Žitný mlýn se mění v unikátní bytový komplex

„Byla to láska na první pohled,“ říká Jan Vilánek. „Od první chvíle, kdy jsme se pustili do opravy zámečku, jsem pošilhával po Žitném mlýně v sousedství,“ doplňuje Gerald Auböck. Oba zastupují stavební společnost Auböck, která je pod proměnou části Boršova nad Vltavou podepsána.

Věděli jste hned, že nejdříve opravíte zámeček a pak Žitný mlýn?

Jan Vilánek: Ta cesta byla složitější. S manželkou jsme se zamilovali do zámečku, který tady dlouhá desetiletí chátral. V té době už snad ani nikdo nevěřil, že objekt půjde opravit, ale my do toho šli a dnes je tu vedle bytů komunitní centrum. Když jsme se tady pohybovali, samozřejmě jsme hleděli i za hranu pozemku – a pan Auböck tehdy pronesl, že kdybychom to spojili dohromady, povedl by se majstrštyk.

Gerald Auböck: Z malého koukání vyrostla velká akce. Od zámečku mi jedno oko šilhalo vždycky tímhle směrem a moje fantazie se roztočila na plné obrátky. Jednání s majitelem mlýna trvala dva roky. Ve chvíli, kdy se rozhodl odstěhovat svou produkci, jsme všechno dohodli jedním podáním ruky.

Co vás na mlýně nejvíc uchvátilo?

Jan Vilánek: Jeho industriální styl, možnost vybudovat tu bytový komplex. Původní účel akcentujeme i v bytech, kde jsou například přiznané některé původní konstrukce. Mlýn navíc krásně navazuje na Vltavu. Nechceme místo přelidnit. Dvě původní budovy jsme zachovali, dvě další dostavěli, a tak se nám podařilo uschovat parkoviště. Vzniklo tak nové náměstí, kde se zrcadlí zámeček, prostupuje do něj průmyslová revoluce a uzavírá ho dnešní architektura. Taková procházka dějinami architektury.

Gerald Auböck: Budova mlýna sice není památkově chráněná, přesto se tak k ní snažíme přistupovat. Od samého začátku jsem věděl, že s tímhle objektem vytvoříme něco výjimečného. Vždycky tvořím takové projekty, kde bych sám chtěl žít. Oslovit chceme kohokoliv, kdo hledá bydlení na dosah krajského města, ale nemusí žít úplně v centru. Tady máte řeku, cyklostezku, architekturu a vyšší bytový standard. Přicházejí k nám lidé, kteří reflektují vyšší hodnotu. Pro místní i přespolní tu vznikne kavárna.

Má tenhle projekt nějakou analogii? Dělali jste už něco podobného?

Gerald Auböck: Ne, je to jedinečná záležitost.

Jak dlouho stavíte?

Jan Vilánek: Něco přes dva roky trvá samotná stavba. Hlavní objekt bychom chtěli mít hotový nejpozději na jaře příštího roku a poslední bytový dům nejspíš do léta téhož roku. O příštím létě by tedy mělo být postaveno. Bude tak kompletně hotovo.

S jakým úskalím jste bojovali?

Jan Vilánek: Bojujeme hlavně s časem – buď vyhrajete závod s časem a ošidíte rekonstrukci, nebo to uděláte tak, aby to do sebe všechno zapadalo, nehledíte na případné zdržení. V průběhu práce přicházely nové myšlenky a příležitosti, kupříkladu jsme objevili historické sklepení, které patřilo nejspíš k pivovaru – ten máme doložený přímo na zámečku. Sklepy jsme mohli zbořit, ale nám se povedlo je perfektně zrenovovat, i když pro ně zatím nemáme jednoznačný účel a celkově jsme se proti plánům zdrželi, ale stálo nám to za to.

Gerald Auböck: Práce na historickém objektu je vždycky náročnější než novostavba, ale genia loci v novém domě jen tak nevyčarujete. Tím je Žitný mlýn skutečně jedinečný. Zachovávali jsme tvary budovy a cenné detaily. Stavební základ, substanci, jsme se rozhodli zachránit, abychom mohli poskytnout novým nájemníkům docela jedinečný pocit. Budou žít u vody, obnovíme staré kanály, dáme tomu místu všechno, co umíme. Největší radost máme z toho, že je náš koncept akceptován lidmi, první dvě budovy jsme už nabídli do pronájmu, lidé jsou nadšeni a začínají bydlet.

Jan Vilánek: Trend nájemních bytů postupně přichází ze Západu i k nám. Budovat nájemní byty se jeví do budoucna jako správná cesta, a tak jsme se rozhodli, že nájemní bude celý Žitný mlýn. Někdo nemá jinou možnost, protože nedosáhne na hypotéku, ale my se spíš bavíme o klientech, kteří by mohli bydlet ve svém, jen mají jiný způsob života: více cestují za prací, nechtějí se tak svazovat, netouží po vlastnictví, víc jim vyhovuje servis, který pro ně zajistí majitel.

Jaká je finanční návratnost projektu?

Gerald Auböck: To budu schopen zodpovědět, až to dokončíme. Vzhledem k tomu, že jsme museli nejdřív bourat a až pak stavět, vznikla spousta vícenákladů, které zatím nedokážeme spočítat. Naší filozofií je ale vyrábět vše perfektně a do detailů, teprve pak to má trvalou hodnotu.