Učí děti šetřit. Speciální knihou

Jak jste se dostal k nápadu, že vydáte knihu? Proč jste si vybral zrovna tuto tematiku a proč pro děti?

V covidové době jsme si s manželkou vytvořili pořadače s organizéry pro důležité životní a finanční dokumenty. To proto, že jsem vždy měl vztah k financím a k pořádku v osobních dokumentech. Pak jsem vymyslel i variantu pro děti, kam mohou rodiče, nebo i větší děti, sami ukládat všechny důležité a památeční listiny. Obohatil jsem to motivační vložkou, zaměřenou mimo jiné i na spoření z kapesného, a základními informacemi o penězích a hospodaření. Tam vznikl první nápad napsat něco rozsáhlejšího. Tou dobou, ještě bez vlastního potomka, jsem si také hodně všímal u dětí jejich (ne)vědomí o penězích a hospodaření. A upřímně, byl jsem z toho poněkud rozpačitý. „Tohle bych dětem důsledněji vysvětloval“ nebo „chtěl bych své děti vychovávat trochu jinak“, říkával jsem si mnohdy. Viděl jsem mnoho různých situací. Například když rodič dává drobné za sběr do kasičky dítěti, a ono řekne, že je nechce, neboť vlastně všechno má, a proto o peníze nestojí. Nebo když dítě na nižších třídách základní školy disponuje telefonem značky nakousnutého ovoce. Když se toto děje, je ve společnosti něco špatně. A tak jsem si jednoho dne řekl, že s tím zkusím něco udělat a že bych možná v tomto směru skutečně měl dětem co říct.

Bojíte se o jejich budoucnost?

Trochu ano. Mám obavu z toho, jak jednou budou zvládat životní situace vázané na jejich hospodaření. Doba se mění, je stále náročnější se prosadit a působí na nás stále více lákadel. Jak se budou cítit dnešní děti, které jsou mnohdy odmala zahrnovány vším, když budou stát u bran dospělosti se snahou postavit se na vlastní nohy? S vidinou nedostupnosti vlastního bydlení, drahých nájmů a se zažitým vyšším životním standardem to pro ně může být velmi obtížné. Deprese, sebepoškozování, exekuce, to vše vidíme ve společnosti již dnes. Já bych si moc přál, aby další vývoj byl mnohem přívětivější, než jak reálně hrozí. Jako rodič bych si zcela přirozeně přál dát svému dítěti vše a učinit ho nejšťastnější ratolestí na světě. Ale nejde to! Pro jeho vlastní dobro. Skromnější dítě bude jednou pod mnohem menším tlakem okolí.

Tak jste začal psát knihu. Když jste oslovil vydavatelství, jak na tento nápad reagovalo?

Ambice dostat se do nakladatelství jsem zpočátku vůbec neměl. Z dostupných informací na internetu jsem se dozvěděl, jak těžké je se do nakladatelství jako autor bez zkušeností dostat. Sen se mi tedy vcelku rychle rozplynul. Tedy alespoň dočasně. Přesto jsem se rozhodl své dílo dokončit. Řekl jsem si, že asi zůstane u brožurky jednou pro mé děti nebo pro děti přátel a známých. Pohrával jsem si ale i s myšlenkou, že bych knihu vydal sám na své náklady a riziko například v menším nákladu, pokud by z rukopisu vzešel smysluplný text. A pak to celé nabralo zajímavý spád. Obrátil jsem se na několik fundovaných lidí s prosbou o zpětnou vazbu. Pokaždé s kladným výsledkem. Když vám asi největší specialistka v kraji na finanční gramotnost řekne, že něco takové si zaslouží být na pultech knihkupectví, vlije vám to čerstvou krev do žil. A nakonec se povedlo, že kniha vyšla ve skupině Albatros Media.

Teď už máte syna. Listujete si v knize spolu?

Samozřejmě se velmi těším, až ho budu učit o penězích a hospodaření a předčítat mu z vlastní knihy, ale to si budeme muset ještě chvíli počkat, je mu rok a půl. Teď se učíme mnohem základnější činnosti.

Kolik let je ideálnímu čtenáři knihy?

Knihu jsem psal pro děti věkově na prvním stupni základních škol. Tedy pro věkovou skupinu dětí, na které problematika finanční gramotnosti (ve školách a bohužel i doma) cílí zatím většinou jen v menší míře. Kniha zahrnuje úplné základy o penězích a hospodaření, úžasné ilustrace pana Palmy, a proto ji mohou rodiče s dětmi začít číst a prohlížet třeba už od první třídy. Druhá polovina knihy pojednává o trošičku náročnějších tématech, přesto psaných lidsky a jazykem dětem srozumitelným. Dětem ve čtvrté, páté, možná i šesté třídě má kniha však také mnoho co nabídnout. Dokonce i několik dospělých lidí se mi přiznalo, že se z mé knihy přiučilo. Nejvíc pro mě znamená, když za mnou přijde dítě ke stánku, kde občas vystavuji, vyndá z batůžku knížku a poprosí s obdivem o autogram. Nebo když mě přes rodiče kontaktuje se vzkazem, že je to nejhezčí knížka, jakou kdy četlo. I to se občas stane.

Ozvaly se vám třeba i nějaké školy, že by s vámi chtěly konat besedy?

Ano, ihned po vydání knihy jsem dostal první poptávku o vytvoření projektového dne pro děti ve spojení s autogramiádou. V několika třídách jsem takový den nebo zkrácený program realizoval. Je skvělé vidět, že to děti opravdu zajímá. Vedle teorie, o které diskutujeme, jsem jim vymyslel i řadu úkolů, které ve skupinkách plní. Řešíme správný rozpočet z kapesného nebo principy rodinného rozpočtu. Učil jsem je, jak si reálně vybrat při nákupu správnou komoditu podle informací na obalech. Nebo jak mohou pomoci mamince udělat nákup co nejlevněji. Velmi zábavné je pro děti i zkoumání ochranných prvků na bankovkách. Nejzajímavější je pro ně hledání těch tajných pod UV lampou.

Co plánujete dál?

Spoustu věcí. Potřeboval bych se však naklonovat, abych to po večerech všechno zvládl realizovat. Čas strávený s rodinou a synem obětovat totiž neumím. Budu teď hledat partnery, a tedy i možnosti, jak to, co už existuje, dostat v nějaké větší míře přímo k dětem. Rád bych vytvořil časem i pracovní sešit, ale kontaktoval mě nakladatel s nabídkou další knihy, tentokrát na téma „investování“, která by nebyla cílená přímo na děti, ale s finanční gramotností úzce souvisela. Tuto nabídku reálně zvažuji. Investovat by měl v dnešní době do určité míry snad každý. Jen tak lze bojovat s reálným poklesem hodnoty úspor vlivem nelítostné inflace. Rád bych také zahájil spolupráci na tvorbě interaktivních naučných materiálů s nadanými studenty z českobudějovické Obchodní akademie, se kterými jsem se nedávno setkal.

Jak hodnotíte úroveň finanční gramotnosti ve školách?

Určitě kladně. Základní školy mají již přes deset let povinnost začleňovat finanční gramotnost do výuky. Většinou na to však nemají vlastní předmět, proto zmíněné téma zahrnují do ostatních předmětů. Setkal jsem se s několika řediteli škol, kde k tématu přistupují velmi svědomitě.

Jste ekonom i doma?

Snažím se nakupovat s rozvahou, abychom neplýtvali zbytečným vyhazováním potravin. Nakupuji převážně v akcích. Kdyby si každý spočítal, kolik se tím dá ušetřit, dělali by to všichni. Značkové oblečení mám jen v menší míře. U spotřebních věcí volím často kompromis mezi kvalitou a cenou. Jezdím v autě starém osmnáct let a udržuji ho v dobré kondici. To proto, že chci. Jsem zatím ve fázi, kdy mnohem raději koukám na své úspory v nejrůznějších investicích, jak mi vydělávají, než abych koukal na nové auto, které ztrácí na hodnotě desítky tisíc ročně. Samozřejmě si i s manželkou občas uděláme radost a koupíme si něco pro radost. Je to správné a o tom ten život je. A to učím i děti. Důležité je dělat to však s rozumem a rozvahou.

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V JARNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz

ELEKTRONICKÁ VERZE: V prodeji na digiport.cz za 59 Kč!