Jak na zubní výplně

Jaká je historie zubních výplní?

Základy tmavých výplní v moderní historii sahají do 30. let 19. století, kdy první amalgám připravil Graham Bell se svými spolupracovníky. Jedná se o slitinu kovů, ve které je nejhojněji zastoupeno stříbro, měď a poté v jednotkách procent i cín, zinek a rtuť.

S jakými výplněmi se můžu setkat v ordinaci?

V ordinacích jste se mohli setkat se dvěma typy amalgámu. Ten první, označovaný jako nedózovaný, byl plně hrazen zdravotní pojišťovnou. Zdravotní sestra musela kovové piliny smíchat se rtutí ručně nebo pomocí přístroje k tomu určenému a z namíchané hmoty poté vytlačovat její přebytky. Do ovzduší ordinace se uvolňovaly páry rtuti, které ohrožovaly hlavně personál ordinace.

A ten druhý typ?

Druhý dózovaný se prodával v kapslích, které obsahovaly přesně zvážené množství prášku a rtuti. Poté se vložily do přístroje určeného ke strojovému míchání amalgámu, do tzv. amalgamátoru. Při přípravě se uvolňovalo méně výparů rtuti, vznikla kvalitnější tmavá výplň, která mnohem méně podléhala korozi v dutině ústní. Jak už to ale na světě chodí, tak za kvalitnější věci se musí připlatit a jinak tomu nebylo ani u kapslovaného amalgámu, který si pacienti museli uhradit z vlastní kapsy. Změna přišla v červenci 2018, kdy podle směrnice Evropské unie měly členské státy povinnost omezit používání tmavých amalgámových výplní pro ošetření dočasných (mléčných) zubů a stálých zubů u dětí do 15 let, těhotných a kojících žen, s výjimkou případů, kdy to ošetřující lékař považuje za nezbytně nutné z důvodů specifických zdravotních potřeb daného pacienta.

Co je vlastně tak škodlivého na amalgámových výplních?

Pravda je, že došlo pouze ke změně předpisů v EU pro používání rtuti v průmyslu a tím také i ve stomatologii. Jde pouze o důvody ekologické, nikoliv zdravotní. Cílem EU je úplné nahrazení rtuti v průmyslu a stomatologii ekologicky přijatelnějšími materiály. Zubaři už mohou používat u všech pacientů pouze dózovaný (kapslovaný) amalgám, který je teď plně hrazený zdravotní pojišťovnou.

Na mnoha internetových stránkách se dočtete o nežádoucích účincích, jedovatosti a až kancerogenitě amalgámu…

Zatím neexistují studie a přesvědčivé důkazy o škodlivosti a nebezpečnosti dózovaného amalgámu. Jsou samozřejmě případy, kdy i my v naší ordinaci nechceme zhotovit amalgámovou výplň. Nejčastěji je to ale z estetického hlediska nebo z důvodů zachování co největšího množství tvrdých zubních tkání. Amalgám se používá přes 150 let v zubním lékařství a patří k neodmyslitelné součásti řady stomatologických praxí po celém světě. Za bezpečný ho označila i řada světových organizací včetně amerického FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv).