Steinbrenerovi kreslíři

Nakladatelské impérium Johanna Steinbrenera (po znárodnění známé jako tiskárny Stráž Vimperk) za dobu své existence vydalo třicet milionů výtisků knižních kalendářů v osmi evropských jazycích a vyváželo je do celého světa. Tyto vázané publikace obsahovaly velmi pestré ilustrace od předních českých, rakouských a německých ilustrátorů – více než šest tisíc původních kreseb je dodnes dochováno ve sbírkách Muzea Vimperska a výběr dvou set nejzajímavějších z nich je do 2. listopadu k vidění na výstavě Steinbrenerovi kreslíři na státním zámku Vimperk.

Tato kolekce je veřejnosti představována vůbec poprvé a teprve při přípravě výstavy se podařilo zjistit identitu třiceti z celkem několika desítek výtvarníků. Nakladatelství J. Steinbrener dokázalo získat ke spolupráci kvalitní umělce od Hannoveru přes Berlín a Drážďany až po Mnichov a Vídeň, tak aby výtvarná složka kalendářů ještě zvyšovala jejich atraktivnost pro čtenáře. Řada přispěvovatelů byla absolventy malířských akademií v Mnichově, ve Vídni a v Praze.

„Sbírka ohromuje nejen svou rozsáhlostí, ale především pestrostí a rozmanitostí: najdeme v ní ilustrace k povídkám venkovským, exotickým, romantickým i dramatickým, dále celostránkové ilustrace naučného rázu, představující nejnovější výdobytky techniky, pohledy do nejrůznějších koutů světa, a dokonce i kresby vědecko-fantastické,“ upřesnila kurátorka výstavy Eva Reitspiesová.

Ilustracemi k dobrodružným a historickým povídkám přispěli nejvíce Václav Čutta a Karel Šimůnek, z nichž každý vyhotovil více než sto kreseb. Ve starším období figurují Hugo Schüllinger, Fritz Neumann, Emanuel Boháč či František Bohumil Doubek, v pozdějším pak Jiří Peške, Antonín Marek Machourek, Hans Wilhelm Braun, Ernst Kutzer, Toni Schönecker, slovenský malíř Edmund Massányi, ukrajinský umělec Vasil Petruk a mnozí další. Mezi výtvarníky byly i dvě ženy, rakouské ilustrátorky Marianne Frimberger a Maria Grengg.

První kalendář byl vydán na rok 1875, poslední na rok 1944. Převážná většina dochovaných kreseb pochází ze třicátých let 20. století, tedy z posledního desetiletí vydávání kalendářů. Nejstarší kresby (z konce 19. století) jsou naopak zajímavé tím, že šlo o návrhy na obálky kalendářů, které se v mnoha případech pak používaly po celou dobu vydávání daného typu kalendáře – tedy dalších téměř padesát let.

Výstava se koná u příležitosti trojitého jubilea: 190 let od narození Johanna Steinbrenera (1835), 170 let od založení jeho firmy (1855) a především 150 let od prvního ročníku knižního kalendáře Steinbrener (1875).

Johann Steinbrener (1835–1909)

Vimperský rodák, vyučený knihař, který ze skromné knihtiskařské dílny během let vybudoval největší tiskárny v tehdejší Evropě. Jeho nakladatelské impérium bylo založeno na úspěchu především dvou typů produktů: modlitebních knih a knižních kalendářů. Oba vyvážel ve statisícových nákladech do celého světa a ze zahraničních výstav si za ně přivážel řadu medailí. Vrcholného rozvoje dosáhla rodinná firma ve třetí generaci, ve třicátých letech 20. století, kdy zaměstnávala 1000 lidí, což v té době představovalo čtvrtinu populace Vimperka. Díky výraznému otisku, který zanechal na podobě celého města – výstavbě početných závodních budov ve Vimperku, jež významně přetvořily městské panorama –, a také díky nevšednímu filantropickému úsilí a péči o své zaměstnance bývá Johann Steinbrener právem srovnáván s Tomášem Baťou a jeho vlivem na Zlín.

Steinbrenerovi kreslíři

Kurátorka: Eva Reitspiesová

Místo konání: Zámecká galerie, 3. patro Horního zámku, státní zámek Vimperk

Termín: 28. června – 2. listopadu 2025

Otevírací doba: úterý–neděle, 10.00–17.00 h