Američané objevují czech lager

Na podzim jsme spolu hovořili o obavách hostinských. Někteří plánovali zavřít na zimu, protože pro ně nebylo ekonomické vytápět prostory. Jak tohle dopadlo? Mají hospody do jara zavřeno?

Z dat, se kterými pracujeme, toto nemůžu zatím potvrdit, ale v našich datech se takové trendy potvrdí až se zpožděním. Obecně podle tržních dat rostou tržby restaurací a hospod v Praze a velkých městech, a to především díky zdražení. Na malých městech a vesnicích celkové tržby klesají, a to i přes zdražení. Hrubá marže pak díky raketově rostoucím nákladům klesá prakticky všem. To není pro restaurace dlouhodobě udržitelná situace a lze očekávat celou řadu změn a posunů. Novým trendem bude určitě navýšení sezonnosti gastrobyznysu. Bydlím v Českém Krumlově a tam už spousta restaurací na zimu zavírá, podniky otevírají na jaře a počítají s hosty jen na pár měsíců. Musí si tak vydělat na celý rok. Je pravděpodobné, že takových podniků bude přibývat napříč republikou. U piva to tak ještě více navýší sezonní křivku. Pití piva například v červenci je již dnes přibližně dvojnásobné oproti únoru.

S jak velkým časovým zpožděním v datech pracujete?

Časový skluz je minimální, pivo prodáváme sami do hospod a tím měříme prodeje. Na exportu to funguje trochu jinak, protože tam mezi nás a zákazníka vstupují ještě importéři. Ale většinu obchodu v České republice realizujeme napřímo. Data zkresluje sezonnost, počasí, to, jestli zákazník jeden měsíc neodebere, ale to ještě neznamená, že zavřel, možná si jen nabral moc nebo odjel na dovolenou. Z jednoho týdne nebo měsíce nemůžeme vyvozovat závěry pro celé období.

Lze porovnávat například prosinec 2021 a 2022?

Z toho moc nevyčteme, protože v prosinci 2021 diktoval podmínky covid. Veškeré sudové pivo v loňském roce vyrostlo o desítky procent, protože rok 2021 provázely vlny lockdownů. Kdybychom chtěli srovnávat, musíme s rokem 2019, a oproti tomu roku byl prodej loňský rok o trochu nižší.

Mají teď hostinští na vás nějaké speciální požadavky?

Debaty jsou o cenách piva, a tak, jak hospodští vidí zdražování všech vstupů, chápou, že se zdražují vstupy i pivovaru. A pivo pořád zdražovalo skoro nejméně, nárůst cen se pohybuje výrazně pod obecnou inflací. Zdražení je okolo deseti procent.

Jak se zvedají ceny surovin?

Slad šel nahoru o desítky procent. U chmele jsou dlouhodobé smlouvy, tam se zatím nic nezměnilo. A pak jsou energie – šok jsme prožili loni, letos zůstávají ceny na podobné úrovni, možná se letos sníží o nějaké drobné. Zásadní položkou je také růst cen obalových materiálů, jako jsou lahve, plechovky, kartonáž, o desítky procent.

Hledají hospodští levnější alternativu piva?

Nemyslím si to. A když ano, tak se opět budeme bavit o menších hospodách. Na tyhle trendy je moc brzy – v tuhle chvíli ovšem nevidíme, že by na trhu výrazně rostla levnější piva. Dobrá zpráva je, že se nám naopak daří zvyšovat podíl na trhu v sudovém pivu, byť prodáváme určitě dražší piva oproti průměru trhu. Je pravda, že loňský rok vyrostlo sudové pivo na celém trhu, to je ale spíš vyrovnávání anomálie covidových let. Když to ale srovnáme s lety 2018 nebo 2019, celkově trh s točeným pivem zase trochu poklesl. A určitě sledujeme, že si lidé víc kupují pivo domů. A celkově spotřeba klesá, to je realita. Podobná situace je i v zahraničí. Pro nás je významný německý trh, je dobré ho sledovat a vyvozovat, co jeho změny znamenají pro nás. Tamní trh za 20 let ztratil 20 milionů hektolitrů. To je obrovské číslo, větší než celý náš trh, který činí asi 15 milionů hektolitrů! A Budějovický Budvar za toto období své exporty do Německa téměř ztrojnásobil. Sázka na kvalitu se tu vyplácí.

Může tenhle trend klesat úplně doztracena? Tím myslím, jestli tam někde v horizontu času je havárie pivního trhu?

Jdeme postupně, po procentech dolů. Pivo začíná být méně a méně relevantní zejména pro mladé, kteří dávají přednost jiným kategoriím alkoholu. Tak je otázka, co pivo může nabídnout právě jim, bavme se o lidech ve věku 25, 30 let, u kterých roste spotřeba vína i tvrdého alkoholu. Je jen na nás, jak s nimi budeme komunikovat, aby pivo zůstávalo relevantním produktem dneška.

Máte jako národní podnik nějaké nástroje, jak tenhle trend zvrátit?

Určitě i my do toho šlapeme, koukáme na nové produkty, plechovky – už Budvar33 svou komunikací a vzezřením je produktem, který se chce odpoutávat od klasických úzů i pivních klišé a současně přináší na trh skvělý produkt. Naší povinností je o pivo pečovat. Obávám se, abychom se nedostali do spirály, ve které se nachází německé pivo – postupně zlevňovalo, a aby si majitelé nahrazovali zisky, hleděli na optimalizační technologie výroby, což zase vedlo k tomu, že spotřeba ještě více klesla. Pro nás je to asi dobrý trend, protože i díky tomu jsme ztrojnásobili velikost Budvaru a dnes jsme jeden z největších importérů. Německý trh je právě teď mnohem více otevřený importovaným značkám, než byl kdy v minulosti. Proti tomu ale máte třeba belgický trh, který osobitost svého piva neztratil, má spoustu pivních stylů a pivo je tam považované za mnohem více prémiové. A tohle vidím také jako náš úkol: postarat se, aby bylo pivo vnímané jako skvělý, přírodní produkt, z české provenience, vyrostlý u nás bez použití nápomocné chemie. V tom je jeho kouzlo. Po vzoru Belgie nechceme jít cestou kvantity, ale kvality. V tom vidím i silné poslání nás jako národního pivovaru. Máme spoluzodpovědnost nejen za dnešní prodeje, ale také za budoucnost českého pivovarnictví.

Nakolik náš stát akcentuje v zahraničí českou pivní tradici? Dovedeme lákat turisty právě na pivo?

Tohle je za nás ohromná příležitost. Nejprogresivněji se rozvíjející pivní styl v Americe, která si prošla prakticky vším, co se oblíbenosti pivních stylů týká, je dnes czech style lager. Američané se vracejí k základům a zjišťují, že právě pivo našeho typu je jedinečné, má bohatou pivní chuť a zároveň je velmi pitelné. Czech style lager je něco, co udává dynamiku trhu, a to je pro nás povzbuzení, že i zbytek světa víc a víc objevuje naše piva, v tuto chvíli alespoň typově. Na nás a ostatních pivovarech je, abychom ve světě prezentovali opravdové české pivo v podobě českých originálních piv. A samozřejmě i na něj můžeme lákat cizince sem k nám.

Jak významný je dnes export Budvaru?

Asi sedmdesát procent produkce putuje ven. Nejvíc do Německa, Polska, na Slovensko a do Rakouska. I Rakousko má vysokou spotřebu Budvaru na hlavu, vedle toho ale tamní stát buduje povědomí, že pivo je prémiová záležitost, a tak je tam trochu dražší. V lagerech tam Budvar patří k nejdražším pivům. Číslo jedna je ale pro nás Německo. Loni se nám zadařilo i ve Velké Británii.

Které lokality jsou na úplném chvostu?

Loni jsme něco odvezli na Réunion, ostrov v Indickém oceánu. Zajímavé je, že relativně silné postavení máme v Saudské Arábii, samozřejmě to nejsou obrovská čísla, ale vzhledem k charakteru trhu jsme tam zabodovali. Réunion je trh, který jednou za rok odebere pár kontejnerů našeho piva.

Jak fungoval trh na Ukrajině a v Rusku před válkou?

Rusko patřilo mezi TOP 5 našich nejvýznamnějších trhů. Ukrajinu jsme viděli zase jako jeden z trhů s největším potenciálem. To ze dne na den skončilo. Ukrajina sem tam něco odebere, do Ruska nedodáváme. Ta událost z loňského února byla zcela výjimečná, nepamatuji si, že bychom někde v historii řešili situaci, kdy prakticky přes noc přestaneme dodávat. V pivu se málokdy dějí revoluce. Když prodáváte určitý druh počítače a někdo přijde s novým typem, vaše prodeje se ze dne na den zastaví. To v oblasti piva funguje jinak, má dlouhodobější trendy. Musíte přesvědčovat spoustu spotřebitelů, zákazníků, změny jsou dlouhodobé. Trh si musíte vypěstovat, a to je často na desetiletí. Proto ani poklesy se nedějí ze dne na den. A tak nepamatuji žádný takový otřes, jako byl začátek rusko-ukrajinské války.

Daří se vám ve sporech o značku Budweiser?

Je to ve své podstatě nekonečný příběh. Neustále běží soudní spory a v jednom státě třeba i tři soudy na různá témata najednou. Jeden vyhrajete a další dva pokračují. Tyhle věci se dohromady dají počítat na desítky. Celá ta historie je přitom dlouhá a zajímavá – němečtí imigranti do Ameriky v 19. století hovořili o tom, že chtějí ve svých pivovarech vyrábět pivo, které znají z Budějovic, a tak ho nazývali Budweiser. Tohle dosvědčují dobové dokumenty. Dlouhá léta se to neřešilo, ale už kolem roku 1910 začaly první spory a ty se vlečou dodnes. Myslím, že se to zcela nevyřeší asi nikdy, každá strana chce vyrábět i prodávat pod svou značkou a své trhy si chrání. Trh přirozeně nemáte přislíbený na věky věků – soud vám potvrdí zahrádku, ale pak se o ni taky musíte stále řádně starat.

Má na vaši produkci nějaký dopad zrušení EET?

Celý trh je mimořádně nečitelný, hýbou s ním ceny vstupů a energií, covid, nedostatek personálu. Tohle jsou věci, které mají na prodeje větší dopad než zrušení EET.

Na druhou stranu, máte zájem na tom, aby hostinští hráli se státem férovou hru?

Trh se profesionalizuje. Gastro není jednoduchá cesta k rychlým ziskům, je to byznys jako každý jiný, má svá pravidla, kterým člověk musí rozumět. Většina hospodských, se kterými spolupracujeme, chce poskytovat co nejlepší servis, být o něco lepší, jejich cílem není podvádět na daních.

Kam se posouvá vaše spolupráce s malými pivovary?

Spolupráci s malými pivovary jsme navázali proto, abychom pěstovali pivní trh v Česku, společně se radili a byli si vzájemně prospěšní. My můžeme malým pivovarům nabídnout možnost využití našich zkušeností a technologií, naopak si u nich můžeme uvařit pivo v menších várkách, což naše velkokapacity neumožňují. Dostáváme se na zajímavý standard, kdy jednou za rok uděláme něco u nás a třikrát do roka realizujeme něco venku. Společně teď budeme připravovat pivní festival, kterého se pravděpodobně zúčastní 11 malých pivovarů. Konkrétní počet je ještě v jednání. Navazujeme na Budvar Fest, ale otevírá se prostor právě pro prezentaci menších podniků. Srdečně na něj zvu, bude probíhat ve dnech 28. a 29. července.

Chystáte nějaké pivní novinky?

Pivní novinky budou, ale asi až v příštím roce, možná už ve druhé polovině letošního roku. O těchhle věcech chci mluvit, až budou hotové. Máme připravené dva tři projekty, nebude to nutně jen o pivu, a docela se na ně těším.

Dva tři projekty znamenají dvě tři nová piva?

Nemusí to být nutně nová piva. Ale třeba nové věci, které chceme zkoušet.

Novinkou stále ještě zůstává BIRGO – nealkoholické pivo, které jste vytvořili ve spolupráci s Mattoni. Bylo to dobré rozhodnutí?

Ten segment je zajímavý a růstový, BIRGO si v něm našlo místo, je to krásný produkt. Spojili jsme síly s Mattoni, a to nám dává velký smysl. Očekávání jsme si postavili hodně vysoko a loni jsme se na ně v prodejích dostali, ba dokonce je malinko překonali. Letošní čísla jsou ještě smělejší. Ale je únor, nemůžeme věštit léto, protože právě tyhle nápoje podléhají obzvlášť velké sezonnosti.

Lze vyvíjet pivo na zimu? Zimní produkt?

Obecně se považují těžší piva za ta zimně laděná. Možná budeme přemýšlet, jestli na vánoční trhy s něčím takovým nepřijít. Ale přesto i v zimě se člověk potřebuje osvěžit.

... CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V JARNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz