Hyperrealismus v kontextu světového vývoje

Zdá se, že po dvou covidových letech, kdy umění citelně přidusila pandemická omezení, jste se už zhluboka nadechli. Povedlo se vám znovu přilákat návštěvníky?

Ano, život v galerii se rozhýbává podle našich představ. Se zájmem návštěvníků jsem spokojen – je znát, že lidé si váží možnosti navštěvovat galerie, protože si vyzkoušeli, že online forma není tak působivá. Vrátilo se to do správných kolejí a všímáme si i toho, že zájemci už návštěvu výstav neodkládají a snaží se je navštívit co nejdřív, jak mohou.

Jsou pro vás toto léto a prázdniny výjimečným obdobím?

Pro Alšovu jihočeskou galerii je to vždy hlavní sezona. Významnou roli hraje i to, že velký prostor zámecké jízdárny je hned vedle atraktivního zámku Hluboká. Věřím, že jak zde, tak i v dalších našich objektech jsme připravili krásný program a lidé si mají z čeho vybrat.

Zůstaňme tedy nejdřív na Hluboké. Jaké výstavy jsou v zámecké jízdárně?

Je jich víc a jsou různorodé čili si tam každý může najít to své. Mimořádně atraktivní je výstava nazvaná Senzační realismus – je poctou uznávanému autorovi Theodoru Pištěkovi k letošním 90. narozeninám. Alšovka jeho dílo představuje spolu s americkými a evropskými hyperrealisty, což je vzácná příležitost vnímat souvislosti. Sběratel Peter Ludwig svého času vytvořil zcela mimořádnou kolekci amerického a evropského hyperrealismu, který se v posledních letech těší nebývale vstřícnému zájmu evropského publika. Když jsme s panem Pištěkem probírali návrh na toto pojetí, reagoval nadšeně. Je to velká událost, protože z Ludwigových muzeí ve Vídni, Budapešti a Koblenzi si naše galerie zapůjčila několik děl od velmi uznávaných autorů, jako jsou Jacques Monory, Gerhard Richter, Richard Estes či Gérard Gasiorowski. Jsou to ikoničtí autoři, kteří významně ovlivnili světovou malbu. I díky tomu tento počin patří k těm velmi prestižním v dějinách naší galerie.

Theodor Pištěk už na Hluboké před lety velkou výstavu měl – myslím, že na ni hodně lidí nezapomnělo, protože tehdy působila jako zjevení.

Je to tak, zapsala se do paměti mnoha návštěvníků. Mnozí si vybaví, že tehdy byl na obálce obraz Ecce Homo – i toto dílo u nás teď uvidí. Theodor Pištěk se vrací do Alšovy jihočeské galerie, která má ve sbírce sedm jeho velkých pláten, po 29 letech. Jsem přesvědčený o tom, že to bude znovu velká událost, navíc nyní uvidíme jeho dílo v širším kontextu uměleckého vývoje. Samozřejmě nezapomínáme na to, jak významnou osobnost z kulturního světa máme tu čest hostit: za filmy získal prestižní ceny Oscar i César a ještě další nominaci na Oscara. V roce 2003 mu byla udělena cena Český lev za dlouhodobý umělecký přínos českému filmu, roku 2013 Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii… Jeho výstavu jsme připravovali dlouho a kvůli covidovým omezením nakonec její termín vyšel na letošní rok. Jsme rádi, protože zrovna můžeme připomenout Pištěkovy 90. narozeniny, a devadesátiny má letos i další z vystavovaných autorů Gerhard Richter. Výstava se koná od 26. června až do 30. října, takže mají zájemci dost času využít tuto mimořádnou příležitost.

Hlavní sál zámecké jízdárny zaplnily už v květnu mužské akty v různých formách vyobrazení. Co vás přivedlo k tomuto tématu?

