Energii si vezmeme také z odpadků

Jak moc byl rok 1994 přelomový?

Rozdělila se tenkrát Jihočeská energetika (JČE) a vedle činností dnešní společnosti EG.D (dříve E.ON) vznikla také samostatná teplárna, jak ji dnes znají všichni Budějčáci. Ta historie je ale mnohem delší, jsme tady přes 120 let. Na počátku 20. století vznikl blízko vlakového nádraží areál městské elektrárny, jejíž zásluhou bylo, že se Budějovice začaly proměňovat ve skutečně moderní metropoli. Namísto koňských povozů zde od roku 1909 mohly jezdit elektrické tramvaje a přebytky elektřiny byly postupně nabízeny dalším podnikatelům. Dostupné energie nastartovaly všeobecný rozvoj. To koneckonců platilo v celých dějinách lidstva. Od roku 1948 přibývaly také dodávky tepelné energie. Místo, kde dnes sídlíme, prošlo mnoha změnami, bez přestávky však slouží městu a je s ním neodmyslitelně spojené jako jeho tradiční energetické srdce. V roce 2017 jsme vykoupili podíly od minoritních akcionářů a teplárna se zase stala čistě městským podnikem i z pohledu vlastnického

Je to pro vás v rámci řízení jednodušší?

Aktuální vývoj ukazuje, že to byl správný krok, který nám dává hodně prostoru k využití odkazu našich předchůdců k zajímavým řešením. Naprostou nutností pro úspěšné fungování čehokoli je nalezení co nejširší shody, to se v poslední době na úrovni města i kraje daří a jsme za to vděčni. Teplárna stála před rozhodnutím, jestli dál pálit pouze uhlí, bylo ho 230 tisíc tun ročně, nebo se pokusit využít nových příležitostí. Zrodila se idea opustit spalování fosilních paliv a nahradit je místně dostupnými bezemisními a obnovitelnými zdroji. Chtěli jsme zlepšit naše služby a vyřešit zdánlivě nesplnitelné výzvy dekarbonizace pro naše zákazníky daleko dřív, než nám to nařizuje evropská legislativa. EU stanovila zásadní milníky k rokům 2030 a 2050. Spalování uhlí však hodláme úplně opustit již v roce 2029 a zemní plyn zůstane pouze jako havarijní palivo.

Povede se to?

Dostupné osvědčené technologie nám to již efektivně umožňují. Ta strategie je postavená na třech zásadních investicích. První dvě jsou víceméně zrealizovány: v loňském roce jsme se připojili na horkovod z Temelína, čímž šetříme asi třetinu do té doby spalovaného uhlí. Další projekt je ve fázi testování, jedná se o zprovoznění nového kotle na biomasu, do plného provozu ho spustíme s novou topnou sezonou. A nakonec je tu třetí pilíř, na kterém má stát dekarbonizovaná budoucnost budějovické energetiky: zařízení na energetické využití odpadu – někdo tomu říká spalovna, ale výstižnější je ZEVO.

V čem je ta zkratka lepší?

Je to přesnější termín odpovídající naší legislativě, která přesně vymezuje parametry takové technologie. Energetické využití odpadů. O to nám jde, nikoliv pouze o spalování – spalují se např. nebezpečné odpady a u toho nikoho nezajímá energetická účinnost, úkolem se zbavit se této zátěže. V našem případě je to však jinak, my na vysoké účinnosti máme postavený celý provoz, a nebezpečné odpady nevyužíváme vůbec. ZEVO je v přípravě a rádi bychom ho spouštěli do provozu právě v roce 2029. Ten projekt stihnout lze. Dekarbonizaci bychom pak mohli prohlásit za hotovou a ještě k tomu podpoříme vznik cirkulární ekonomiky. Od roku 2030 i v České republice začne platit zákaz skládkování. Ukončí se tak už konečně neodpustitelné plýtvání surovinami.

Co přijde pak?

Chceme otevřít další témata, především poskytování podpůrných služeb a vyrovnávání výkyvů v elektrizační soustavě, které s všeobecným rozvojem obnovitelných zdrojů budou stále častější. Je to dobrá příležitost, protože představujeme decentralizovaný zdroj energií, navíc umístěný v centru města. Teplo aktuálně dodáváme 30 tisícům domácností a do více než 400 firem a institucí, ale mohli bychom jim napřímo dodávat i elektřinu. Vznikl by skutečně komunitní systém, který by zasahoval do oblasti tepla, elektřiny a případně i plynu, protože plyn stejně nakupujeme pro vlastní potřebu. Tak proč ho nenakupovat i pro město nebo kraj? Při nedávné energetické krizi bylo vidět, že spousta měst na situaci nebyla připravena – přitom bychom při vhodném začlenění našich výrobních možností mohli daleko lépe čelit případným hrozbám.

Jak se rozvíjí distribuční síť tepla? Připojujete většinu nových bytových domů a podniků?

Naprosto, je to standard. Snažíme se maximálně vyjít vstříc všem, kteří mají zájem o připojení. Ukažte si na jakýkoliv větší developerský projekt, a všechny vytápí teplárna. Naplňuje to naši vizi sdílené energetické infrastruktury. Čím víc lidí bude síť sdílet a čím hustší bude, tím efektivnější je provoz, přičemž úspory slouží ku prospěchu všech. Proto děkujeme všem zákazníkům, že si také tuto skutečnost uvědomují.

Sdílení je trend téhle doby.

Jasně – sdílíme byty, kola, koloběžky, hromadnou dopravu, sdílíme i služby teplárny. Městské podniky tomu navíc mohou dát nadstavbu, když trolejbusy a elektrobusy budějovické MHD budeme pohánět naší budějovickou elektřinou. Navíc třeba vyráběnou z našich odpadků, které po desítky let končily bez využití na skládkách, nekontrolovatelně kontaminovaly vzduch emisemi a spodní vody nebezpečnými látkami.

Jak je to s napojováním starší zástavby?

Síť neustále zahušťujeme i v centru. Když pro někoho plánujeme novou přípojku, automaticky oslovujeme všechny vlastníky budov po trase. Občas je ale obtížné domluvit se všemi společný postup nebo aby nás někdo pustil přes své pozemky. 

Copak ulice nejsou prostor, kde se nemusíte ptát soukromých vlastníků?

Pod silnicemi je už mnohde tolik sítí, že se tam občas nic nového nevejde. Řešíme to aktuálně třeba na Lidické – ulice jsou tak prošpikované sítěmi, že už nevíte, jak tam něco dalšího dostat. Vždycky je dobře, když se my síťaři domluvíme s městem nebo krajem a společně provádíme rozvody kanalizace, elektřiny, plynu, vody a tepla, abychom nevytvářeli opakující se problematické situace, kterými dočasně komplikujeme život veřejnosti.

Z jaké části využíváte svou kapacitu? Dokázali byste ohřát celé Budějovice?

Myslíte situaci, kdybychom řekli jako ve Vídni nebo v Kodani, že se musí všichni připojit? Kapacity nemohou být naddimenzované ani poddimenzované, musí se průběžně optimalizovat podle aktuální potřeby a střednědobých výhledů. Když jsme plánovali novou konfiguraci zdrojů, množství tepla z Temelína nebo velikost ZEVO, vycházeli jsme ze stávající spotřeby a budoucích výhledů. Kdybychom teď ale řekli, že připojíme celé Budějovice, musíme kapacitu zdrojů nepochybně posílit.

Kde jsou tepelné rezervy?

Nevyužitou rezervu máme v temelínském napaječi, další možnosti představuje i tzv. přetížitelnost kotle na biomasu čiv ZEVO. Důležité je, že tyto moderní kapacity máme nebo budeme mít k dispozici a můžeme s nimi profesionálně pracovat. Nesmíme zapomínat ani na dva další plynové kotle v areálu na Novohradské ulici, které slouží jako již zmíněná záloha pro případ nenadálých havárií.

Jak se osvědčil horkovod z Temelína? A jaká je vůbec návratnost?

V průběhu výstavby jsme museli reagovat na zpoždění v dokončení díla a po jeho zprovoznění také na překvapivě časté neplánované výpadky dodávek tepla. Zákazníci teplárny ale nic z těchto negativních okolností nezaznamenali a díky flexibilnímu najetí našich záložních zdrojů si mohli nerušeně užívat komfort dálkového vytápění. Co se týká návratnosti, jedná se o investici společnosti ČEZ. My jsme s ČEZem uzavřeli smlouvu na dodávky tepelné energie, takže pro nás se to chová skoro jako nový kotel v síti, který ale neprovozujeme, v uvozovkách „z něj pouze odebíráme teplo“. Smlouva nám dává cenovou stabilitu, je podepsaná na několik desítek let dopředu. Využili jsme relativní blízkost elektrárny, což nám dává výhodu oproti jiným městům, která podobný zdroj po ruce nemají.

S horkovodem se teď víc skloňuje i akvapark. Jak na ten projekt vy osobně nahlížíte?

Z pohledu zájmů teplárny a našich zákazníků musím říct, že čím větší budou odběry na síti, tím více se fixní náklady na provoz rozpustí mezi více odběratelů. To je vlastně jednoduchá matematika. Vybudování akvaparku, připojeného na soustavu zásobování teplem, bude mít pozitivní přínos pro celé Budějovice. A skutečnost, že u nás máme dostupné bezemisní teplo a teplo založené na obnovitelných zdrojích, celému projektu jenom pomůže. Jestliže jsme schopni využívat skutečně bezemisní teplo z Temelína, můžeme ho elegantně zkombinovat s teplem z odpadů, které dosud ležely bez užitku na skládkách, a na nich můžeme ohřát bazén, vařit pivo, prát prádlo nebo vyrábět tužky či kartony. Ale také ohřívat a chladit mnohé objekty na území města.

Chcete Budějovice nejen ohřívat, ale i chladit?

Zmínil jsem už Kodaň, tam mají mimo jiné i soustavu centrálního chlazení, a to je něco, o čem si v Čechách zatím můžeme nechat zdát. Ani nově projektované bytové domy nejsou většinou klimatizované, a pokud už někdo chlazení chce, zvolí kompresorovou technologii. To jsou pak ty nevzhledné krabice na fasádách, jejichž majitelé musí platit vysoké náklady za spotřebu elektřiny a fixní náklady na velké jističe. Přitom i klimatizaci lze dělat chytře. Evropa se bude oteplovat. Bude to téma – když ne příštího roku, tak dalšího desetiletí. My už léta pomocí absorpčních jednotek chladíme například objekty Jihočeské univerzity a Jihočeského muzea, ale jsou to zatím takové ostrovy. Rádi bychom vybudovali daleko větší rozvody chladu, což vidím jako dlouhodobý a velmi ambiciózní cíl. Do té doby budeme dál s různými investory řešit jejich projekty individuálně.

Bude jednou chlazení větší téma než teplo?

Ve středoevropských podmínkách asi ne, ale potřeba chlazení bude stoupat. Tím, že v ZEVO začneme vyrábět teplo z odpadů, které vznikají takřka kontinuálně, protože každý den něco vyhodíme, budeme i teplo z nich vyrábět kontinuálně. V létě by pak ke zvýšení jeho spotřeby mohl logicky sloužit právě systém chlazení, kde za rozumné peníze můžeme ochladit řadu objektů. Elektřinu bychom tedy nespotřebovávali, jako je tomu u zmíněných kompresorů, ale naopak kogeneračně vyráběli společně s teplem, které by následně bylo transformováno na chlad.

Jak dostanete chlazení do sítě?

Buď budeme pro konkrétní projekty dál instalovat separátní řešení využívající v místě tepelnou energii z parovodů či horkovodů, nebo by mohla vzniknout zcela nová síť chladovodů. Ale narážíme na ty limity v terénu a nemožnost nastavit společné podmínky dodávek chladu pro několik různých vlastníků budov. Chce to tedy plán, strategii založenou na těchto vizích; ani na jihu Čech však zatím nemáme tak pokročilé komunitní a ekologické smýšlení. Věřím ale, že časem i tato témata přijdou na stůl a začnou se skutečně realizovat. Je to další motivace k tomu zachovat fungující soustavu zásobování teplem i pro budoucí generace.

Zmínil jste evropská města, ve kterých existuje povinnost připojit se k teplárně. Byl byste přítelem takových opatření i na území Budějovic?

Na první pohled to vypadá lákavě, ale v ekonomických otázkách jsem spíše liberál, takže zákazům a nařízením čehokoliv příliš nefandím. Současně vidíme, že kdo má možnost, chce teplárnu využívat. Už v tuhle chvíli je naše nabídka výhodná, když ji porovnáme s jinými možnostmi vytápění. Jako klient nemusíte řešit nákup, údržbu či revizi kotle nebo tepelného čerpadla. Někdy říkám, že neprodáváme teplo, ale především dodáváme službu – ve spolupráci s teplárnou máte všechno od konzultací přes servis po nonstop dispečink. Prostě „Čisté teplo bez starostí“, navíc bez uhlí. I proto roste počet odběrných míst a z toho máme radost.

V tuhle chvíli připravujete ceník na sezonu 2025/2026. Jaké budou ceny?

Jedním z našich cílů je stabilizace, aby se naši zákazníci mohli spolehnout na určitou předvídatelnost a abychom je ušetřili cenových šoků, jaké někdo prožívá třeba u elektřiny nebo plynu. Systematicky pracujeme na tom, abychom nepřekračovali průměrnou inflaci. Masivní investice, které jsme dělali a budeme dělat v řádu miliard korun, se nesmějí projevit v masivním zdražování. Teplárna České Budějovice zůstane dobrým a důvěryhodným partnerem pro všechny Budějčáky – dodavatelem za rozumné peníze v nejvyšší možné kvalitě.

 CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V PODZIMNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz

ELEKTRONICKÁ VERZE: V prodeji na digiport.cz za 59 Kč!