Na Plzeňsko za Metternichem, Windischgrätzem a Santinim

Oba kláštery byly založeny ve 12. století. Ve století osmnáctém tvář obou významně změnil architekt Jan Blažej Santini-Aichel, ale krátce nato je Josef II. svými reformami zrušil. Plasy následně koupil kancléř Václav Metternich a Kladruby polní maršál Alfréd Windischgrätz. Po roce 1948 trpěly oba komplexy neúdržbou a necitlivým zacházením.

Někdejší krása se těmto Santiniho klenotům vrací postupně. V Plasích rok po roce odkrývají nová tajemství fascinujícího vodního systému, kterému vracejí jeho barokní podobu a funkčnost. V Kladrubech prošel během posledních tří let zevrubnou rekonstrukcí starý konvent, první a druhé patro východního a severního křídla nového konventu a rajský dvůr.

KORUNA A HVĚZDY

Benediktinský klášter v Kladrubech, západně od Plzně, založil v roce 1115 kníže Vladislav I. Největšího rozkvětu se dočkal za opata Maura Fintzguta, který v letech 1711–1726 pověřil Jana Blažeje Santiniho-Aichela přestavbou klášterního kostela.

Santini je i autorem některých částí jeho vybavení, jako je hlavní oltář, varhanní skříň, chórové lavice či kazatelna ve tvaru lodi, která pluje na Zemi a na trupu má číslice představující Desatero. Každou chvíli tu váš zrak také zavadí o mariánskou korunu.

Největší pozornost však poutají hvězdy v podlaze. Říká se, že mají zvláštní sílu a že označují místa, z nichž vyvěrá energie. Když si stoupnete do jejich středu, dost možná ucítíte brnění v nohou. Nebo zjistíte, že vám nefunguje mobil.

A zastavte se i u náhrobku vlevo od oltáře. Přímo v něm je totiž pochován zakladatel kláštera, kníže Vladislav I. Možná i proto zdobí kopuli zvenčí další koruna. Leskne se ve slunci a do dáli hlásá, že tu našel místo svého posledního odpočinku sám český panovník.

GENERÁL WINDISCHGRÄTZ

Polní maršál Alfréd I. Windischgrätz je znám především jako vojevůdce, jenž potlačil povstání v roce 1848. V té době už byl také majitelem areálu zrušeného kláštera v Kladrubech; koupil ho kvůli pozemkům, které k němu patřily. Windischgrätzové přestavěli klášterní konvent na pivovar. Jeho pozůstatky se nečekaně během rekonstrukce našly pod podlahou a nyní jsou volně přístupné jako samostatná expozice.

Když Windischgrätzové přišli o zámek Tachov, přestěhovali se na Kladruby a s nimi i knihovna čítající třicet tisíc svazků. A tak bylo třeba prostory znovu upravit – ze zrušené pivovarské varny se stala knihovna. Ta se dochovala jako jeden ze dvou interiérů s původním mobiliářem, které tu můžete dnes vidět. Tím druhým je klášterní kostel.

MNIŠI ČETLI ROBINSONA

Kladrubský klášter prošel velkou rekonstrukcí a nabízí moderně pojaté prohlídkové trasy. Nahlédnete tu do cel tří mnichů a zajímavostí je, že byly zařízeny přesně podle inventárních seznamů, které museli mniši sepsat, když se klášter rušil. V expozici fraterie vás – vedle starých map, optických přístrojů nebo nástrojů na vázání knih – nejspíš zarazí, že tu je i Robinson Crusoe. Že by mniši četli i beletrii? Ba ne! Na rozdíl od knihy, kterou známe ze zpracování J. V. Plevy, originál je spíše pojednáním o hledání Boha. Takže v klášterní knihovně měl rozhodně své místo.

Kladrubský klášter nabízí od letoška pět prohlídkových okruhů: Klášter, Zámek, Santini a rozšířené okruhy Klášter+ a Zámek+, kde se návštěvník dozví o životě zdejších obyvatel mnohem víc.

PLASY: CHVÁLA FYZIKY

Cisterciácký klášter založil v Plasích severně od Plzně v roce 1144 kníže Vladislav II. Během husitských válek byl vypálen, mnišská komunita rozptýlena a hospodářství rozvráceno a rozebráno. Teprve po třicetileté válce se klášter začal doslova zvedat z popela a ve druhé polovině 17. století prošel řadou přestaveb. Na počátku století osmnáctého opat Evžen Tyttl přizval ke spolupráci Jana Blažeje Santiniho-Aichela a ten vypracoval velkolepý plán rozvoje areálu.

Impozantní budova konventu překonala svoji dobu. Je postavena na vodě a nese ji 5103 dubových kůlů zatlučených do země. Na nich je položen rošt a na něm teprve se tyčí k nebi ohromná masa kláštera. „Bez vody se stavba zhroutí,“ hlásá latinský nápis nad jedním z vodních zrcadel pod schodišti. Voda v suterénu prostě být musí. Její hladinu, teplotu a kvalitu dnes kontrolují čtyřikrát denně.

Dalším obdivuhodným technickým prvkem jsou schodiště. Jsou samonosná a fungovala zároveň jako barokní klimatizace. Jejich šachty přiváděly v létě do objektu teplý vzduch zvenku, a klášter ho dokonce dokázal uchovávat na chladnější období.

Nemocniční křídlo bylo zase vybaveno systémem záchodů, které Santini vyprojektoval tak, aby odpad padal dolů, do Královské štoly. To je vodní kanál protékající pod klášterem, který slouží jako kanalizace.

Santini prostě skvěle ovládal nejen stavitelství a architekturu, ale i statiku, akustiku, optiku či termodynamiku a všechno dokázal geniálně využít.

LETNÍ SÍDLO KANCLÉŘE

Také plaský klášter byl za josefinských reforem zrušen. V roce 1826 jej koupil rakouský kancléř Klement Václav Lothar Metternich a sídlo opata si nechal přestavět na svoje letní sídlo. Nedalo to vlastně ani moc práce, neboť Plasy bývaly nejbohatším cisterciáckým klášterem v Čechách a zdejší opati patřili k nejvýznamnějším osobnostem své doby. Byli to poradci panovníků a generální vizitátoři všech cisterciáckých klášterů v Čechách, na Moravě a v Lužici a jejich postavení odpovídala i budova prelatury, která již od počátku připomínala zámek.

Kancléř Metternich měl Plasy rád a je tu i pochován. Rodová hrobka prošla rekonstrukcí a po prázdninách se otevře veřejnosti.

UVIDÍTE, CO NESTOJÍ

Santiniho plány na rozvoj plaského kláštera byly velkolepé, ale větší část nebyla vinou války nikdy realizována. Vidět celý projekt na vlastní oči můžete v knihovně, kde je model kláštera tak, jak ho Santini vymyslel. Budovy v krémové barvě existují, ty bílé zůstaly jen na papíře. Kostel, jenž měl být dokonce větší než svatovítská katedrála, zůstal nejen v podobě plánů, ale také na vedutách, které zdejší mniši malovali. Až do zrušení kláštera totiž věřili, že jednou tahle úžasná budova bude stát.

Plaský klášter nabízí tři prohlídkové okruhy. Jeden vás zavede do tajuplného a ohromujícího vodního systému, druhý vás provede klášterem a kostelem a novinkou letošní sezony je Metternichův zámek.

Jan Blažej Santini-Aichel

3. února 1677 – 7. prosince 1723

český barokní architekt italského původu

narodil se i zemřel v Praze

jeho maminka pocházela z Plzně

jeho druhou manželkou byla jihočeská šlechtična  Antonie Ignatie Chřepická z Modliškovic

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V LETNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz