Vzpomínky tajemníka a jihočeské památky

„Nemají to být dějiny doby, nýbrž dějiny Háchy v době, pokud možno v chronologickém pořádku.“ Svou smrtí unikl Emil Hácha v roce 1945 soudnímu zkoumání, a tak skutečnou tvář protektorátního prezidenta po čase překryly fámy a legendy, jeho obraz navíc komunisté záměrně tvarovali tak, aby prvním skutečným vůdcem lidu mohl být Klement Gottwald. Po letech sbíráme střípky a rekonstruujeme život a hodnoty silného člověka a smýváme špínu z obrazu, který je s každým dalším bádáním čistší a jasnější.

Nakladatelství Academia vydalo publikaci U obětovaného prezidenta s podtitulem Hořké paměti Háchova tajemníka. Autorem je Josef Kliment, český právník a Háchův politický sekretář. Nahlíží do poměrně krátkého, ale o to zásadnějšího období, do chvil, kdy dějiny zkoumaly lidský charakter. Zaznamenává zdánlivé drobnosti: „Když jsem v papírech jednoho Háchova předka nemohl přeložit zvláštní latinské označení pro povolání a tázal jsem se dr. Háchy o radu, řekl: Napište tam třeba ras, vždyť na tom nezáleží.“ Ale podchycuje i klíčové postoje: „…samotné zřízení protektorátu nikdy Hácha ani slůvkem neuznal za akt své spolupráce, nýbrž vždy protektorát prohlašoval jedině za čin nebo rozhodnutí, nebo dokonce mocný čin, tj. násilí Hitlerovo bez jakékoliv české součinnosti.“ Klimentův Hácha prožívá nejstrašnější chvíle, jaké si dějiny připravily na českého člověka, a opouští svět, aniž mohl něco doříct nebo vysvětlit. Předkládaná publikace to zkouší za něho.

Sborník Národního památkového ústavu s názvem Památky jižních Čech přichází s jubilejním desátým svazkem. Jarmila Hansová se v něm zaměřila na barokní lázně Elbančice: v 17. století tu byl objeven léčivý pramen a zájem o něj předurčil další podobu i historie obce. Martin Gaži s Romanem Lavičkou se zaobírají vznikem a rozvojem barokního poutního města v Klokotech u Tábora, Daniel Kovář s Ladislavem Langwailem plují půltisíciletím Zlaté stoky v Českých Budějovicích. Za pozornost stojí i drobnější texty, třeba ten o průzkumu v krumlovské Rooseveltově ulici po požáru domu čp. 29 nebo obnově budějovické Solnice. Výběr z kulturních památek připomíná stavby, které se dostaly na VIP seznam českého kulturního dědictví v roce 2018: mj. kostel sv. Rodiny v sousedství budějovické hlavní pošty nebo vila Augusta Zátky v Libníči.