V posledních letech se snažíme postupně představovat soukromé umělecké sbírky. Zajímá nás jak motivace sběratelů umění, tak ty části jejich sbírek, které jsou méně známé – záměrně nám nejde o „bestof“. Výstava MENukazuje Sbírku Roberta Runtáka, což je jedna z největších soukromých sbírek nejen u nás. Nachází se v ní více než dva tisíce uměleckých děl a je budována již téměř patnáct let. V tomto případě se nám povedlo ukázat veřejnosti něco velmi osobního až intimního, co si majitel sbírá pro sebe. V diskusi s majitelem a kurátorem jsme dospěli k tématu, které reprezentuje jen malou část jeho sbírky a je zaměřeno na mužské tělo.

Říkáte, že jste přivezli malou součást Sbírky Roberta Runtáka, ale exponátů je hodně ...

Ano, je tam více než sto uměleckých děl od 75 autorů, která vznikla v období od konce 19. století do současnosti. Hlavní sál AJG zaplnily nejen malby a kresby, ale také fotografie, plastiky a videa. Mezi vystavujícími je řada českých renomovaných autorů, ale také umělců, jejichž jména rezonují v evropském kontextu: například Ivan Pinkava, Alexander Tinei, Martin Eder, Andrej Dúbravský, David Černý, Max Švabinský, Ivana Lomová, Dita Pepe, Martin Gerboc, Craig Wylie a další umělci.

Zobrazení mužských těl je často provokativní a určitě vyvolá diskusi.

S tím počítáme, navíc v doprovodném programu chystáme několik akcí, které jistě vzbudí pozornost. Ukáže se, zda jsme tak liberální společnost, jak se tváříme, či zda budou reakce návštěvníků spíš negativní. Téma nemusí být každému po chuti, nicméně úkolem galerie je také edukovat a zároveň nutit k zamyšlení a diskusi. Proto na 1. července chystáme debatu o rovnoprávném manželství stejnopohlavních párů a 30. července může publikum v hlavním sále vidět performanci nahých mužů v podání divadla SpitfireCompany. Zajímavou debatu plánujeme na 30. září, a to na téma „soukromé versus státní sbírky a instituce“.

Proč se vlastně systematicky věnujete soukromým sbírkám umění?

Je důležité o nich mluvit a poodhalit, jak vlastně soukromé sběratelství funguje, protože v dnešní době už je velmi složité sestavit kvalitní výstavu bez soukromých sběratelů či institucí. Od 90. let se celý svět českého umění úplně změnil, protože začaly vznikat soukromé sbírky a instituce – letos v únoru například Kunsthalle v Praze. Je to velké téma k diskusi.

Bilanční výstavu bude mít na Hluboké také kurátor českobudějovického Domu umění Michal Škoda. Nejste v konkurenčním vztahu?

Kdepak, on je nejen vynikající kurátor a ředitel, který neúnavně dává podněty, ale také fantastický autor. Proto jsem ho takto oslovil a pozval. Veřejnost ho totiž hlavně v jižních Čechách zná jako šéfa Galerie současného umění a architektury v Českých Budějovicích, jejíž program nám významně rozšiřuje obzory a Michal přiváží skvělé autory a ateliéry z celého světa. Zároveň ale o jeho vlastní tvorbě většina lidí mnoho neví. Byl jsem moc potěšený, že mou nabídku přijal. Tím chceme zaplnit bílé místo na mapě, protože Michal Škoda tvoří celý svůj život. Jeho dílo je velice promyšlené a zaslouží si, aby ho lidé víc na jihu Čech znali i jako výtvarníka. Shodou okolností letos slaví šedesátiny a objevuje se na mnoha výstavách. Jsme rádi, že ho u nás můžeme představit sólově, navíc Robert V. Novák mu připravuje krásný katalog.

Mimořádně atraktivní je nová výstava ve Wortnerově domě, kde se mnoho lidí může cítit jako doma… Název je výmluvný – Tvary, barvy, pohodlí: nábytek Jitona.

Věříme, že tato výstava přiláká obrovské množství návštěvníků, mezi nimiž budou i pamětníci, kteří v Jitoně pracovali. Tyto designové věci jsou hodně známé a kolekce, kterou představujeme, se skládá z mnoha zápůjček. Jedná se o produkci slavné jihočeské továrny na nábytek, který zná asi každý a mnozí lidé mají její výrobky pořád doma nebo na chatách a chalupách. Což může vnést do galerie pocit útulna či nostalgie, zahrát na strunu vzpomínek a možná lidé pocítí i hrdost nad tím, co se v našem kraji vyrábělo. 

Z jakého období exponáty pocházejí?

Vystavujeme nábytek z let 1959 až 1989, který reprezentuje produkci tohoto jihočeského a západočeského nábytkového impéria. V Českých Budějovicích bylo několik desítek let vývojové a návrhářské centrum Jitony, v němž působili přední designéři, např. Hubert Nepožitek, Bohumil Landsman, František Filec, Antonín Škoda, Vladimír Štekla či Karel Musil. Jitona byla jedním z největších producentů nábytku v Československu a na rozdíl od jiných výrobců zahrnovala sortiment pro vybavení celého bytu i kanceláře, dodávala nábytek pro veřejné, kulturní a vládní stavby. Vyráběla sedací nábytek, vybavení obývacích pokojů, z nichž asi nejvýznamnější byly sestavy U 300 a Rubín, z kuchyní se proslavila hlavně ASTA či pozdější Alpina. Tyto ukázky budou na výstavě zastoupeny spolu s rozmanitými tvarovými variacemi sériově vyráběných židlí a křesel ze všech poválečných desetiletí. Součástí budou ukázky experimentálních návrhů, které se nakonec nedostaly do výroby, stejně jako výběr z bohatého archivu Jitony a originální propagační grafiky.

Bylo náročné všechno shromáždit?

Jak náročné, tak i nákladné. Ale téma si to zaslouží. I proto jsme se rozhodli ponechat výstavu ve Wortnerově domě až do konce letošního roku. Námět vzešel z naší spolupráce s Galerií výtvarného umění v Chebu, která v roce 2020 Jitonu představila ve své pobočce Retro muzea. Mezitím se Jitona v menší formě představila i v Soběslavi. Autor a kurátor projektu Ladislav Zikmund-Lender se svým týmem (architekt Bronislav Stratil a grafička Markéta Othová) připravil vynikající projekt, který ještě doplnil nápaditý edukační prostor, kde si zájemci mohou tvořit podle svého vkusu. A vyšel skvělý katalog, kde se čtenáři dozvědí o této značce spoustu zajímavostí.

Posledním zastavením na vaší letní šňůře je Bechyně. Tam máte stálou expozici keramiky, nebo i něco dalšího?

Ač je sbírka Mezinárodního muzea keramiky Bechyně stálá, neznamená to, že je neměnná. Do bohatých depozitárních sbírek keramiky Alšovy jihočeské galerie nahlížíme už podruhé. Úvodní výstava, kterou jsme loni v nových prostorách uspořádali, měla název „ČERNOBÍLÉ: Nic není a přitom je“. Pokračujeme cestou dialogického vnímání a letos ukazujeme dvojice a instalace, ve kterých se mísí spojení tradičního, často hrnčířského zpracování keramiky s neotřelou a nápaditou formou současné tvorby pod názvem Současnost tradice.

Kromě stálé výstavy míváte v Bechyni i samostatné téma, které se keramiky netýká. Jakého autora jste pozvali letos?

Představíme dílo Richarda Stipla, který se nejdříve profiloval jako malíř a poté se začal věnovat sochařství. K nám pod názvem Hlava mapa přivezl postavy ve velmi zajímavých situacích. Předlohou k realizacím je on sám. Ale nemá cenu o tom mluvit, protože slovy jeho dílo opravdu nelze popsat – to chce vidět! Přijďte si to prožít, protože tato výstava za to opravdu stojí. A samozřejmě i všechny další, jimiž Alšovka chce zpestřit léto všem, kteří mají rádi umění.

Více na www.ajg.cz

... CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V LETNÍM SPECIÁLU ČASOPISU BARBAR!

Letní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz