Všechny krize nás posílily

Jaroslave, vaše firma slaví 30 let výročí. Vzpomenete si, jak to všechno začalo?

Jaroslav: Podnikání jsme zahájili pod značkou STAVOINFO k datu 19. října 1991. Tehdy jsme se zaměřovali na rozpočty a kalkulace cen stavebních prací. Firma se rozběhla rychle. Hned od 1. ledna 1992 jsem měl již čtyři zaměstnance, neboť jsem zjistil, že není v silách jednoho člověka práci shánět a zároveň ji odvádět. To se mi povedlo. K tomu jsme ještě v roce 1995 s kolegou založili Stavební poradnu. Tehdy jsme jako STAVOINFO byli místní rozpočtářská „velmoc“ a tato činnost nám vydržela až do roku 2004.

Co vám to překazilo?

Jaroslav: Po vstupu do EU v roce 2004 nám větší stavební firmy sebraly, resp. přeplatily téměř všechny rozpočtářky. Musel jsem začít hledat novou cestu, jak dál. Dospěl jsem k názoru, že to, co nás poškodilo, nás musí také napravit a posílit. Upustili jsme od velkovýroby stavebních rozpočtů a začali jsme se zaměřovat na výběrová řízení, tedy zadávání veřejných zakázek. Těm se věnujeme dodnes, ale znalosti v cenové oblasti ve firmě stále přetrvávají, což využíváme při šetření dumpingových cen v rámci námi administrovaných zadávacích řízení, pokud to zadavatel chce řešit.

Kristýna: Rok po této krizi jsem do firmy nastoupila já, takže toto období mám také živě v paměti. Nebylo to snadné.

Zadávání veřejných zakázek je složitá a náročná činnost. Nenarazili jste za tu dobu někde?

Jaroslav: Ročně zrealizujeme okolo 200 až 250 výběrových řízení různých typů. Protože se kolem zadávacích řízení neustále něco šušká, považujeme za velký úspěch, že jsme obdrželi pouze čtrnáctkrát za celé ty roky žádost o vysvětlení od policie, což je v procentech v daném množství zakázek nula nula nic. Za celou dobu jsme se také nikde nijak „nezašmodrchali“ a vždy jsme striktně postupovali v rámci platného zákona. To považujeme za úspěch a známku kvality naší práce a celkového přístupu k této problematice.

Kristýna: Bohužel některé mediálně známé kauzy týkající se veřejných zakázek tento obor poškodily. Dle mého názoru nelze veřejné zakázky paušalizovat a takzvaně házet všechny zadavatele do jednoho pytle, což se bohužel často stává. Laická veřejnost si de facto neuvědomuje, kde všude musel být realizován proces zadávacího řízení, tedy výběr dodavatelů. Stačí se však rozhlédnout kolem sebe. Kdybych to měla stručně shrnout, veškerý veřejný prostor se vlastně rovná nějaké předchozí veřejné zakázce. Ať už se bavíme o komunikacích, po kterých denně jezdíme, o přístrojích, kterými jsme vyšetřováni v nemocnici, nebo třeba o školách či školkách, kam vodíme naše děti. Tam vše muselo být provedeno odpovídající zadávací řízení.

Kristýno, představila byste některé velké projekty, na kterých jste se podíleli?

Kristýna: Opravdu velkým úspěchem a zároveň obrovskou zodpovědností bylo, že jsme měli tu čest podílet se na 14 poměrně složitých zadávacích řízeních pro Národní divadlo v Praze, resp. i pro Stavovské divadlo a Státní operu. Také jsme dlouhodobě spolupracovali s Botanickou zahradou v Praze. V rámci jižních Čech máme na svém kontě také spolupráci na řadě významných stavebních akcí, a to například na budějovickém Jihočeském muzeu, místním plaveckém bazénu, kostele svatého Mikuláše, Lázních Aurora v Třeboni, podíleli jsme se na Technologickém centru v Písku za cca půl miliardy Kč, Sportovní hale v Táboře, Plaveckém bazénu v Táboře, Muzeu čokolády v Táboře, Plaveckém stadionu v Prachaticích, Tenisové hale na Hluboké a na mnoha dalších zajímavých a významných akcích. Pokud bych měla jmenovat všechny veřejné zakázky, na nichž jsme se podíleli, byli bychom tu opravdu dlouho.

