Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Dalibor Uhlíř: Bráníme normální svět

Vrcholový sportovec, podnikatel, ale taky zahradník a otec čtyř dětí a politik pod křídly Trikolóry. Tím vším stíhá být Dalibor Uhlíř (47). Českokrumlovského rodáka není snadné během dne ulovit. Potkat ho můžete v jeho kanceláři firmy Inter Cars na Okružní, na kole, nebo ho zahlédnete, jak krmí slepičky a okopává zeleninu na své zahradě kousek od Českých Budějovic.
Markéta Mazancová
25. Září 2020 - 09:58

Máte za sebou dlouhou sportovní kariéru, dokonce jste se v minulosti stal mistrem ČR v badmintonu. Ještě se dnes věnujete některému sportu na vrcholové úrovni?

Dnes už ne. Začínal jsem s badmintonem. Rodiče mě k němu přivedli v první třídě. Až do dospělosti jsem bydlel v Českém Krumlově, kde je úroveň tohoto sportu dodnes velmi vysoká. Na republikové úrovni jsem se mu věnoval až do studia na českokrumlovském gymnáziu, kdy jsem přesedlal na volejbal.

Teď máte na prvním místě horské kolo. Jak jste se k němu dostal?

Jedna životní etapa mě odvála na Šumavu. Zamiloval jsem si tam nejen kolo, ale také dlouhé trasy na běžkách. To mě připravilo i na takové závody, jakými je Jizerská 50 a mnoho dalších po celé Evropě. Také jsem si udělal trenérské zkoušky na fitness a kondiční kulturistiku a působil jsem jako trenér HEATu a spinningu ve Fitness 14 v Českých Budějovicích.

Máte bohaté zkušenosti a k tomu čtyři děti. Co byste doporučil všem rodičům, kteří chtějí vychovat ze svých dětí sportovce?

Podle mě chybu dělá každý, kdo to přehání s drilem. I když děti díky častým tréninkům mohou zprvu dosahovat velmi pěkných výsledků, okolo čtrnáctého či patnáctého roku u takhle vedených dětí může dojít k vyhoření. O to více hrozí přetrénovanost u děvčat. Osobně znám mnoho talentovaných dětí, které kvůli takovému přístupu nechtějí na sport už ani sáhnout.

Jak tedy děti motivovat?

Pak je tu druhá varianta, trénování se nechá trochu volnější průběh. S řadou dětských soupeřů budou sice mladí sportovci nějaký čas prohrávat, ale ve věku okolo dvanácti nebo třinácti let se síly postupně vyrovnají. Své plody u nich přinese vytrvalost a píle. Navíc si samy vyberou sport, který je baví, a neztratí motivaci.

Chováte slepice a staráte se o zahradu. Od podnikatele a politika by to asi každý nečekal. Co vás k tomu vede?

K přírodě jsem měl vždycky blízko. Vrací mě to k normálnímu životu. Vztah k přírodě byl také jedním z faktorů, který mě katapultoval z Českého Krumlova na Šumavu, kde jsme měli menší sportovní penzion. A následně ze Šumavy na vesnici vzdálenou sedm kilometrů od Českých Budějovic, kde teď bydlím. Koupil jsem si traktor, chovám ovce, kuřata, pěstuji rajčata, dýně, založil jsem ovocný sad.

Ovlivnila váš pohled na aktivní zahradničení situace okolo viru covid-19?

Rozhodně. Potraviny zdražovaly, panovala nejistota, jestli se nepřeruší dovoz zahraničních potravin a zda budeme mít co jíst. Díky vlastní zahradě jsem byl alespoň o trochu klidnější. O to víc jsem si ale uvědomil, jak důležité je podporovat místní zemědělce. A také to, aby se na polích pěstovaly skutečné regionální potraviny, nikoliv příměsi do pohonných hmot. (...)

 

... CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V PODZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Podzimní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz