Angelika Michaela Gemrotová

Kdy jste se poprvé potkala s televizní Angelikou?

To už je dávno, začala jsem ji naplno vnímat jako náctiletá. Filmy s ní jsem si zamilovala a při jejich sledování samozřejmě prolila spoustu slz. Umím se krásně dojímat.

Poznala jste Angeliku zvnějšku i zevnitř, jako divačka i muzikálová zpěvačka. Když jste se dostala do její kůže, změnil se váš názor na ni?

Angeliku jsem vnímala jako velmi silnou ženu, jejíž srdce patřilo vždy jen jednomu muži a které bylo i přes často tvrdou tvář a skořápku plné něhy a laskavosti ke svým milovaným.

Joffrey de Peyrac byl ten, komu patřilo srdce Angeliky, ale svoje tělo dávala i jiným mužům. Jaký máte názor na věrnost a nevěru?

Mám velice pozitivní názor na oddanost a velice negativní na nevěru, ale zároveň nejsem naivní. Pokud se zamyslím nad příběhem Angeliky, nikdy jsem neměla pocit, že by byla Joffreyovi nevěrná. I v našem muzikálu žádá o pomoc Nicolase, aby osvobodil Joffreye před jistou smrtí. Nicolas jí pomoc nabídne, ale zpívá: „Jen staneš-li se mou ženou, dám jeho život výměnou...“ Život Joffreye jí byl milejší než její tělo, to rozhodně chápu. Po neúspěšném pokusu o osvobození a smrti Nicolase žila v domnění, že je i Joffrey mrtvý a snažila se žít nějak dál. A že by byla zas až tak promiskuitní, jsem v muzikálu ani ve filmu neshledala.

Muzikálově vás „udělala“ Christine ve Fantomu opery?

Ano, byla to Christine Daaé. Dalo by se říct, že jsem muzikálový objev doktora Františka Janečka, kterému se na tento fenomenální muzikál podařilo získat licenci a díky němuž jej můžeme už druhým rokem hrát i u nás v České republice. Od něj jsem dostala na roli Christine nabídku a bez váhání a s nesmírnou radostí jsem ji přijala.

V roli vás schválil i autor díla a majitel licence Lord Andrew Lloyd Webber. Jaký to byl pro vás pocit?

Obrovská čest. Neskutečný pocit radosti z toho, že všechna práce, kterou do zpívání dávám, dostala nádhernou odměnu. O tom se mnohým jen zdá a já jsem najednou ten sen žila a doteď si toho vážím.

Původně jste chtěla být muzikálová a popová zpěvačka, studovala jste ale operní zpěv.

Mým rodičům patří veliký dík za to, čím jsem a jak mě vedli. Ani v případě mého studia zpěvu se nemýlili. Oba jsou muzikanti, a tak mi uměli poradit. Svolili, že tedy mohu studovat zpěv, ale klasiku, abych získala pěveckou techniku. Opera mě ale hned chytla a je mou nedílnou součástí, už ke mně naprosto přirostla.

Nemáte vyhraněný žánr, bravurně zazpíváte rock i operu. A ovládáte i balet.

Moc děkuji. Člověk nesmí usnout na vavřínech. Naštěstí jsem velký sebekritik, prý někdy až moc. Nikdy nejsem spokojená s výkonem, ale mně to nevadí, je to pro mě takový hnací motor. A balet? No to je veliká kapitola na celý rozhovor. S úsměvem ráda říkám, že začínat s baletem ve věku baletního důchodu není to pravé ořechové. Na konzervatoři jsme sice nějaké malé základy baletu měli, ale rozhodně ne na baletních špičkách. Před premiérou jsme s holkami dřely jako koně. Měly jsme ale úžasnou paní profesorku Adélku Pollertovou, která s námi měla trpělivost, a zvládly jsme to. S baletkami bych se ale nikdy netroufla rovnat.

Muzikál je pro vás sen. Musí být jistě náročné skloubit pohyb a zpěv.

Velmi náročné. Proto jsem dost alergická na to, když někdo muzikál shazuje, a přitom si ani nevyzkoušel, jak náročná úloha to je nejen pěvecky, ale i fyzicky. Ve svém volnu dost času trávím s trenérem, který driluje moji fyzičku, abych byla schopná tanec a zpěv udýchat.

Fyzičku tedy udržujete s trenérem?

Jednou z věcí je fitness a vůbec sport všeho druhu. Mám pejska, takže dlouhou procházkou pomůžu sobě a jemu udělám alespoň radost.

Jak pečujete o hlas?

Teď jste mě trochu načapala. Dobrý je spánek, ale moc toho nenaspím. Neprovádím žádné triky jako pití syrových vajec a podobně. Pravda ale je, že hlas je nástroj, který máme v těle a musíme o něj dbát a vážit si jej. Proto chodím alespoň teple oblékaná a snažím se pozitivně myslet, abych měl radost. A jedna z nejlepších péčí je samozřejmě cvičení pěvecké techniky, proto dělám denně technická a dechová cvičení.

Uzpůsobujete stravu? Vydáváte dost energie, to asi nemůžete být třeba jen na ovoci a zelenině.

To víte, že i já jsem prožila období, kdy jsem měla pocit, že jen zeleninou a ovocem dávám tělu to nejlepší a budu šíleně zdravá. Teď už samozřejmě vím, že je to blbost nejen u zpěváka, ale u každého. Správný jídelníček je základ pro každého, ať má jakoukoli profesi. Máte pravdu, že toho v divadle dost naběhám, a tak jím hodně maso a ryby, abych měla sílu, ale i nadále tu zeleninu a ovoce, abych doplňovala vitamíny, a hodně čokolády na nervy. Jím prostě tak nějak od všeho trochu.

„Vylepšila“ jste si postavu tím, že jste si nadělila nová prsa. Ke třicetinám jste si darovala plastickou operaci. Před Angelikou. Bylo to i kvůli ní?

To by mě rozhodně nedonutilo, ale určitě to není na škodu. I ve filmech s Angelikou jsme měli možnost sledovat její krásné dekolty, nevadí to ani na divadelních prknech.

V médiích, zejména bulvárních, se o vašem poprsí psalo jednu dobu častěji než o vaší práci. Nevadilo vám to?

Kdyby mi to vadilo, nemohla bych se vůbec dát na cestu showbyznysu. Je to svět, ke kterému to patří. Pro bulvár je to bohužel zajímavější než psát, jak dotyčný zpívá. Ale rodiče mi vždycky říkají: Je lepší, když se píše, než kdybys jim byla lhostejná. Nepopírám, že jsem potom opravdu šťastná za takový rozhovor, jaký je s vámi.

Už s novým poprsím jste nafotila kalendář s modelkou a finalistkou České Miss 2010 Kateřinou Votavovou.

Moje zlatá Kačenka. Nádherná, milá, super kamarádka, profesionálka s velkým P. Spolupráce s ní je pro mě obrovská zkušenost.

Některé snímky jsou trochu provokativní. Ráda provokujete?

To nemohu říct. Pracuji s plným nasazením a profesionalitou. Měli jsme skvělý tým, který nám vždycky přednesl koncept fotografie a my jsme se ho s Katkou snažily co nejlépe naplnit. Měla jsem jedinou podmínku, že nebudu nic obnažovat a na fotkách není vidět víc, než je potřeba.

Některé snímky jsou trochu lesbické. Jaký je vás názor na gay a lesbickou lásku?

Pozitivní. Sama jsem absolutně heterosexuální tvor, ale mám spoustu homosexuálních přátel a jsem šťastná, že doba, kdy se museli skrývat nebo snad stydět, je tatam.

Poprvé jste se při focení kalendáře zhostila role modelky. Měnila byste přehlídkové molo za prkna na jevišti?

Jsem ráda, že má kalendář úspěch, ale modelkou bych být nechtěla. Je to obrovská řehole. Člověk se pro modeling musí narodit stejně jako pro zpívání a já se narodila pro něj.

Viděla jste se někde viset v kalendáři na stěně?

Ano, viděla. U známých, v několika kancelářích a zrovna nedávno, když jsem si šla do NeoLuxoru, kde se kalendář prodává, koupit knihu. Jak už jsem řekla, jsem dost sebekritická, a proto mě pohled až tolik netěší, ale troufám si říct, že celý náš tým odvedl krásnou práci a já mám ten kalendář moc ráda.

Jste Pražanda, ale místo narození a kořeny máte v Písku.

Děda bohužel umřel, když jsem byla malinká, nepamatuji si ho, ale z vyprávění vím, že musel být skvělý stejně jako babička, u které jsme trávili spoustu času. Mám na tu dobu nádherné vzpomínky.

K hudbě vás přivedli rodiče. Celá vaše rodina včetně sourozenců je hudebně nadaná?

Táta s mamkou jsou skvělí muzikanti. Táta je hudební skladatel a šéfrežisér v Českém rozhlase a mamka hraje na violu v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu. Sestra Kačenka, která je o dva roky starší než já, hraje na housle. Léta působila v Pavel Haas Quartetu a procestovala celý svět, poté se rozhodla pro klidnější žití a udělala konkurz do Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Nyní si naplno užívá mateřské povinnosti se čtyřletým Honzíkem a dvouletým Adámkem. Brácha Adámek, který je o osm let mladší, hrál výborně na klavír, ale nakonec se rozhodl jít jinou cestou, maturoval na střední škole marketingu a managementu a chystá se na zkoušky na vysokou školu FTVS, obor fyzioterapie. To se nám muzikantům bude hodit, šikovných fyzioterapeutů je pomálu.

Z hudební branže je i váš partner. Fantom opery odložil vaši svatbu na neurčito. Už se rýsuje nový termín?

Ne. Zatím o něm ani nemluvíme, není pro nás nijak podstatný, milujeme se a to je podstatné.

Co si myslíte o soužití bez papíru?

Kdybych si o tom myslela něco špatného, asi bych tak nemohla žít nebo nebyla spokojená, a já spokojená jsem. Papír pro mě nebyl nikdy důležitý. Když mě Saša požádal o ruku, byla jsem v šoku – krásném, ale v šoku. Absolutně jsem to nečekala a v tom byla ta síla a kouzlo. Samozřejmě jsem jako většina žen, a jednou, až ten den přijde, bych chtěla, aby byl jako z pohádky. A věřte, že bude.

Michaela Gemrotová

Narodila se v Písku, žije v Praze.

Studovala na Gymnáziu Jana Nerudy s hudebním zaměřením, na Pražské konzervatoři, Vysokou školu múzických umění v Bratislavě, na Akademii múzických umění v Praze.

Její repertoár je klasického operního žánru, od roku 2012 spolupracuje s Rockovou operou, v roce 2013 se poprvé představila v Národním divadle v roli Lidky ve Dvou vdovách Bedřicha Smetany.

Zpěvačka muzikálů Fantom opery a Angelika.

Země, kde vystupovala: Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Francie. 

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE TAKÉ V KVĚTNOVÉM ČÍSLE JIHOČESKÉHO ČASOPISU BARBAR! V TRAFIKÁCH V PRODEJI ZA 49 KČ. 

Předplatné můžete pořídit zde.