Ženský svět: Děti jsou štěstí. Jakmile opustí domov

Děti vás oloupí o spánek, o finance, klid a volný čas. Proto většina vědeckých studií ukazuje, že lidé s dětmi se cítí méně šťastní než ti bezdětní. Tyto výzkumy se ale většinou zaměřují na rodiče, kteří ještě bydlí se svými ratolestmi pod jednou střechou. Jenže jak je to s pocitem spokojenosti, jakmile se děti od rodičů odstěhují?

Na tuhle otázku se zaměřili výzkumníci z univerzity v německém Heidelbergu. A přišli na to, že pak se situace otočí ve prospěch lidí, kteří velikou část svého života věnovali výchově a „pokračování rodu“.

Vrátí se to na dětech

Dospělé děti, které už jsou na rodičích ekonomicky nezávislé, jim do života přinášejí mnoho radosti, zatímco starosti s nimi o něco ubudou. Tým Christopha Beckera analyzoval data z evropského průzkumu, ve kterém 55 tisíc lidí starších padesáti let odpovídalo na otázky o svém emocionálním stavu. V této starší věkové skupině se u lidí s dětmi mnohem častěji objevuje větší životní spokojenost a méně příznaků deprese – ale pouze v případě, že se jejich děti odstěhovaly z domu. „Důvodem může být to, že dospělé děti svým rodičům společensky obohacují život, zatímco už nepotřebují stresující denní servis,“ zamýšlí se Becker. Zároveň se rodičům odvděčují péčí a finanční podporou. „A tak tato podporující role v péči, financích nebo společenském kontaktu může přebít negativní aspekty rodičovství,“ dodává. 

Podobnou situaci potvrdila i data ze Spojených států amerických. Na univerzitě v Utahu analyzovali čtyřicet let záznamů z amerického obecného průzkumu veřejného mínění a zjistili, že lidé ve věku padesáti až sedmdesáti let, jejichž děti už vylétly z hnízda, tvrdí v průměru o pět až šest procent častěji, že jsou „velmi šťastní“ oproti svým vrstevníkům, jejichž děti stále bydlí s nimi. V USA je také největší rozdíl v pocitu spokojenosti mezi rodiči a bezdětnými – poplatky za hlídání nejmenších ve věku od narození do pěti let je tam totiž nejdražší v poměru ke mzdám.

Work-life balance

Rodičovský pocit štěstí je naopak nejvýraznější v zemích, kde nejvíce podporují péči o děti. Rodiče jsou o něco šťastnější než bezdětní lidé například v Norsku, ve Finsku, Švédsku, v Portugalsku nebo Španělsku. Je to hlavně díky štědrým částkám vypláceným rodičům na rodičovské dovolené, více dnům placené běžné dovolené i nemocenské, díky vysokým přídavkům na děti a hlavně díky cenově dostupným, vysoce kvalitním službám předškolních zařízení. Skandinávské země také podporují férové střídání rodičů na rodičovské dovolené i zkrácené úvazky kombinované s hustou sítí jeslí a školek. Rodinný a pracovní život je pak jednodušší sladit bez zbytečného stresu. Tento model, jak praxe ukazuje, je mnohem účinnější než například sliby české vlády o příspěvku na auto za třetí narozené dítě v rodině. Čeští rodiče totiž, mnohem více než o příspěvek na auto, stojí o možnost se v rozumném čase po narození dítěte vrátit do profesního života, do kolektivu dospělých lidí, než aby (v případě více dětí) trávili léta zavření „na samotce“ (rozuměj rodičovské) s nonstop směnami za nestoudně nízkou náhradu mzdy vyplácenou státem.

Jeden faktor ale vědecké studie nezachycují. Je to pocit štěstí, který svým rodičům děti odmalička dávkují po kapkách. Jsou to všechna dětská poprvé. Všechny droboučké úspěchy. Všechny ty aha momenty. Chvíle, kdy dvouletý prcek dokonale imituje chování mámy nebo táty. Nekončící proud zákeřných otázek a odzbrojujících hlášek, který by vydal na knihu. Nebo okamžiky, kdy vám pětiletý syn vezme vítr z plachet, když vám připomene, že vy sami jste taky dítětem. Protože přece ještě máte maminku a tatínka. „Babičku a dědu, víš?“

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR

Zimní číslo časopisu Barbar v prodeji mj. na alza.cz!

Předplatné časopisu Barbar pořídíte zde.