Knižní tip - Krvavý podzim 1938

Čím delší doba uplyne od války, tím větší stín zakrývá události roku 1938. Ve výhledu brání především hrůza heydrichiády, tíha holocaustu a následně odsun Němců, kterému historici věnují větší pozornost od 90. let. Rok 1938 byl přitom jedním z nejdramatičtějších v českých dějinách – přinesl nevídaný pohyb obyvatelstva, strach z budoucnosti a sérii příhod, za kterými zůstali ležet mrtví. Jihočeský a Plzeňský kraj coby regiony sousedící s Německem a Rakouskem zažily v těch časech bezpočet lidských tragédií; některé jsou pro badatele ztracené, jiné lze rekonstruovat.

V publikaci Krvavý podzim 1938 se objevují zapomenutá jména společně s místy, která dnešní mapy označují jako zmizelá – to je případ Cetvin u Dolního Dvořiště. Pohraniční ves v září přepadla jednotka Freikorps, musela ji znovu dobýt československá armáda. Slavné jsou fotky Budějovické brány v Českém Krumlově s prostřílenou věží a poškozenou fasádou, do událostí krvavého podzimu ale patří také rozbíjení výkladů židovských a českých obchodů, rozhlasové projevy Adolfa Hitlera nebo protistátní demonstrace – jsou popsané třeba v západočeských Bezdružicích, kde přibližně 400 místních Němců provolávalo hesla proti Československu.

Padevětova kniha je unikátní zprávou o době, kdy lidé přestávali věřit v právo a spravedlnost, někteří měli pocit, že se přiblížil konec dějin. Řada snímků nebyla dosud publikována, nad mnohými událostmi dodnes visí otazníky. Demokratické Československo se hroutilo a české země zalila hnědá tma. Baterka Jiřího Padevěta po letech vrací do povědomí nejen hrdiny a poražené, ale také atmosféru krvavých let.