Jiří Borovka: Nebojme se utrácet

Přijel jste autem, nebo na lodi?

Přišel jsem pěšky, někdy jsou nohy nejrychlejší dopravní prostředek. Řeka je stále velká příležitost. Obnovení lodní dopravy v centru Českých Budějovic považuji za svůj zásadní úspěch; teď vymýšlíme, co s ní dál.

Proč právě řeka?

Protože může ulevit městské dopravě. Tvoří samostatný jízdní pruh. Vodní toky spojují zajímavé turistické cíle, stojí na nich pivovar Samson, vodárenská věž, hvězdárna nebo třeba Koh-i-noor. Po úpravě parku Dukelská se z ní dostanete k Jihočeskému divadlu nebo muzeu. A to nemluvím o Mlýnské stoce, která dává městu potenciál stát se jihočeskými Benátkami. Nemáme moře a velehory, ale řeky. Z nich bychom měli dostat maximum. Řeku přitom někdy vidíme jako překážku.

V čem?

Budějovice měly historicky dvě dopravní překážky: drážní těleso a řeky. Uvnitř bylo město, za nimi periferie. Však si vzpomeňte, jak se lidé ještě nedávno selektovali – tihle jsou ze Sucháče a tihle ze Čtyráku. Dnes je jiná doba, měli bychom lidi spojovat. K tomu slouží mosty nebo tunely. A ani jedno nemusí být jen prostředek, ale také umělecké dílo – vezměte si Dlouhý most. Řadí se mezi naše nejpozoruhodnější mosty, měl by tak být na každém budějovickém prospektu, stejně jako Mariánský most v Ústí nad Labem, oba mimochodem navrhoval architekt Koutský. Okolí Dlouhého mostu se za posledních deset let proměnilo k nepoznání. Nově ho zdobí sousoší Malše a Vltavy nebo krásné květinové záhony, prostor ale kultivuje i naše kavárna LANNA, na druhém břehu Hoch Špalíček nebo zrekonstruovaný Lannův dům a loděnice. To pořád není všechno – ten výrazný nárožní činžák má novou fasádu, náplavka má úplně jiný nádech – tohle už není jen obyčejná křižovatka, ale místo k relaxaci, místo pro život.

Rušnější místo pro život.

Doprava je velké téma Budějovic, za posledních pět let narostla o deset procent. Obchvaty ji pomůžou, ale z tranzitní dopravy uberou jen 15 až 20 procent, to si už teď musíme přiznat. Udržet systém dopravy v Budějovicích je daleko náročnější úkol. Jedna věc jsou dopravní stavby, ale za zásadnější považuji změnu myšlení. Vzpomeňme třeba situaci před dvaceti lety – kdo jel s helmou na kole nebo na sjezdovce, byl divný. Dneska je to obráceně: divný je ten, kdo helmu nemá. A tak je to i s auty. Co nám dneska přijde normální, bude brzy jinak. Nepoužíváme nohy pro přesun z místa na místo, ale běháme pak na pásu ve fitku. 

Jak tohle chcete změnit?

Můžeme jít cestou represe, jako jsme zakázali kouření v hospodách, nebo osvětou. Diskutujme, bavme se o tom. Motivujme lidi. Pro jednoho může být hnací motor ekonomická úspora, pro jiného ekologie nebo zdravý životní styl. Ty dvě hodiny, které bych trávil ve fitku, si můžu odbýt už cestou do práce a domů. Říkejme, proč je správné jet na kole, proč zvolit MHD, proč jít pěšky, nebo třeba právě lodí. Londýn zavedl mýto na vjezd do centra, a při pověstném anglickém počasí stejně všichni šlapou do práce na kole. Individuální doprava ve špičce dosahuje v Budějovicích takové míry, že už nejsou zacpané jen Sady, ale v záplavě aut se topí celé město a řidiči projíždějí nejmenšími uličkami, aby se dostali dál. Dopravní nehoda ochromí celé Budějovice. Takže můj recept jsou dokončené dopravní stavby, atraktivní a pestrá hromadná doprava v kombinaci se změnou myšlení nás všech. Chtěl bych mít Budějovice moderní, chytré a sebevědomé.

Vyřešilo by to snížení počtu aut?

Vidím to jako jedno z možných řešení. Vedle toho můžeme posunout dopravu částečně pod zem. Přimlouvám se za řešení, které může být nyní dražší, ale nadčasové a bude uspokojovat potřeby města za dvacet a více let. Zamysleme se i nad tím, jestli nějakým způsobem nevrátit do Budějovic tramvaje. Podvědomě tím město stoupne o level výš na úroveň metropole. Máme systém vleček, jedna kopíruje Rudolfovskou, další míří k Nemanicím, můžeme je využívat mnoha způsoby. Vymýšlíme preferenční pruhy pro autobusy, ale uliční zástavba má danou šíři, takže dříve nebo později stejně vůz MHD dorazí do místa, kterým neprojede. Jak jsem zmínil, dopravě může pomoci i řeka. Dokážeme vymyslet systém, při kterém právě po ní přepravíme lidi jako MHD. Pohodlně, bez překážek.

Skutečně věříte, že lze měnit myšlení lidí?

To je zkušenost – když dnes přijedete do státu, kde se pořád kouří v hospodách, bude vám to připadat zvláštní. Zvykli jsme si na něco jiného, to není tak složité. Cestuji rád, viděl jsem kus světa. V Asii člověk pochopí, jak dobře si tady žijeme. Evropa je nejbohatší kontinent světa a Česká republika si v ní stojí na velmi dobré pozici. Spoustu věcí vnímáme jako standard. Mám kancelář na VŠTE a ve chvíli, kdy stál benzin 50 korun, tam stejně studenti přijížděli auty. Velká část studentů vlastní vůz a může si dovolit ho provozovat. To je v pořádku. Vzpomínám si však na svá studentská léta, kdy jsem promýšlel, jestli si koupím litr piva, nebo budu mít na litr benzínu, protože jsme se spolužáky dojížděli do Prahy jedním autem. Dneska si s tím studenti hlavu nelámou. Uvidíme, jaký dopad bude mít dynamická energetická krize. Přijde doba, kdy každý jediný ušetřený automobil bude mít vliv na kvalitu života v Českých Budějovicích.

S dopravou souvisí i hustota osídlení – Budějovice jsou na menším katastru než Hluboká nad Vltavou. Velké město na malé ploše.

Spravovat takové město je levnější než pečovat o velké území s drobným osídlením. V dopravě to ale znamená, že je moc aut na místě. Zástavba se ještě více zahušťuje. Bude velký tlak zvedat domy, město půjde do výšky. Záměr developerů je z plochy dostat maximum. Dnes už nemá rodina dvě auta, ale tři, to třetí je služební. A s každým chceme parkovat přímo před svým domem a taky před kanceláří nebo nákupním centrem. Měli bychom vést proto diskusi o budějovických předměstích. Rozhodnout se, jestli třeba v případě Pražského předměstí chceme zachovat jeho ráz a definujeme si jeho hodnoty, nebo ho necháme na pospas developerům. Na pospas, to je špatné slovo – řekněme tedy jinému vývoji.

Ten jiný vývoj už ale započal. Na místě nízkých chalup rostou pětipodlažní bytové domy.

Bohužel bezkoncepčně. Pokud jste vlastníkem domu a chcete udělat nástavbu, musíte prokázat patřičný počet parkovacích míst, takhle jsou nyní nastavena pravidla. Tím pádem se zastavují dvory a mizí zahrady. Kácejí se stromy, aby se mohlo parkovat. Město se zahřívá, zeleň mizí. Chceme to takhle? Nebo povolíme zvětšování domů, aniž bychom likvidovali zahrady? Někde musíme ustoupit, ale zatím se děje to, že z kdysi zelených čtvrtí děláme betonové horké bloky. Likvidujeme, co je hezké, příjemné, co bylo předností.

Pojďme tedy na příjemnější téma. Na začátku června jste v Samsonu otevřeli pivovarskou zahradu.

Samson je zapadlá perla Českých Budějovic. Dlouhou dobu byl na periferii zájmu, přitom se jedná o nejstarší budějovický pivovar a hodnotnou značku. Když někam přijedu, chci ochutnávat místní pivo. V tomhle Budějovice zaostávají – tahounem tu byl dlouhodobě Budvar, ale nemá značkovou restauraci přímo na náměstí, to vidím jako chybu. Sleduji, že v Budějovicích vyklízí pole. Samson bude do deseti let trhák. Pevně věřím, že se vrátí na výsluní, kam patří, a my na něj budeme pyšní.

V čem vidíte jeho hodnotu?

Samson, to jsou Postřižiny, Hrabal, atmosféra. Oživené staré časy. Prošel rozsáhlou technologickou rekonstrukcí, jeho nefiltrovaný ležák je prvotřídní. Teď je vedle něj přístaviště, takže se můžete nalodit a nechat dopravit až k pivovaru, provést výrobnou s příběhem a scenériemi. Abyste chtěli chvíli zůstat, vznikla pivovarská zahrada. Malák byl vždycky centrem rekreace a plavání. Na to navazujeme i uvnitř Samsonu. Dřevěné domky mají připomínat převlékárny z 20. let 20. století, podtrhli jsme jimi historický kontext. Zachlazujeme sudy – obvykle v hospodě uchladíte pivo v poslední zatáčce, ale tady je nachlazený celý sud. Takže čerstvé pivo, vůně sladu a nakládaný hermelín nebo chleba se sádlem a cibulí. Jak já říkám „na pivo po staru“.

Gastronomie je vaše téma – začínali jste v kavárně LANNA, pak přidali VLNNU na Malši.

Koncept LANNA letos slaví deset let od založení. Obchodní značka obdržela několik podnikatelských uznání. Mezi přední patří výhra v kategorii Tradice soutěže Český Goodwill nebo celorepublikové ocenění Spokojený zákazník 2020. Koncept obnovuje i zapomenuté tradice města. Třeba minulý rok po sto letech obnovené Propagační plavecké závody na Malši. Orientujeme se na detail a příběh. Jsme místní firmou pro místní lidi.

Jaké detaily by mohly vylepšit Budějovice?

Nasviťme mosty. Pro dokreslení atmosféry historického centra to udělá hodně a naše mosty si to zaslouží. Schovejme kontejnery na tříděný odpad za zástěnu, nestojí to skoro nic, ale zkulturňuje to prostor. Bavme se o reklamním smogu, který devastuje městskou kulturu, ať už na Dlouhé louce, nebo třeba v Krajinské. Krok za krokem vylepšujme město. Je to otázka i veřejných toalet – jsem rád, že se nám na městě podařilo revitalizovat toalety na Sokolském ostrově, odbavení teď probíhá bezkontaktní platební kartou, jak bývá standardem v západním světě. Vandalismus se tam řešil co týden, záchody byly bez kontroly, přespávali tam bezdomovci; platební karta přinesla výrazné zlepšení. Sokolský ostrov si zaslouží velmi bedlivý pohled, město by mělo více řešit jeho kvalitu. Nejsme u Nemanického rybníka, ale v dohledové vzdálenosti centra.

A co větší projekty?

Přál bych si, abychom realizovali Lannův kanál. S loděmi se můžeme dostat až do centra, potřebujete jen překonat Jiráskův jez. Buď zdymadlem v okolí Hocha, nebo tzv. Lannovým kanálem kolem Předního mlýna a hostince U Zelené ratolesti. Takhle významná dopravní stavba byla sama o sobě novou turistickou atrakcí. Někdy si říkám, že se bojíme utrácet. Město ale potřebuje vize. A tohle město je moc dobré na malé cíle – ukázal to covid, České Budějovice ho přežily bez zásadních následků. Zatímco Praha byla na huntě, dopad na Budějovice nebyl tak velký. Žádný zavedený gastropodnik nezkrachoval, podržela je klientela – klientela, která má ráda nejen své podniky, ale i samotné Budějovice. A za to jí patří velký dík.

PROFIL

Ing. Jiří Borovka, Ph.D., MBA, vystudoval ČVUT Praha, kde následně získal doktorát z technických věd. Titul MBA získal na ESMA Barcelona. Několik let se věnoval územnímu plánování. Mezi roky 2011–2018 vedl společnost Jihočeský koordinátor dopravy. Za jeho působení se zavedlo IDS Českobudějovicka, síťová turistická jízdenka JIKORD plus nebo krajský dispečink.

Se svým bratrem několik let provozuje chráněnou dílnu na recyklaci odpadů, kde zaměstnávají znevýhodněné na trhu práce. Od roku 2012 se věnuje podnikání pod obchodní značkou Koncept LANNA, která pojímá široké spektrum služeb v cestovním ruchu, gastronomii, ubytování. Provozuje síť půjčoven sportovních potřeb, infocentra a lodní turistickou dopravu.

... CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V LETNÍM SPECIÁLU ČASOPISU BARBAR!

Letní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz