Inspiraci sbírám i od lidí na Facebooku

Do příštích krajských voleb zbývá necelý rok. Bude v něčem jiný?

Předpokládám, že z velké části bude stejný jako všechny ostatní. Budeme výrazně posouvat více projektů především v dopravní infrastruktuře – když jsem nastupoval do funkce, slíbil jsem Jihočechům, že právě na ty se hodně zaměříme. Rozhýbat v tomto směru kraj ale znamenalo, že v prvních letech musíte kreslit a projektovat, až pak se může stavět. V příštím roce tedy budeme zahajovat hodně dopravních staveb, obchvaty měst, důležité silnice.

Je čtyřletý mandát podle vás příliš krátký?

Je krátký pro lidi s dlouhodobou vizí. Přebírali jsme kraj po lidech, kteří mnoho projektů vůbec nerozběhli, a tak nás stálo mnoho úsilí, abychom klíčové věci nastartovali. Postavit obchvat, vybudovat sportovní halu nebo velký domov pro seniory znamená přípravu, která trvá dva nebo tři roky. Je naivní si myslet, že to jde za pár měsíců. V tu chvíli velkou část mandátu pokrýváte přípravou, a třeba stavby ve svém volebním období ani nestihnete realizovat. Proto je pak úkolem politika přesvědčit voliče, aby se ze čtyř let stalo roků osm.

To je i váš plán? Máte ambici zůstat ve funkci hejtmana?

Tuhle diskusi bude férové nejdříve vést na půdě ODS. Chci se zeptat kolegů, jestli jsou s mou prací spokojení, jestli budou chtít, abych pokračoval – své rozhodnutí bych měl oznámit nejdříve jim.

Přesto ale na to jednání půjdete s nějakým pocitem a očekáváním.

Jižní Čechy jsou kraj, kde jsem se narodil, kam patřím a o kterém mám konkrétní představu. Snažím se pro tenhle kout naší země něco udělat, a umím si tedy představit, že bych v těch věcech mohl tady na jihu pokračovat.

A když vás kolegové z ODS budou chtít jinde? Třeba v Praze?

Budu se ptát kolegů v jižních Čechách na mé hejtmanské působení. Po Praze a velké politice v tuto chvíli rozhodně netoužím. Tady na jihu je mi dobře a myslím, že regionu ještě můžu hodně nabídnout. S manželkou vychováváme syna, budujeme si tu zázemí, rozhodně bych nechtěl stěhovat rodinu do Prahy – a čím jsem starší, tím víc si vážím času, kdy jsem s manželkou a se synem, ten čas je nenahraditelný a žádná funkce za něj nestojí.

Jak hodnotíte uplynulé tři roky ve funkci hejtmana? Co je největší úspěch?

Extrémně dobře se nám povedlo rozlítání jihočeského letiště. To je něco, čemu už řada lidí ani nevěřila, že se povede, a teď stojíme na konci první sezony, která byla úspěšná. Jižní Čechy letištěm žily celé léto, lidé se přišli podívat na zahájení, ukázalo se, že dokážeme být na své projekty skutečně hrdí, což mi dělá velkou radost. Jsem spokojený s tím, jak jsme prošli krizemi, které nás na začátku volebního období čekaly, očkování jsme zvládli se ctí, jako první kraj jsme vytvořili funkční systém organizovaných očkovacích center. Dotahujeme dopravní stavby, za velký úspěch považuji, že se mi podařilo dokončit veškeré přípravy Severní spojky, kterou v Budějovicích chystá Ředitelství silnic a dálnic, a pomoct jim ve vyjednávání s lidmi, s výkupem pozemků a dalšími procesy, aby se stavba mohla co nejdříve rozběhnout. Je to zase jedna z věcí, které jsme Jihočechům slíbili a u kterých se můžeme zastavit s tím, že se to povedlo. 

U kterých věcí už teď víte, že to nevyjde?

Zcela upřímně říkám, že takové věci tu ani nejsou. Před třemi lety jsme si hned rozvrhli, co a jak chceme udělat, získali jsme jasný harmonogram a toho se držíme. Na některé projekty přichází čas v tuto chvíli, nedávno jsme Jihočechům odprezentovali třeba unikátní projekt na pozemcích dolního areálu budějovické nemocnice, kde chceme postavit nové domovy pro seniory a nové seniorské centrum.

Viděl jsem vizualizaci. Co přesně se tam chystá?

V jižní části bychom rádi realizovali domov pro seniory a bydlení pro ně. Zaměříme se na pacienty s neurodegenerativními chorobami, jako je parkinson a alzheimer, protože těch lidí trvale přibývá. Vyroste tu kvalitní čtvrť domů, kde lidé mohou bydlet, ale také se v případě potřeby přesouvat do péče odborníků, aniž by změnili lokalitu, ve které si zvykli a kde to mají rádi. Pokud se nám to povede, vznikne jedno z nejlepších a nejmodernějších center v celé České republice, špičkový ucelený komplex. V příštím roce bychom měli získávat všechna povolení a v roce 2025 zahajovat stavbu. Vedle toho máme v plánu vybudovat městské a krajské byty, vytvořit čtvrť kolem kostela Jana Nepomuckého. Pokud chceme do Budějovic přilákat kvalitní lékaře a učitele, musíme jim nabídnout také atraktivní bydlení za přijatelné peníze, a s tím počítáme právě v této druhé části, která by se měla realizovat v letech 2025 až 2028.

Počítáte tedy čistě s nájemním bydlením?

Možností je několik a my v tuto chvíli jednáme s Ministerstvem financí o modelu, kde by stát mohl poskytovat městům prostředky k jejich vlastní výstavbě. Jsem zastáncem varianty, která dobře funguje ve Vídni, tam je naprostá většina bytového fondu ve vlastnictví obce a ta s ním může pracovat. Město České Budějovice ani Jihočeský kraj nemůžou vzít jednu a půl miliardy a investovat ji do bytů, protože bychom tím ohrozili další investice, a tak jednáme právě s Ministerstvem financí o možnostech třeba padesátileté hypotéky. Dohodl jsem se s panem ministrem, že Budějovice budou jedním ze tří pilotních měst, kde by se toto mohlo vyzkoušet.

Vrátili jste do hry most, který propojí Litvínovice s Lidickou třídou v Českých Budějovicích. Znamená to, že budete znovu řešit i další mosty, které tu v minulosti nevznikly, protože se proti nim postavila část obyvatel? Mám na mysli třeba propojení sídliště Vltava s ulicí U Trojice.

Most do Papírenské je extrémně důležitý, protože odvede auta z oblasti okolo vodárenské věže. Tam se dnes potkává doprava z několika směrů. Situace se změní ve chvíli, kdy tranzit odvede dálnice a budeme mít vytvořenou nejen Jižní tangentu, ale také Severní spojku. V tu chvíli můžeme chtít most do Papírenské, protože velkou část z dopravní zátěže převzaly obchvaty. Pomůžeme dopravnímu spojení s nemocnicí, kam dojíždí autem velká část personálu, a také usnadníme cestu záchrankám, které vyjíždějí do obcí směrem na Krumlov a dnes tak ztrácejí cenné minuty v kolonách. Co se týká mostu do ulice U Trojice, v tuto chvíli není v úvaze. Chceme se celkově zaměřit na novou koncepci levobřežky, přestat ji používat pro tranzitní dopravu a vytvořit z ní normální městskou třídu, kolem které se bude příjemně žít. Postavíme lávku propojující areál výstaviště s pravým břehem Vltavy a rád bych se také zbavil zdi kolem výstaviště, abychom celý ten prostor otevřeli lidem.

Jak to aktuálně vypadá s tunelem pod nádražím?

Konečně se hýbe po těch všech letech, co se o něm jenom mluvilo. Pro představu, jen projektové práce nás vyjdou na sto milionů korun, ale je to jedna z klíčových dopravních staveb ve městě, bez které nikdy nevyřešíme přehuštěný viadukt na Rudolfovské. Vyřešili jsme výjezdy do Pětidomí a do Mladého, v roce 2025 bychom měli být připraveni pro územní rozhodnutí a stavební povolení, takže stavba by mohla začít o rok později. Činíme tak ve velké součinnosti se Správou železnic, protože usilujeme o to, aby dráhy ve stejný moment stavěly podchod, který zpřístupní nádraží také ze strany Pětidomí. Výstavby musí probíhat společně. Nejsložitější u těch staveb je, že musíte zastavit provoz na kolejích a platíte výluky vlaků. Investice to bude společná pro město, kraj i stát.

Dokáží podle vás lidé rozlišit, za kterými investicemi stojí kraj a kde se realizuje město?

Myslím, že moc ne a že je to přirozené. Vůbec bych se na ně za to nezlobil. Pro voliče je složité rozlišovat, co patří městu a co kraji, když se to děje u nich v ulicích. Je to legitimní, korektní, to musíme brát jako fakt. Pro mě jako hejtmana je ale důležité, aby tady fungovalo všechno, abychom podávali aktuální a pravdivé informace o věcech, které se kolem dějí, a tak jezdím třeba každý měsíc kontrolovat stavbu dálnice, přestože ji nestaví kraj – chci si být ale jistý, že všechno probíhá, jak má. Hejtman musí být silná politická figura, která dokáže tlačit na ministra, dojet si pro něj do Prahy a říct, co je tady potřeba.

Už rok funguje politické propojení kraje a města České Budějovice.

To, že jsme konečně zahájili rozumnou a věcnou komunikaci a spolupráci s městem, strašně pomáhá. Je to neskutečný rozdíl oproti předchozím letům. Díky paní primátorce teď může kraj vstupovat do řady věcí. Tady se pořád rozdělovalo na město a kraj, jeden se o druhé příliš nezajímal, ale ta dvě pískoviště stojí na jednom hřišti. Když naše síly spojíme, můžeme násobit efekt. Typickým příkladem je budoucí sportovní hala u výstaviště, kde může vyrůst stavba rozměrů a úrovně, která tady dlouho nebyla. Společně se podílíme na realizaci Alšovy jihočeské galerie na Senovážném náměstí, kde vznikne jedna z nejmodernějších galerií v České republice. Všechno to jde, když se nedohadujeme, ale jednáme pospolu.

Když jsme u kulturního ostrova, který právě vzniká kolem Senovážného náměstí, jak se vám dnes dívá na torzo domu kultury Slavie?

Nechci moc debatovat o architektonické podobě, protože nejsem architekt, a je legitimní, že o tom rozhodovali jiní – odborníci. Mně osobně u soutěže chybělo něco, co nás brzy doběhne: ta soutěž na přestavbu byla dělaná, aniž se zadavatel ptal, co se v domě bude dít, čím ožije, co ho naplní. Takže teď opravujeme barák a pak se budeme ptát, co s ním. To je dost velký rozdíl od toho, jak jsme si zvykli připravovat projekty tady na kraji. U sportovní haly jsme poptali velké společnosti, které mají zkušenosti s těmi nejlepšími stavbami nejen v zemi, ale i v zahraničí, sdělili jsme jim svou představu, včetně toho, že to všechno chceme zabalit do světového obalu a vymyslet tak, aby to fungovalo ekonomicky. Slavii jsme přebrali ve chvíli, kdy už tu proměnu nešlo zastavit, a na nás teď bude dotáhnout zbytek. Potenciál je velký, když Jihočeské divadlo nemá vhodné prostory, Metropol stárne, to všechno budeme zohledňovat. Slavie by neměla být jen líbivá skořápka, ale funkční barák, když jsme si jeho opravu všichni zaplatili ze svých daní.

Rekonstrukce souvisí s titulem Evropské hlavní město kultury 2028. Do jaké míry vstupujete do těchto procesů a směřování?

S celým týmem jsme toho hodně odpracovali a snažili se dobrat návrhu, který bude pro komisi adekvátní. Původně se počítalo s většími prostředky na „měkké“ projekty, ale v takové míře jsem tomu nefandil, protože podle mě vznikalo riziko, že se peníze zbytečně „rozfrcají“, a to já nemám rád. S novým vedením města jsme se proto snažili zasadit projekt do ekonomické reality Budějovic. Kultura je důležitým aspektem života a teď je tady možnost, aby se ukázala v reflektoru světel, která ozáří celý region – ukážeme unikátní vlastnosti zdejšího kulturního života. S Ministerstvem kultury jsem ještě vyjednal, že nám přispějí na některé infrastrukturní stavby, část peněz se vyčerpá na Slavii, část peněz použijeme na výstavbu Alšovy jihočeské galerie. Myslím si, že je to velká příležitost a skutečně jedinečná událost, která Budějovicím hodně pomůže.

Budou mít šanci účastnit se nějak i menší města v regionu, nebo se jedná jen o budějovický projekt?

Symbolem jsou Budějovice, ale ve spolupráci s krajem do toho chceme vtáhnout všechny krajské organizace a zároveň budeme diskutovat o zapojení menších měst, abychom prezentovali krásy, dovednosti a umění celého širšího regionu. Dominantní je v téhle věci ale město České Budějovice, Budějovice budou hlavním městem kultury.

Jeden čistě budějovický projekt je náplavka na Zátkově nábřeží. Posunem břehu vytváříte korzo mezi historickými mosty. Jak tuhle akci vnímáte? Nevznikne tak kavárna za 130 milionů korun?

Zátkovo nábřeží je součást širšího centra, kde se dlouhodobě snažíme o propojení s vodou. Skvěle ožil Sokolský ostrov, podařilo se nám vytvořit nové sportovně-relaxační centrum při řece na sídlišti Vltava, tohle je jeden z dalších logických kroků. Vypsali jsme výběrové řízení na firmu, která to celé navrhne a pak také postaví. Historickou zeď, kterou tam dnes vidíme, bude nutné rozebrat do jednotlivých kamenů a pak tu mozaiku znovu postavit, jen posunout o pár metrů blíže k bytovým domům. Stavět chceme v roce 2025. A skutečně nejde jen o kavárnu, ale o vytvoření další velmi hezké lokality v Budějovicích, kterou si lidé velmi rychle oblíbí.

Jste velmi aktivní na sociálních sítích. Lze dnes dělat politiku bez nich?

Facebook je skvělý nástroj k tomu, abyste byli v kontaktu s lidmi. Myslím, že jsem mezi politiky výjimka, protože sám odpovídám na všechny připomínky a dotazy, lidé se mohou spolehnout na to, že komunikují přímo se mnou, a má to samozřejmě své deficity – protože odpovídám v autě nebo za chůze, zůstávají tam překlepy a chyby. Ale přes to všechno chci s lidmi komunikovat sám. Zjistíte, co si o vás lidi myslí, načerpáte spoustu inspirace. Lidi mě tam upozorňují na všechno – vyfotí špatně vyřešenou objížďku, připomínkují jednotlivé projekty a já pak ty podněty rovnou přeposílám svým úředníkům, kteří už možná nejsou tolik rádi, že jim zadáváme další práci, ale v jejich moci je ty věci vyřešit. Lidé nás tak pomocí sítí často navedou na zajímavá řešení.

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ZIMNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz