Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Antonín Dvořák dostával kapesné na pivo

„Do svých devíti let jsem vyrůstala v socialismu. V hudební výchově jsme se učili všechna díla Bedřicha Smetany, a o prapradědečkovi Antonínu Dvořákovi pomalu ani slovo. Vůbec si nepamatuji, že bychom se o něm kdy učili,“ říká devětatřicetiletá Markéta Dvořáková. Vždycky věděla, že je prapravnučkou slavného skladatele, ale tím povědomí končilo. Nechodila na koncerty, u prarodičů občas slyšela skladby z gramofonových desek. Rok 1989 všechno změnil. Mimo jiné jí dal šanci ukázat její vlastní talent. Markéta Dvořáková je dnes ředitelkou pro obchod v Asii v jedné z největších investičních společností Wellington.
David Jan Žák, Foto: Archiv Markéty Dvořákové
18. Říjen 2019 - 15:21

Jakou historku o prapradědečkovi máte nejraději?

Dědeček Dvořák byl velmi skromný člověk, nejraději trávil čas na procházkách po krajině, kde čerpal inspiraci a pak se svými dětmi, které moc miloval. Babička Dvořáková měla na starosti rodinné finance. V zápisníku, který se dochoval z doby, kdy bydleli v New Yorku (1893), si babička zapisovala, jakou jí dědeček odevzdal výplatu a běžné výdaje za nájem, potraviny, noviny a tak dále. Každý měsíc tam je i kolonka „Dvořák“, což znamená, že i natolik významný člověk své doby doma dostával kapesné na pivo a dýmku.

Dnes žijete v Singapuru, ale žila jste v Hluboké nad Vltavou. Jak vnímáte ten rozdíl? Jaké to je, vyměnit malé městečko za obří velkoměsto?

Tak Hluboká, to jsou v dálce lesy, plno zeleně, je to tam víc barevné a hlavně, když je dobrá viditelnost, vidíte až na šumavské kopce, kdežto tady v Singapuru je to trochu placka. Ale na druhou stranu je tu stále krásné tropické počasí. Jenom na oblohu se díváte přes obří mrakodrapy, ty zas nejsou u nás doma. Kdyby mi někdo před deseti lety řekl, že se jednou přestěhuji do Singapuru, tak bych tomu vůbec nevěřila. Koho by před lety napadlo, že budu žít v Asii? Vždycky jsem chtěla žít buď v Americe, nebo zůstat v Čechách. Dnes žiji v moderním velkoměstě, které leží na rovníku a má přes pět milionů obyvatel. Je to sice metropole, ale má tak trochu venkovský rozměr. Jakmile chcete jet někam taxíkem nebo si dát místní jídlo, oslovujete personál „auntie“ anebo „uncle“ – tedy teto, strejdo, takže: Strejdo, dovezte mě prosím na letiště nebo Teto, dám si nudlovou polévku.

Co může Singapur a Asie české holce nabídnout?

Spíš co může nabídnout česká holka! Kupodivu hodně. My jsme žili s manželem deset let v Londýně a získali jsme tam skvělé pracovní zkušenosti. Já jsem například měla, již ve svých 26 letech jako analytička, v investiční firmě J. P. Morgan na starosti veliké korporátní klienty z Německa a ze Švýcarska, létala na schůzky do New Yorku, kde se dělal velký byznys. Výhodou bylo, že jsem vedle perfektní angličtiny uměla i plynně německy. V mé současné firmě, která spravuje investice pro obří subjekty po celém světě a kde působím 12 let, jsem si prošla třemi různými pozicemi – úplně na začátku jsem dělala analytičku, pak jsem pracovala s týmem, co měl na starosti klienty s vice jak sto miliony dolarů v Evropě a teď mám tyto klienty na starosti já sama v Asii. Co se týče světa investic, byl Londýn skvělým startovním můstkem. A i když jsme tam byli spokojení, zjistili jsme, že kvalita života tam není taková, jakou jsme chtěli mít, až založíme rodinu. Podobně jako jste pocítil potřebu vy, když jste se odstěhoval z budějovického Máje do Výrova na Šumavě. Tak pro nás to bylo podobně, říkali jsme si, že Londýn je skvělé místo pro budování kariéry, ale k založení rodiny tolik ne. (...)

 

CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ŘÍJNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR! 

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!