Energii si vezmeme také z odpadků
Jak moc byl rok 1994 přelomový?
Rozdělila se tenkrát Jihočeská energetika (JČE) a vedle činností dnešní společnosti EG.D (dříve E.ON) vznikla také samostatná teplárna, jak ji dnes znají všichni Budějčáci. Ta historie je ale mnohem delší, jsme tady přes 120 let. Na počátku 20. století vznikl blízko vlakového nádraží areál městské elektrárny, jejíž zásluhou bylo, že se Budějovice začaly proměňovat ve skutečně moderní metropoli. Namísto koňských povozů zde od roku 1909 mohly jezdit elektrické tramvaje a přebytky elektřiny byly postupně nabízeny dalším podnikatelům. Dostupné energie nastartovaly všeobecný rozvoj. To koneckonců platilo v celých dějinách lidstva. Od roku 1948 přibývaly také dodávky tepelné energie. Místo, kde dnes sídlíme, prošlo mnoha změnami, bez přestávky však slouží městu a je s ním neodmyslitelně spojené jako jeho tradiční energetické srdce. V roce 2017 jsme vykoupili podíly od minoritních akcionářů a teplárna se zase stala čistě městským podnikem i z pohledu vlastnického
Je to pro vás v rámci řízení jednodušší?
Aktuální vývoj ukazuje, že to byl správný krok, který nám dává hodně prostoru k využití odkazu našich předchůdců k zajímavým řešením. Naprostou nutností pro úspěšné fungování čehokoli je nalezení co nejširší shody, to se v poslední době na úrovni města i kraje daří a jsme za to vděčni. Teplárna stála před rozhodnutím, jestli dál pálit pouze uhlí, bylo ho 230 tisíc tun ročně, nebo se pokusit využít nových příležitostí. Zrodila se idea opustit spalování fosilních paliv a nahradit je místně dostupnými bezemisními a obnovitelnými zdroji. Chtěli jsme zlepšit naše služby a vyřešit zdánlivě nesplnitelné výzvy dekarbonizace pro naše zákazníky daleko dřív, než nám to nařizuje evropská legislativa. EU stanovila zásadní milníky k rokům 2030 a 2050. Spalování uhlí však hodláme úplně opustit již v roce 2029 a zemní plyn zůstane pouze jako havarijní palivo.
Povede se to?
Dostupné osvědčené technologie nám to již efektivně umožňují. Ta strategie je postavená na třech zásadních investicích. První dvě jsou víceméně zrealizovány: v loňském roce jsme se připojili na horkovod z Temelína, čímž šetříme asi třetinu do té doby spalovaného uhlí. Další projekt je ve fázi testování, jedná se o zprovoznění nového kotle na biomasu, do plného provozu ho spustíme s novou topnou sezonou. A nakonec je tu třetí pilíř, na kterém má stát dekarbonizovaná budoucnost budějovické energetiky: zařízení na energetické využití odpadu – někdo tomu říká spalovna, ale výstižnější je ZEVO.
V čem je ta zkratka lepší?
Je to přesnější termín odpovídající naší legislativě, která přesně vymezuje parametry takové technologie. Energetické využití odpadů. O to nám jde, nikoliv pouze o spalování – spalují se např. nebezpečné odpady a u toho nikoho nezajímá energetická účinnost, úkolem se zbavit se této zátěže. V našem případě je to však jinak, my na vysoké účinnosti máme postavený celý provoz, a nebezpečné odpady nevyužíváme vůbec. ZEVO je v přípravě a rádi bychom ho spouštěli do provozu právě v roce 2029. Ten projekt stihnout lze. Dekarbonizaci bychom pak mohli prohlásit za hotovou a ještě k tomu podpoříme vznik cirkulární ekonomiky. Od roku 2030 i v České republice začne platit zákaz skládkování. Ukončí se tak už konečně neodpustitelné plýtvání surovinami.
Co přijde pak?
Chceme otevřít další témata, především poskytování podpůrných služeb a vyrovnávání výkyvů v elektrizační soustavě, které s všeobecným rozvojem obnovitelných zdrojů budou stále častější. Je to dobrá příležitost, protože představujeme decentralizovaný zdroj energií, navíc umístěný v centru města. Teplo aktuálně dodáváme 30 tisícům domácností a do více než 400 firem a institucí, ale mohli bychom jim napřímo dodávat i elektřinu. Vznikl by skutečně komunitní systém, který by zasahoval do oblasti tepla, elektřiny a případně i plynu, protože plyn stejně nakupujeme pro vlastní potřebu. Tak proč ho nenakupovat i pro město nebo kraj? Při nedávné energetické krizi bylo vidět, že spousta měst na situaci nebyla připravena – přitom bychom při vhodném začlenění našich výrobních možností mohli daleko lépe čelit případným hrozbám.
Jak se rozvíjí distribuční síť tepla? Připojujete většinu nových bytových domů a podniků?
Naprosto, je to standard. Snažíme se maximálně vyjít vstříc všem, kteří mají zájem o připojení. Ukažte si na jakýkoliv větší developerský projekt, a všechny vytápí teplárna. Naplňuje to naši vizi sdílené energetické infrastruktury. Čím víc lidí bude síť sdílet a čím hustší bude, tím efektivnější je provoz, přičemž úspory slouží ku prospěchu všech. Proto děkujeme všem zákazníkům, že si také tuto skutečnost uvědomují.
Sdílení je trend téhle doby.
Jasně – sdílíme byty, kola, koloběžky, hromadnou dopravu, sdílíme i služby teplárny. Městské podniky tomu navíc mohou dát nadstavbu, když trolejbusy a elektrobusy budějovické MHD budeme pohánět naší budějovickou elektřinou. Navíc třeba vyráběnou z našich odpadků, které po desítky let končily bez využití na skládkách, nekontrolovatelně kontaminovaly vzduch emisemi a spodní vody nebezpečnými látkami.
Jak je to s napojováním starší zástavby?
Síť neustále zahušťujeme i v centru. Když pro někoho plánujeme novou přípojku, automaticky oslovujeme všechny vlastníky budov po trase. Občas je ale obtížné domluvit se všemi společný postup nebo aby nás někdo pustil přes své pozemky. (...)
... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V PODZIMNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR
Předplatné můžete zakoupit na send.cz
ELEKTRONICKÁ VERZE: V prodeji na digiport.cz za 59 Kč!