Cesty do Malých světů

Jak se to stane, že se člověk ocitne uprostřed Malých světů?
Myslíte, proč mám tolik domečků pro panenky? Svůj první domeček jsem dostala ve čtyřech letech na Vánoce. Moje maminka ho bohužel v mých osmnácti letech dala pryč. Ten původní domeček jsem bohužel nenašla, ale během cesty při jeho hledání jsem jich postupně nasbírala padesát. Sbírám je už více než padesát let. Ten můj první domeček jsme nakonec vyrobili podle fotografie z mého dětství.

Jaké domečky ve vaší sbírce najdeme?
Jsou hlavně anglické, tam to byl a je pořád zvyk. Skoro každá holčička má svůj domeček a stále se vyrábějí. V Čechách to nebylo zvykem. U vás jste měli pokojíčky, ale ne celé domečky. U nás v Anglii to byla tradice pro bohaté lidi už od sedmnáctého století. Ve dvacátých letech minulého století bylo v Anglii hodně firem, které je vyráběly. Dnes je možné domečky sehnat i v různých online obchodech, na burzách nebo ve starožitnostech. Když vaši známí vidí, že je sbíráte, nabídnou vám třeba i nějaký svůj z dětství. 

Domečky jen sbíráte, nebo si je i vyrábíte?
Obojí. Většinou si ty, co si koupíme, upravujeme k obrazu svému. Máme většinou plán, ze kterého vycházíme. S několika domečky, třeba japonskými, nám pomáhal kamarád Norman Randal, který postavil také holandský Cape Cod dům a také řeznictví. Colin Rose, který je anglický malíř a bydlel nedaleko ve Strunkovicích nad Blanicí, stavěl třeba i jihočeský statek nebo skanzen v severní Anglii. Jeho je také malá hospoda v měřítku 1:24. Obvykle mám domečky v měřítku 1:12 nebo 1:16.

Když se vrátíme do vašeho dětství, jaké příběhy jste s domečky prožívala?
To už si přesně asi nevybavím, je mi přece jen už 82 let. Nehrála jsem si až tolik s panenkami. Mým zájmem bylo vymýšlet zařízení domečků, interiéry. (...)

... CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V LETNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz