moc všímavé. Užívají si to, když se baví, jdou s námi. Když je to nebaví, hned o tom víme. Mám to ráda, je to živé.

Televizní diváci vás znají ze seriálu První republika jako Elišku Toufarovou. První republika, třicátá léta a gentlemani... Prý vymřeli. A prý za to, že muži nejsou gentlemani, můžou ženy, protože jim nedají šanci ukázat se jako gentlemani, například při oblékání do kabátu.

Taky jsem s tím kabátem měla dřív problém. Přeci to dokážu sama a udělám to rozhodně lépe! Ale ty časy jsou pryč. Jsem žena, jsem ráda opečovávána, ale zase ne rozmazlována. Když si žena uvědomí, že je žena a bude se tak k sobě chovat, a muž si uvědomí, že je mužem, tak všechno bude fungovat, jak má. A přestane se hledat vysvětlení, jestli za to může žena, nebo muž. Vždycky je třeba začít u sebe.

Kdo je podle vás gentleman?

Ten muž, který vnímá ženu jako ženu, má k ní úctu.

Tím na vás muž zapůsobí?

Zapůsobí něčím, co se dá těžko popsat slovy. Vlastně pro to slova nejsou. Kdybych se o slova měla pokusit, použila bych vyzařování. Nebo energie, charisma, přitažlivost.

Byl gentleman i váš bývalý partner Štěpán Klouček?

Ano, Štěpán je gentleman.

Ačkoli váš vztah skončil, vystupujete spolu jako Duo Brigita & Štěpán. Můžou být bývalí partneři přátelé?

Ano, se všemi se přátelím, jsou to super kluci, které mám ráda. Stále si mám s nimi co předávat.

Měla jste zajímavý začátek: už v sedmnácti letech jste účinkovala v muzikálu.

Ano, šla jsem na konkurz a vybrali mě. I když účinkuji v muzikálech, za muzikálovou zpěvačku se nepovažuji. To není prostředí pro mě. Asi před třemi lety jsem sice měla ambice na vlastní muzikál, ale to je pryč. Teď chci dávat energii jiným směrem.

Píšete si i texty k písním?

Ano, vypisuji se ze svých pocitů a taky mám ráda tu hru se slovy. Napsala jsem i několik písní pro kolegy, které moje texty zaujaly, a v tu chvíli jsem vycházela z jejich příběhu.

Napíšete text na první dobrou? Ptám se proto, že jste asi perfekcionistka – na casting První republiky jste šla až napodruhé.

To se mi stalo třeba třikrát, ale jinak upravuju, přepisuju, rozebírám. V roce 2015 vyšlo moje debutové album Korálky. Kdy bude další, v tuto chvíli ještě nevím, přání jsem už ale vyslala.

Loni jste natáčela film v Lotyšsku, četla jsem, že snad přímo v lotyšském jazyce…

Byla jsem z toho nervózní. Moje první natáčení v zahraničí, role židovské dívky, takže spousta ne úplně odlehčených scén, a ještě k tomu dialogy v jazyku, který je pro mě jako z jiné planety. Učila jsem se výslovnost z nahrávek. Mám vytrénované ucho ze zpěvu, tak to nakonec šlo. Jestli mě budou nakonec předabovávat nebo nebudou, to záleží na nich. Nedokážu odhadnout, jak moc mi to ve finále šlo, ale vypadali spokojeně. Film bude mít premiéru příští rok v lednu.

Letos vám bude 25 let. Kde se vidíte za dalších 25 let?

Budu cestovat po různých koutech země a zároveň budu mít svoji chaloupku na samotě, ukrytou v lesích. A budu spokojená.

Brigita Cmuntová

hraje v divadle, natáčí filmy, zpívá, zajímá se o práci s hlasem, píše písňové texty

pochází z Táborska, z Přílepova

absolventka Konzervatoře Jaroslava Ježka v Praze, obor muzikál

studovala VOŠ Konzervatoře Jaroslava Ježka, obor tvorba textu a scénáře

muzikály: Hamlet (Divadlo Kalich, (2011), Mauglí (Divadlo Kalich, 2013), Sněhurka a sedm závodníků (Divadlo Hybernia, 2013), Pohádky z lesa (Studio Damúza, 2016), Alenka v kraji zázraků (Divadlo Hybernia, 2016), Nebojsa (Divadlo Minor 2018), Malá čarodějnice (Divadlo Minor, 2019)

filmy: Vybíjená, Muzikál aneb Cesty ke štěstí (2016), City on the River (2020 Lotyšsko)

televizní seriál První republika – Eliška Toufarová (2017, 2018)

zpívá v duu Brigita & Štěpán (od roku 2013)

CD Korálky (2015)

... CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V KVĚTNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!