Jste budějovická firma. Odkud jsou vaši nejčastější zákazníci? Působíte pouze v jižních Čechách, nebo jste schopni dojet i dál?

Kristýna: Fungujeme celorepublikově a někteří naši zákazníci jsou třeba až z druhého konce republiky, nicméně vždycky je snazší, pokud je zákazník z regionu. Obvykle je totiž třeba se osobně se zákazníkem sejít a vysvětlit si některé podrobnosti a procesy, například požadavky zadavatele na kvalifikační předpoklady, požadavky na smluvní podmínky atp. Jinak ale naše služby poskytujeme v rámci celé republiky. Činnost technických dozorů a koordinátorů bezpečnosti práce však převážně provádíme v rámci Jihočeského kraje, při větší vzdálenosti již nejsme schopni konkurovat místním firmám především s ohledem na zvýšené dopravní náklady.

Kdo je tedy vaším typickým zákazníkem?

Jaroslav: Naším typickým zákazníkem jsou města a obce. Jinak se pohybujeme v rámci zadávacích řízení napříč celým spektrem a spolupracujeme se všemi zadavateli, kteří se musí řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek nebo kteří potřebují splnit podmínky pro získání dotace. Těmi mohou být i fyzické osoby, které mají ze zákona povinnost udělat si transparentní výběrové řízení.

Mohli byste ještě shrnout v kostce, co vlastně děláte?

Kristýna: Máme dvě sekce. Jedna dělá technickou přípravu staveb a především zadávací řízení a druhá sekce se stará o inženýring, kde děláme stavební (technické) dozory a také na stavbách zabezpečujeme koordinátory bezpečnosti práce. V rámci technických dozorů a koordinátorů bezpečnosti práce se zaměřujeme spíše na větší zakázky, tedy stavby. Nicméně jsme schopni poskytnout stavební dozor třeba i při stavbě rodinného domu nebo oddozorovat stavbu developerského projektu. Nicméně otázka stavebních dozorů a koordinátorů je na samostatné a dlouhé povídání a lépe by se k ní vyjádřil Honza Bělohlav, což je další jednatel a osoba, která šéfuje sekci stavebních dozorů a koordinátorů.

Jaroslav: Poskytujeme komplexní služby, a jediné, co za klienta neuděláme, je rozhodnutí, který dodavatel bude vybraný, což ze zákona přísluší pouze zadavateli. Nenutíme nikoho běhat po úřadech nebo vyřizovat něco, co zvládneme sami. Při naší práci je samozřejmé, že v případě potřeby využíváme i kvalitních externích právníků specialistů na danou problematiku a tyto náklady jsou většinou v naší režii. V tom se lišíme od mnohé naší konkurence.

Jakým strašákům mohou obce nebo jiní příjemci dotací předejít, pokud přenechají starost o výběrové řízení na vás?

Jaroslav: Naším úkolem je provést zadavatele všemi úskalími veřejné zakázky tak, aniž by narazil. Setkáváme se každou chvilku s tím, že je velký tlak na to, aby se našly pseudodůvody, proč dotaci zkrátit nebo úplně odebrat. To je asi největší strašák všech příjemců dotace. Umíme si také poradit s tím, pokud dojde k nějakým změnám na stavbě a je potřeba připravit dodatek ke smlouvě. Víme, že pokud se vše nevychytá správně už na začátku, může být později všechno špatně. A to vyžaduje dlouhodobé zkušenosti. Například pokud víme, že nějaký dotační orgán má dlouhodobě problém s nějakou oblastí, snažíme si na to dávat pozor. Píšeme jednoznačné zadávací dokumentace, které mají jasný výklad, a nikde neklademe žádné pasti nebo pseudopastičky, ani v rámci naší činnosti nehrajeme žádné „hrátky“.

Jaroslave, jste členem ODS, kde v současnosti působíte jako člen regionální rady a místopředseda oblastního sdružení. Máte pocit, že vaše politická příslušnost někdy ovlivňuje vaši práci?

Jaroslav: Ano, čas od času někde skončíme prokazatelně jen kvůli tomu, že tzv. „kopeme za jiný tým“. Například jsme skončili s pracemi pro Národní divadlo s příchodem dnes již bývalého ministra kultury Daniela Hermana. V časech jistého krajského hejtmana pro nás dokonce platil zákaz, aby s námi dále spolupracovali jejich starostové, a to pak zamrzí, ale nic s tím neuděláte. Obecně platí, že politika škodí obchodu, a u nás to rozhodně sedí, těžko se pak někam vracíte. Každé volby, zejména komunální, velmi ovlivňují zákaznické portfolio, protože nová garnitura to chce dělat lépe a jinak a na odpracované věci a kvalitu se moc nehledí.  

Pouštíte se i do spletitých uliček dotací z EU. Narážíte tu někdy?

Jaroslav: No jejej! A často. I v téhle branži narážíme na úskalí, která nám dnes a denně chystají kontrolní úřady a dotační orgány, které nejsme schopni ovlivnit a mnohdy jsou dané i osobní zaujatostí institucí. Přijde nám, že jsou některé instituce placené poskytovatelem dotace za to, aby hledaly chyby formou někdy až inkvizičního přístupu namísto toho, aby se příjemcům dotace snažily pomoci – státní správa by měla být jednoznačně především službou...

Kristýna: Dalším problémem jsou někdy nesmyslné termíny spojené s realizací projektu, kde prostě není možné podporovanou stavbu za tak krátkou dobu ani vybudovat. To se týká i stanovování nereálných termínů pro realizaci zadávacího řízení. Často se stává, že je poskytovatelem dotace stanovena absolutně nesmyslná lhůta, ve které se musí zadávací řízení dokončit, kdy už na začátku víme, že minimálně z důvodu povinnosti dodržet veškeré zákonné lhůty bude celý proces značně napjatý. Je potřeba si uvědomit, že proces výběru dodavatele obvykle trvá i několik měsíců. Ale těch problémů, které v průběhu zadávání musíme řešit, je více.

Aktuálně vše, co děláte, musíte stíhat v deseti lidech. Je problém sehnat nové zaměstnance, pokud je třeba?

Jaroslav: Zrovna nedávno jsme několik lidí za složitých podmínek přijali. Nicméně rád bych řekl, že v současnosti je obrovská disproporce mezi platy státních zaměstnanců a platy v soukromém sektoru. Ty jsou přibližně o 30 % vyšší než platy v soukromém sektoru, protože u nás platí – co nevyděláte, nemáte, a víc rozdělit nemůžete. Přitom by to mělo být naopak, vyšší platy by měly být tam, kde se vytvářejí hodnoty a platí daně státu. 

Jaroslave, jak hodnotíte těch 30 let, která má firma za sebou. Byla to šťastná léta?

Jaroslav: Podnikání je jízdou v rychlíku, z kterého se nedá jen tak vyskočit. A není to hotové za osm hodin. Vypozoroval jsem také, že každých sedm let přijde krize. Zjistil jsem, že pokud ji člověk nepodcení, tak ho to posílí. Já jsem se nikdy nebál opřít o kvalifikované a spolehlivé zaměstnance a jsem rád, když lidé něco umějí. Nejsem ten druh šéfa, který by všem radil za každou cenu. Spíš dám na jejich intuici, pracovitost a loajalitu k firmě. Základ je také, aby platilo to, co člověk řekne. Nikdy jsme ani neměli problémy s vyplácením mezd, což dokazuje i to, že máme spolehlivou a profesionální daňovou poradkyni, která je s námi už od samého začátku podnikání, čehož si velmi vážíme.

V únoru 2020 mě navíc potkaly náhlé a vážné zdravotní problémy, a tak jsem strávil v nemocnici přes sto dní – byl jsem hospitalizovaný na kardiu, na ARO, pak na JIP interny a nyní jsem v péči plicního oddělení s postcovidovými problémy. Při této příležitosti bych chtěl poděkovat za špičkovou péči, které se mi dostalo, važme si toho, jak českobudějovická nemocnice skvěle funguje, a to poznáte a oceníte až při dlouhodobém pobytu. Tehdy se také zcela jasně ukázalo, že firma může fungovat i beze mě, a to mě opravdu těší. Chystám se odejít na zasloužený odpočinek a nechci, aby spolu se mnou skončila i firma. Mrzelo by mě, kdyby skončilo něco, co jsem 30 let usilovně budoval. Rád bych poděkoval také své ženě, že se mnou a s firmou celá ta léta vydržela a na chodu firmy se aktivně podílela – a stále podílí.

Věřím, že značka STAVEBNÍ PORADNY, spol. s r.o., bude na trhu ještě dlouho a stále bude platit naše motto: KVALITA, RYCHLOST, SPOLEHLIVOST, PROFESIONALITA.