Moje srdce bije napravo!

Přelom července a srpna jste strávila na dovolené. Kam jste vyrazila? Jak jste si ji užila?

Zůstala jsem u nás v kraji a čas trávila turistikou na Šumavě, v Brdech nebo doma. Vzhledem k blížícím se krajským volbám to byla spíše taková polopracovní dovolená, protože přípravy kampaně jsou v plném proudu. 

Jak bude vypadat vaše předvolební kampaň?

Určitě pozitivně a zdůrazníme v ní jedinečnost Plzeňského kraje. Nabídneme občanům program bez vzdušných zámků a populismu. Takový, který posune náš kraj dál na cestě k moderně fungujícímu regionu. Do voleb jsme se spojili s TOP 09 a nezávislými starosty, protože nechceme, aby propadl jediný středopravicový hlas. Věřím, že silným trumfem naší kandidátky bude i její složení. Kandidují za nás nejenom zkušení komunální politici – od primátora Plzně a starosty Klatov, až po starosty menších obcí –, ale také ti, kteří už v radě kraje pracovali nebo ve stávajícím volebním období působí a rozumějí potřebám našeho regionu.

Proč jste se rozhodla kandidovat do krajského zastupitelstva?

Celý život se profesně pohybuji v oblastech, které má do značné míry na starosti právě kraj. Jde o školství a zdravotnictví, tvořící vedle dopravy jádro činnosti kraje. Nyní jsem tři roky pracovala pro občany kraje v Poslanecké sněmovně a poznala jsem, že fungování důležitých oblastí života můžete zlepšit buď zákony, nebo konkrétními rozhodnutími v daném místě. Já žiji v Plzeňském kraji, a tak chci, aby náš kraj fungoval ještě lépe a byl v mnoha oblastech vzorem ostatním krajům v republice, jako je tomu již například v oblasti sportu.

Pokud byste se stala hejtmankou, opustíte svůj poslanecký mandát?

Výkon funkce hejtmana bude pro mě nová výzva, věnovala bych se jí naplno. Být poslankyní je čest, odpovědnost a zajímavá práce, které si velmi vážím. Umožnila mi získat zajímavé zkušenosti a kontakty. Na druhou stranu jsem byla zvyklá pracovat systematicky a v týmu při budování soukromé zdravotnické školy, později fakulty a Západočeské univerzity. Tyto zkušenosti bych při případném působení v čele kraje rozhodně využila.

Má poslanecká činnost vůbec spojitost s konkrétními problémy kraje? A je něco výjimečného, na čem nyní pracujete?

Určitě. Vidím to u mnoha projednávaných zákonů, na které se dívám očima problémů našeho kraje. Vzhledem k tomu, že jsem se vlastně od roku 1991 věnovala zdravotnickému školství, jsem i ve sněmovně zaměřená na tuto oblast a pracuji ve výboru pro zdravotnictví a jeho podvýboru pro vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Ve zdravotnickém výboru jsme nyní řešili mnoho problémů s koronavirovou pandemií i s odměňováním zdravotníků za práci v této nelehké době. Považuji za úspěch, že se nám to podařilo, a tak odměny dostali i zdravotníci našeho kraje. No a třeba příklad našeho neúspěchu je, že se nám nepodařilo prosadit odměny i pro mediky a studenty zdravotnických oborů, kteří také v této nelehké době pomáhali.

Jste i místopředsedkyní podvýboru pro vědu a vysoké školy.

Tam se nyní zabýváme přípravou novely vysokoškolského zákona či financováním vědy a vysokých škol. Kromě toho jsem si vybrala také výbor pro životní prostředí, protože je to oblast hodně důležitá pro náš Plzeňský kraj a život v něm. Teď například pracuji na zákonu o botanických zahradách. Může se to zdát jako úzký problém, ale i tyto instituce patří v širším slova smyslu do vzdělávání a výzkumu. Dvě takové instituce fungují u nás v kraji. V Plzni máme botanickou zahradu ve spojení se zoo a na Šumavě se nachází unikátní Horská botanická zahrada Prášily, která je dokonce nejvýše položenou botanickou zahradou v celé republice.

K Šumavě se dostaneme. Do politiky jste vstoupila ve zralém věku, proč jste se tak rozhodla?

Existují podle mého přesvědčení dva typy politiků. Jedni se zabývají politikou po celý život, druzí do ní vstoupí později, když dokončí určitou pracovní etapu v mimopolitické oblasti. Já patřím k té druhé skupině. Na politickou dráhu jsem se vydala až po tom, co jsem dosáhla určitých výsledků na akademické půdě. A proč ODS? Dlouhodobě u mě bodoval její program a nejsem sama, kdo z akademického prostředí přirozeně do ODS zamířil. Na svět se dívám rovněž očima podnikatele, kterým jsem zhruba dvacet let byla. Moje srdce zkrátka bije napravo.

Vaším tématem je primárně zdravotnictví. Plzeňský holding není v dobré finanční kondici. Jaký máte recept na jeho ozdravení?

Problém krajského zdravotnictví je v prvé řadě systémový, a to v celé České republice. Kraje mají provozovat nemocnice, a přitom nedostanou finanční prostředky za poskytnutou péči od zdravotních pojišťoven, které za dostupnost zdravotní péče pro občany odpovídají. Plzeňský holding nefunguje ideálně. ODS ho chtěla zrušit, ale v současné pravo-levé krajské koalici pro to nebyla dostatečná vůle.

Kde je největší chyba?

V koncepci a jejím finančním zajištění. Naším cílem je poskytovat kvalitní péči občanům po celém území našeho kraje. A proto musíme zpracovat jasnou koncepci a dohodnout se zdravotními pojišťovnami její financování. Potýkáme se i s nedostatkem zdravotnických pracovníků, přitom existence zmíněné koncepce má i zásadní význam pro absolventy lékařských a zdravotnických oborů. Mladí lékaři a zdravotníci musí mít profesní perspektivu a zároveň nalézt v našem kraji místo vhodné pro zabezpečení celé rodiny. Z této strategie budeme vycházet a zároveň hledat nástroje, jak zdravotnické vzdělávání podpoříme. V neposlední řadě si přece musejí k jednomu stolu i sednout všichni ti, kteří poskytují zdravotní péči v našem kraji a domluvit se na jejím fungování ve prospěch občanů kraje.

Proč to na jihu jde, a na západě jsou nemocnice ve velkých finančních problémech?

V Plzeňském kraji byl před lety špatně nastavený systém a úhrada za poskytovanou péči zdravotními pojišťovnami. Nyní se potýkáme s následky tohoto kroku. V oblasti spojené se zdravotnictvím se pohybuji celý profesní život, takže mám představu, jak tuhle situaci změnit.

Důležitá je pro vás také oblast sociální. Kraj provozuje síť domovů pro seniory. Politici ji často označují za časovanou bombu. Domovy nejsou v takovém stavu, v jakém si zaslouží. Jak budete problém řešit?

To musí být vzhledem ke stárnutí populace jedna z priorit každého krajského vedení. Proto se zaměříme na propojení systému zdravotních a sociálních služeb. Je třeba, aby kraj uměl reagovat na potřeby občanů s různou mírou závislosti na zdravotní a sociální péči. Musíme vytvořit takový systém zdravotních a sociálních služeb, který bude dostupný, kvalitní a individualizovaný ve všech formách. To znamená podporu služeb od ambulantních a terénních, jako je například domácí a hospicová péče, poskytovaných ve vlastním sociálním prostředí občanů, až po lůžkové a pobytové pro přechodné či trvalé řešení životní situace. Chceme tak maximálně vytvářet podmínky pro to, aby mohli senioři, pokud si to budou přát a dovolí jim to jejich zdravotní stav, žít doma.

Neplánujete řešit situaci za pomoci tzv. PPP projektu, tedy že by se na realizaci výstavby spojil soukromý investor a stát?

Řešit situaci za pomoci tzv. PPP projektů se nebráním, protože tak lze ušetřit veřejné peníze a zároveň garantovat rozšíření sociálních služeb. Páteří ale musí zůstat zařízení a služby provozované přímo krajem.

Působíte také jako zastupitelka města Plzně. Jedním z aktuálních témat je problém Techmanie, které kvůli koronaviru hrozí zánik. Myslíte si, že stojí za to projekty, jako je právě toto vědecko-technické centrum, podržet a pomoci jim?

O tom vůbec nepochybuji. Techmanii musíme zachránit a já se o to teď také v rámci svých možností také snažím. Spojení světa techniky a vzdělávání, včetně toho pro širokou veřejnost, je velmi důležité a Techmánie v neposlední řadě vyjadřuje spojení dnešní Plzně a její dlouhé tradice průmyslové výroby a vysoké úrovně zdejších podniků. I proto se společně s kolegy napříč politickým spektrem snažíme najít cestu, jak těmto science centrům v České republice finančně pomoci.

Vybudovala jste soukromou vysokou školu, která se následně připojila k ZČU. V jakém je nyní fakulta stavu?

Mám radost, že fakulta funguje i nadále beze mne jako její zakladatelky, což svědčí o tom, že jsme s kolegy položili její základy dobře. Zdravotnická pracoviště kraje její absolventy potřebují. Na straně poptávky má tedy fakulta na několik let dopředu velkou výhodu a určitě bude o studium zdravotnických oborů velký zájem.

Čtyři roky jste byla rektorkou ZČU. Stále jste členkou Vědecké rady ZČU. Nevylučujete návrat do akademického prostředí?

Kontakty s akademickým prostředím jsem samozřejmě úplně nepřetrhala, nadále působím ve vědeckých radách některých vysokých škol. Plný návrat určitě teď neplánuji. Soustřeďuji se na řešení problémů Plzeňského kraje a věnuji se práci poslankyně ve sněmovně.

Tématem plzeňské ODS je také Šumava. Vy jste členkou parlamentního výboru pro životní prostředí. Jaký je váš názor na fungování Správy NP a CHKO Šumava, respektive na péči o šumavské lesy?

Určitě není ideální. Dokumentovat to lze třeba na případu Modrého sloupu. Vedení Národního parku Šumava nejprve proklamovalo, že Modrý sloup otevře, ale správa parku rozhodla, že přístup na Modrý sloup nebude. Z německé strany tato oblast přístupná je. Proč to na stejné místo z jedné strany jde, a z druhé ne? Osobně mi v tomto konkrétním případě chybí logika. Šumavě se dlouhodobě věnuje naše krajská radní pro životní prostředí Radka Trylčová, která se snaží o lepší komunikaci mezi národním parkem a krajem. Zatím se to moc nedaří.

Jak vnímáte novelu zákona o ochraně přírody?

Plzeňský kraj uplatňoval k novele tohoto zákona řadu konstruktivních připomínek, ke kterým bohužel nebylo přihlédnuto. Novela se nám celkově nejeví jako šťastná.

Jste v kontaktu se Svazem šumavských obcí? Budete s nimi případně spolupracovat?

Plzeňský kraj dlouhodobě se Svazem šumavských obcí komunikuje a spolupracuje. Na této věci do budoucna nechceme nic měnit, navíc hodláme s obcemi více diskutovat a řešit nové výzvy, které na svaz čekají.

Je z vašeho pohledu dobré podporovat turistický ruch v našem největším národním parku – Šumavě? Nebo ho tlumit, rozšiřovat bezzásahové zóny, do kterých je zakázaný vstup?

Jednoznačně nám jde o to, aby Šumava, jako nejdelší lesní územní celek v rámci střední Evropy, byla důsledně chráněna. Nechceme ale, aby ochrana vypadala tak, že Šumavu úplně uzavřeme a nebudeme do ní nikoho pouštět. Naším cílem je naopak šetrný turismus, o němž bohužel v současné době nemůže být řeč. Šumava je plná. Některá místa jsou doslova zavalená turisty. My voláme po tom, aby se turismus usměrňoval a aby se například diskutovalo o možném drobném zpoplatnění průjezdu či vstupu na některých místech. Na druhu stranu si umím představit, že na některá více chráněná místa bude dovolen vstup malým skupinám turistů, pokud je bude doprovázet strážce národního parku. O tomhle musí společně diskutovat všichni zainteresovaní, tedy národní park, obce, kraj i ministerstvo.

... CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V PODZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Podzimní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz