Permakultura je společný růst, v němž má každý svůj důležitý úkol

Ráda začnu gratulací vám i lidem kolem vás. Věřili jste, že titul získáte?

Děkujeme. Věřili – asi ano, to je to správné slovo. Když mezinárodní komise poslala do finále České Budějovice a Broumov, vnímala jsem tu volbu trochu jako rozhodování mezi městy v úplně jiných váhových kategoriích. Naše naděje to posílilo, ale napjatí jsme byli až do poslední chvíle, protože obě města představila velký potenciál. Projekt Broumova se nám moc líbil a máme i nadále společné plány. Na rozdíl od situace v našem městě a kraji je navíc na Broumovsku situace jiná – kultura je tam dlouhodobě vnímaná jako rozvojový nástroj regionu, takže věřím, že se jejich projekt může naplnit i bez získání titulu EHMK. Zaslouží si to!

Vyhlašování výsledků 30. června, které se konalo v Praze, jste sledovali v televizi v Rabenštejnské věži, kam jste pozvali i veřejnost. Po vítězství jste chválila úžasnou energii mnoha lidí… Jak jste se cítila?

Byla to hlavně šílená úleva a radost, že se nám všechno povedlo dotáhnout až k vítězství. Proces kandidatury nastartoval obrovskou energii a podařilo se během něho propojit spoustu zajímavých subjektů, které předtím vůbec nespolupracovaly. Už jen toto považujeme za úspěch a přínos. Povedlo se nám do naší vize vtáhnout tolik lidí, tolik různorodých partnerů z mnoha sfér veřejného života! A za všechny, kteří se do přípravy zapojili, jsem ve finále cítila velkou zodpovědnost. Sama totiž pocházím z kulturní sféry a vím, že kultura vlastně nikdy nebyla v jižních Čechách politickou prioritou. Obvykle je bohužel braná jako něco, na čem se dá ušetřit nejvíc. Mnoho evropských zemí to vnímá jinak – máme osobní zkušenosti například z Francie, kde je titul EHMK natolik prestižní, že o něj města usilují dlouhé roky, dokonce opakovaně. Budeme se proto snažit dokázat, že kultura a umění jsou mnohem víc než jenom relax a zábava pro volný čas, jak u nás bývají často chápané. Mají totiž významný přínos pro ekonomiku města i kraje. A jižní Čechy jsou k tomu jako stvořené.

Která profese z vás mluví?

Vystudovala jsem divadelní produkci na pražské DAMU, podílela jsem se na nezávislých hudebních a divadelních projektech, byla jsem součástí týmu Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru. Poté jsem nastoupila do kanceláře Kreativní Evropa, což je program Evropské unie na podporu kulturních a kreativních odvětví. V každé členské zemi Evropské unie má Kreativní Evropa svou kancelář, která funguje jako zprostředkovatel informací o grantových žádostech, nabízí poradenství a osvětu, šíří evropské trendy a podobně. Pracovala jsem pro českou pobočku programu Kultura, takže jsem mimo jiné dělala i osvětu na téma EHMK a vysvětlovala, co může získání tohoto titulu přinést konkrétnímu městu. Díky tomu jsem o podmínkách kandidatury hodně věděla a teď jsem vlastně jen přešla na druhou stranu… Myslím si, že je to velmi silný nástroj, ovšem může být snadno zneužitý. Je totiž cestou ke zdrojům financování, což samo o sobě není špatná motivace, ale nesmí být jediná. Proto jsem vlastně k tomuto formátu pořád poměrně kritická.

K ekonomickému přínosu pro město se ještě dostaneme, to samozřejmě lidi zajímá nejvíc. Ale bude to běh na delší trať. Předtím se chci zeptat, kdo vlastně přišel s nápadem, aby se České Budějovice vůbec ucházely o kandidaturu.

Impulz vzešel z českobudějovické radnice ve chvíli, kdy bylo jasné, že na rok 2028 dostane tuto šanci opět Česká republika. Města v Evropské unii se totiž střídají v rozmezí asi třinácti až patnácti let. Naposledy byla v tuzemsku nositelem titulu EHMK Plzeň v roce 2015 a předtím Praha roku 2000. V roce 2028 tedy přijde opět na řadu město z České republiky plus jedno z Francie, tam bude finále v prosinci. Plus tentokrát to bude ještě pestřejší, protože přibude navíc i město ze země mimo EU. Do užšího výběru postoupily Budva v Černé Hoře a Skopje v Severní Makedonii. 

Ještě se prosím vraťme ke zrodu nápadu.

Když EU otevřela kandidaturu pro rok 2028, přišel s touto iniciativou náměstek českobudějovického primátora Juraj Thoma a tento záměr schválilo zastupitelstvo. Na jaře 2021 vznikl zapsaný spolek Budějovice 2028, který byl pověřený přípravou tohoto projektu. Troufám si říci, že nápad, že České Budějovice by mohly kandidovat, byl od začátku hodně podpořený dobrými zkušenostmi vedení města s Budějovickým majálesem. Ten se postupně stal největší akcí svého druhu v České republice a každým rokem nabízí obsáhlý a velmi různorodý program, a to zdarma.

Rozsah a pestrost Budějovického majálesu samozřejmě vnímáme, ale kandidatura na titul Evropského hlavního města kultury je poněkud jiný kalibr. Lze to srovnávat?

Já teď mluvím o lidech, kteří majáles vytvořili tak, že si za dvacet let existence získal uznání a prestiž. Organizátorům dal spoustu využitelných poznatků v oblasti kultury a nejen jí. Budějovický majáles byl a je výjimečný především tím, že ho organizují výhradně středoškolští studenti. Nestojí za ním agentura, jak se to běžně dělá jinde – agentura přijede a za peníze zorganizuje program na klíč. U nás jsou to sami studenti, kteří stáli u jeho zrodu a kontinuálně do týmu přicházejí a zase z něj odcházejí už dvacet let. Za tu dlouhou dobu si už tým drží své vlastní know-how, jak festival dělat, má jasnou vizi. Jeho členové vědí, co chtějí, a mají skvěle propracovanou strukturu i formu řízení. Umějí zaškolit nové členy týmu, zapojit dobrovolníky apod. Díky tomu všemu se náš majáles skutečně stal inkubátorem profesionálů v kulturních a kreativních odvětvích.

Takže základ skupiny pro přípravu koncepce EHMK byl jasný.

Ano, naprostá většina lidí v týmu Budějovice 2028 si v nějaké životní fázi prošla majálesem. Já jsem byla v jedné z prvních skupin, studovala jsem Biskupské gymnázium a připravovali jsme majáles v roce 2008. V létě 2021 jsem se rozhodla, že se po třinácti letech vrátím do Českých Budějovic. Moje rozhodnutí tehdy nebylo motivované kandidaturou, ale teď se mi zdá, že to nebyla náhoda.

Jak se vám dařilo a daří získávat lidi pro myšlenku EHMK?

Upřímně řečeno, České Budějovice a jižní Čechy jsou konzervativní, takže nové věci tady prorážejí dost těžko. I majálesu trvalo dlouho, než si získal svůj kredit a stal se i pro vedení města důvěryhodným. Ale když už se podaří vytvořit tu synergii, což je něco, co se povedlo teď i v té kandidatuře, pak vznikne náboj, který dává vše do pohybu. Právě to se povedlo u majálesu – vytvořit něco tak inspirativního, že mladý člověk prostě chce být součástí. Pro hodně mladých lidí je možnost pořádat majáles v Budějovicích velmi atraktivní, najednou mají pocit, že na jejich hlasu záleží a že se oni sami můžou podílet na budoucnosti svého města. Majáles je trošku vějička, protože vytváří naději, jak ten systém může fungovat a jak se ho člověk může účastnit. Jenomže pak tady chybějí příležitosti, co dál, a proto se lidé s touto energií a entuziasmem rozprchnou do republiky, případně do Evropy. Odnesou si zkušenosti z Budějovic a hledají příležitosti, kde jinde je mohou uplatnit. Často je to Praha, Brno nebo nějaké evropské město.

Přišla teď příležitost povolat je zpět a nabídnout jim zajímavou práci?

