Angličtina? Součást základní gramotnosti

Vaší prací je měření jazykových úrovní, setkáváte se s převážně dětmi a mladými lidmi – jak jsou na tom dnes mladí Češi s angličtinou?

Michaela: Situace se zlepšuje, ale určitě by to šlo rychleji. Dobrá angličtina je jednoznačně součástí základní gramotnosti, stejně tak jako číst, psát a počítat. Když to neumíte, omezuje vás to, štve. Na řadě škol jsou výborní učitelé a vedou skvěle výuku cizích jazyků, otázka ale je, proč každý rok nevychází ze středních škol 70 tisíc maturantů s výtečnou angličtinou. A to opravdu nevychází.

Říkáte dobrá, výtečná angličtina. Jaká to je?

Michaela: Dobrá angličtina je tak B2, výtečná angličtina úroveň C1, podle mezinárodního standardu. Takovou ambici ale naše školství bohužel nemá.

David: Trochu to vysvětlím. Děti začínají s jazykem ve třetí třídě, do devítky se mají dostat na úroveň A2. To je úroveň, kdy začnou být schopny velmi jednoduché komunikace. V normální jazykovce se tam dostanete tak za rok intenzivního kurzu. Během dalších čtyř let se mají posunout o jeden level výš, tedy na B1. To stačí na, řekněme, neformální rozhovor s přáteli o běžných věcech. V průběhu těchhle 11 let ale nejsou jejich výsledky konfrontovány s mezinárodním standardem, takže se vlastně neví, kde se na té cestě právě nacházejí. Výstupní úroveň ze základky i ze střední pak často bývá nižší. My to víme, učitelé to vědí, společnost to tuší.

Michaela: Přitom státní maturita na B1 je sama o sobě hodně skromný cíl. Samozřejmě že třeba na gymnáziích vyučující dokážou studenty dovést až o dvě úrovně výš a taky to dělají. Jejich formálním úkolem od ministerstva je ale připravit studenty na státní maturitu na B1. Což je tristní.

Jak jsme na tom tedy ve srovnání s evropským průměrem?

David: Nechtěl jsem uvěřit, když mi jedna kolegyně z Dánska na konferenci říkala, že jejich děti mají při přechodu na střední školu úroveň B2, tedy vyšší než u nás maturanti. Ověřoval jsem si to pak z výsledků šetření EU a byla to pravda. Platilo to i pro jiné země, třeba Finsko. Na Slovensku a v Polsku je nejčastější zkouškou na konci střední školy C1. O dvě úrovně výš.

Michaela: Nízko nastavené laťky snižují naše ambice, zato zvyšují naši spokojenost s chabým výsledkem.

Proč to tak je?

David: Asi nám stačí plavat v malém českém rybníčku. Přitom je dokázáno, že státy s vysokou úrovní angličtiny coby prvního cizího jazyka mají vyšší životní úroveň a HDP, znalost angličtiny má přímý vliv na ekonomiku. S úrovní B1 nedokážete vést efektivní obchodní jednání se zahraničním partnerem, a tak rezignujete na zahraniční business a příjmy.

Michaela: Čteme české autory, o politiku se zajímáme na zdejších zpravodajských webech, spousta věcí nám pak uniká. Cizí jazyk rozšiřuje váš prostor srovnávat si informace, třídit a kriticky myslet.

Vede angličtina k demokratizaci?

David: Věřím, že vede k větší toleranci.

Michaela: Obecně jakékoli vzdělání otevírá cestu do světa. Záleží pak ale spíš na osobnostním charakteru, jaký postoj ke světu zaujmete.

Rezignovali jsme na vzdělání?

David: To si nemyslím. Pořád se setkáváme s rodiči, kteří mají jazykovou výbavu svých dětí jako jednu z priorit. A hledají cesty, jak školní výuku doplnit a pokud možno předběhnout.

Michaela: Mám ale někdy divný pocit z toho, co se ve škole děje s dětmi. Když se ptám dětí ze čtvrté, páté třídy, kdo si myslí, že umí anglicky, hlásí se všichni. Stejnou otázku položím gymplákům, a přihlásí se dva. A když se zeptám na němčinu, začnou se smát, jako že to je dobrý vtip. S přibývajícími roky školní docházky klesá jazykové sebevědomí.

Řekl bych, že jazyková zkouška asi takovému sebevědomí dost napomůže.

David: To v každém případě. A funguje to magicky od malých dětí až do důchodu. 

Michaela: Mezinárodní jazykové zkoušky totiž nesrovnávají, jestli jste horší nebo lepší než sousedovic Maruška. Je to jen o vás, o vašich dovednostech.  Když máte z Cambridge certifikát, že jste C1, tak prostě jste C1. To je pro vaše sebevědomí fajn.

Jenže zkouška jenom odráží, co student umí. Vy jste ale na začátku rozhovoru říkali, že toho české děti umějí málo. Existují zázračné metody výuky jazyků?

Michaela: Učit se (smích).

David: Známe to všichni, odborně se tomu říká „pozitivní washback effect“ – pokud mám před sebou zkoušku a vím, co obsahuje, tak se na ni připravím. Zkouška vás přivede k tomu, co máte umět. Pokud dítě skládá zkoušky průběžně od základní školy, adekvátně se na ně připravuje a stoupá tím od úrovně k úrovni jako po schodech. Na střední škole pak začne hovořit anglicky skoro jako česky někdy v předmaturitním ročníku. Má pak na celý život vystaráno.

Michaela: Zažitý postup a vnímání u nás funguje takhle – umím dobře jazyk, udělám si ještě zkoušku, abych „měl na to papír“. Ale moderní pojetí funguje přesně obráceně. Student se rozhodne, že chce udělat zkoušku, a to rozhodnutí ho dovede k tomu, aby se dobře jazyk naučil.

Proč to nejde u nás?

David: Určitě to jde i u nás a na mnoha místech to už tak funguje.

Michaela: Dneska už vidíme, že děti, které s námi začínaly dělat zkoušky od 4. třídy, skládají na konci základky zkoušky na B1, tedy na maturitní úrovni, rok či dva nato B2 a do maturity se dostanou v pohodě na C1, kde je chceme všichni mít.

Takže když mám cíl, mám i cestu?

David: Jednoznačně. A je to o tom, jak vysoký cíl si dáte. Podobně jako s matematikou – když bude povinná maturita, budou se studenti vzdělávat tak, aby ji zvládli. Naše školství ale cíle stále snižuje. Tak je to často na rodičích, co chtějí a nechtějí, jaké dveře dětem otevřou.

Michaela: Je spousta škol, osvícených ředitelů a vyučujících, kteří mají zájem a snahu udělat pro děti něco navíc. S těmi je pak radost spolupracovat. Takových partnerských škol máme po celé republice několik set, děti se tu připravují na zkoušky a úspěšně je skládají. To se pak samozřejmě odráží v zájmu a spokojenosti rodičů, a hlavně ve výsledcích studentů.

Zkoušky Cambridge English                                                                    

• Prestižní zkoušky Cambridge English jsou nejstarším zkouškovým systémem na světě. Mohou se pochlubit více než stoletou tradicí – první zkouška proběhla v roce 1913, a také skutečností, že jsou uznávány po celém světě.
• Zkoušky Cambridge English jsou určené jak žákům a žákyním základních škol, zhruba od devíti do třinácti let, tak mládeži a dospělým. Forma testování dětí je zábavná a hlavním účelem je motivovat k dalšímu pokroku ve studiu jazyka, zkoušky pro dospělé mají kromě papírové varianty i počítačovou.
• ELEC působí téměř po celé České republice a oficiálně patří mezi tři největší zkoušková centra Cambridge English v naší zemi. Kromě jazykových zkoušek nabízí i mezinárodní kvalifikace pro vyučující angličtiny Cambridge CELTA. Celosvětově je jedním ze zhruba osmdesáti center s prestižním statutem Platinového centra. Centrála ELEC se nachází v Českých Budějovicích.
• Více informací na www.elec.eu