Základem našeho týmu jsou Budějčáci, kteří se vrátili – buď jako já náhodou, anebo přišli zpět právě kvůli kandidatuře. Hlavní je, že toto město znají a záleží jim na jeho vývoji, a to nejen do roku 2028, ale i poté. Naší vizí je totiž vytvoření permakulturního prostředí, které umožní dlouhodobě udržitelný rozvoj města skrze kulturní a umělecké projekty. Právě proto jsme se snažili do přípravy začlenit tolik různorodých partnerů a propsat to do různých sfér veřejného života. S maringotkou Kul.turistické kanceláře jsme mapovali názory a potřeby obyvatel všech českobudějovických částí. Začali jsme na náměstí Přemysla Otakara II. Tehdy za námi přišel i mladý muž z firmy rozvážející jídlo. Silným zážitkem pro mě bylo, když řekl: „Vy se mě ptáte, co si myslím, a vypadáte, že vám na tom záleží!“ Také počátky spolupráce s kulturními aktéry byly spojené s velkou potřebou získat důvěru. Už před deseti lety totiž v Českých Budějovicích vznikla jedna kulturní strategie, jenže nakonec zůstala jen na papíře. Když jsme teď vytvářeli druhou, což byla základní podmínka přihlášky do EHMK, museli jsme lidi nejdřív přesvědčit o tom, že právě teď je ten vhodný moment a jedinečná příležitost zkusit ještě jednou napnout síly a spojit své úsilí.

Téma permakultura evropskou komisi přesvědčilo. Můžete ho vysvětlit?

Ten princip známe spíš z přírody: Permakulturní zahrada je taková, ve které se dobře daří staletým stromům, letničkám, mechu i půdním bakteriím, protože všichni potřebují všechny, nehledě na jejich velikost. A když je jeden oslabený, ostatní ho podrží. Tak chápeme i roli kultury a chceme ji rozvíjet jako základní transformativní princip, který prostupuje všemi složkami lidského života a spojuje všechna patra společnosti. Naše projekty si zakládají na propojování a přesahu – ať už do sfér sociálních, zdravotních, vzdělávacích, sportovních, nebo kreativních. Jde nám o udržitelnost, odpovědnost, sepětí s krajinou a přírodou... Proto je pro nás tak zásadní rozmanitost našich partnerů a vytváření prospěšných vztahů mezi nimi. Někdo může nabídnout peníze, jiný prostor nebo skvělou komunitu – každý vkládá do EHMK něco jiného a také si z něj něco jiného bere. Metafora permakultury dokonale vystihuje to, co společně tvoříme. Nejdřív je potřeba dát všem aktérům potřebnou péči, vytvořit mezi nimi dobré vztahy a prostor pro jejich tvorbu, aby mohli růst a zároveň se navzájem vyživovat. A to i po roce 2028, protože to, co nyní vytváříme, není jenom produkt na rok 2028. V tom roce musíme naplnit ideální stav, ke kterému jsme se zavázali v přihlášce, ale pak můžeme spolu pokračovat dál. Čím hlouběji dokážeme zapouštět kořeny, tím lepší plody ty stromy budou mít. Takové prostředí je potom hodnotnější a odolnější vůči budoucím krizím.

Máme si tedy jako „ideální stav“, který zmiňujete, představit rok 2028 v Českých Budějovicích v podobě nekonečného večírku a kulturní smršti?

Naše závazná přihláška zahrnuje 59 projektů s dlouhodobou udržitelností, všechny počítají se zapojením místních lidí a všechny mají evropský přesah. Řada z nich bude startovat už v nadcházejících letech. Všechny jsou založené na spolupráci různého druhu, která předpokládá účast veřejnosti, výzkum, práci s komunitami, s již fungujícími kulturními organizacemi atd. Nová platforma 28 Houses sdružuje kulturní domy (a jednu zahradu) v celém jihočeském regionu. Patří do ní velké instituce, jako jsou například Sladovna Písek, Alšova jihočeská galerie, Divadlo Continuo v Malovicích, REZI.DANCE Komařice, Spolkový dům Slavonice nebo třeba Naplaveno Jistebnice, českokrumlovské centrum Prádelna nebo Krafferova zahrada v Jindřichově Hradci. Cílem je vytvoření sítě, která bude regionálním organizacím přinášet podporu, inspiraci a zkušenosti. Neméně důležité je však připravit publikum na to, co všechno se chystá, aby si to pak diváci vzali za své, chtěli být součástí dění a náležitě si to užili.

Můžete uvést příklady nových kulturních akcí, které chystáte?

Podklady jsme připravovali v angličtině, takže zatím uvedu názvy v angličtině – podrobnosti i v češtině budou brzy na našem webu www.budejovice2028.eu. Jihočeské divadlo chystá již v příští letní sezoně první ročník bienále site specific divadla, nazvaného Culture Harvest, které bude hostit české i zahraniční soubory. Představíme zapomenutého budějovického rodáka, skladatele Vojtěcha Jírovce, s cílem postupně rekonstruovat a částečně i scénicky uvést jeho dílo. Urban Canvas je zaměřený na umění zejména na sídlištích Máj a Vltava. Dáme také prostor hip hopu, rapu a graffiti: uspořádáme světově unikátní crossover „Symphonic Slam“ ve spojení symfonického orchestru a slam poetry. Také chceme založit tradici Kroj Pride, což bude série dlouhodobých umělecko-společenských intervencí s cílem podpořit lidovou kulturu, a to od mapování současného živého folkloru přes oživování folkloru zapomenutého až po sérii divadelních workshopů k nalezení vlastních kořenů skrze projevy lidové kultury. Významným partnerem pro nás bude Biologické centrum Akademie věd v Českých Budějovicích, s nímž chystáme velký projekt Ars Biologica – částečně je inspirovaný úžasným centrem Ars Electronica v Linci, který byl evropským městem kultury v roce 2009.

S titulem EHMK je spjatý příliv financí, které se budou hodit také na už rozpracované nebo naplánované investice. Dlouho se mluví třeba o vzniku Kulturního ostrova v Českých Budějovicích…

Je důležité říct, že zisk titulu neznamená pro oceněné město, že se automaticky stane příjemcem tzv. evropských peněz. Zisk titulu ale vytváří příležitost čerpat finanční prostředky z jiných dotačních programů, než je obvyklé, a zároveň zvyšuje šanci uspět v grantových žádostech. Finance z EU ale nejsou samozřejmost. EHMK je městský rozvojový projekt a jako takový je také financovaný z rozpočtu města a kraje. Město, které titul hostí, zároveň reprezentuje také celou Českou republiku, proto od státu získává výraznou finanční podporu. Ministerstvo kultury přispěje na realizaci EHMK téměř půlmiliardou korun, z čehož více než polovina bude využita na financování zmíněných infrastrukturních projektů. Součástí závazné přihlášky Budějovice 2028 jsou plánované investice města a kraje do městské infrastruktury. V tomto ohledu přišla kandidatura opravdu v pravý čas, protože opět vytvořila synergii. V následujících letech bude Evropská komise monitorovat, jak vše postupuje a jak město naplňuje to, k čemu se zavázalo ve vítězné přihlášce. A teprve až komise získá tuto jistotu, dostanou České Budějovice od Evropské komise finanční příspěvek ve výši 1,5 milionu eur.

Jste v kontaktu s jinými městy, která titul v minulosti získala a mohou se dělit o rady a zkušenosti?

Ano, už jsme zjistili, jak příjemné a přínosné je být součástí rodiny Evropských měst kultury. Tahle síť funguje skutečně jako otevřená a přátelská rodina a je připravená sdílet vše, co nám může být ku prospěchu. Všechna města potvrzují pozitivní dopady kandidatury jak na svůj kulturní, tak ekonomický rozvoj. V příštím roce bude titul EHMK hostit mimo jiné rakouský Bad Ischl, což je ohromná událost pro celý region Solná komora. Na rok 2026 titul vybojoval i Trenčín, který ve finále o vlásek porazil Nitru, což je partnerské město Českých Budějovic. Bude nám potěšením se k této rodině přidat.

HLAVNÍ INVESTIČNÍ AKCE, JEJICHŽ FINANCOVÁNÍ EHMK POMŮŽE:

• rekonstrukce kulturního domu Slavie a jejího okolí 

• rekonstrukce Domu umění, kde vznikne Centrum současného umění a architektury

• změna podoby Senovážného náměstí s možností vzniku nové budovy pro Alšovu jihočeskou galerii

• Projekt Město a voda – další proměna okolí budějovických řek, například Zátkova a Jiráskova nábřeží (vznik tzv. Slunečního ostrova)

• park Háječek – město avizuje v nadcházejících letech vypsání architektonické soutěže na urbanistické řešení celého parku

• podpora alternativních komunitních prostor – např. Žižkárna, záměr odkupu bývalého kina Mír v Suchém Vrbném

• úprava důležitých veřejných prostranství na sídlištích a v městských čtvrtích – revitalizací by mělo projít náměstí před KD Vltava, připravuje se rozšíření parku 4Dvory nebo proměna náměstíčka u Juvelu

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V PODZIMNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz