Rodokmeny od mojedejiny.cz

Jsme největší český pivovar, a to už je odpovědnost

Optimismus na konci léta? Spíš se připravme na těžší zimu a složitější rok, říká v barbarském rozhovoru ředitel národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák. Pod jeho vedením se pivovar ujímá důležité role: chce být svorníkem českého piva. Spolupracuje s malými pivovary a společně tak hledají nové příležitosti, jak dále šířit slávu a radost z poctivého českého piva. „Budvar je největší opravdu český pivovar, a to už je mimořádná odpovědnost. Cítíme silnou spoluzodpovědnost za to, jaké pivo v Česku bude a co české pivo bude vůbec znamenat doma i ve světě,“ říká Petr Dvořák.
Jan Štifter, Foto: Archiv n. p. Budějovický Budvar
14. Listopad 2022 - 00:23

Média se v posledních týdnech intenzivně věnovala výroku Markéty Pekarové Adamové, která naznačila možný prodej Budvaru. Jak taková věta rezonuje uvnitř pivovaru?

V Budvaru jsme na podobná prohlášení už docela zvyklí. Vždy se objevovala a objevovat se budou. Důležité je, že v politice neexistuje široká podpora takového kroku, pravděpodobně také proto, že si uvědomujeme o jak zásadní a nevratné rozhodnutí by se jednalo. Naší prací je, aby se Budějovickému Budvaru dařilo.

Takže jste tu větu skoro neslyšeli…

Víc než samotná myšlenka prodeje, která se objevuje, se nás tentokrát dotkly úvahy o naší neefektivitě – zejména ve srovnání s Plzeňským Prazdrojem. Buďme fér a pracujme se seriózními daty. Plzeň je silnější proto, že má v Česku téměř 50 procent trhu, nemůžeme porovnávat tyto dvě pozice. Zároveň při srovnání na úrovni EBITDA marže (zisk před zdaněním a odpisy oproti tržbám) jsme na tom efektivitou srovnatelní nebo lepší než další české nebo světové pivovary. V tom, že Česká republika vlastní pivovar, přitom nejsme světový unikát. Německé spolkové země také vlastní své pivovary.

Českou ekonomiku postihuje krize. Co se v tuhle chvíli děje v pivovarnictví?

Doslova rodeo. Letos nás drtí ceny energií, k tomu stouply ceny obalového materiálu. Dražší je papír, kartonáž, plechovky podražily o desítky procent. A po letošní sklizni mám dojem, že to samé nás čeká se surovinami. Slad má ještě slušnou úrodu, přesto jeho cena na světových trzích roste, a chmel letos neměl dobrý rok. Zdražování se na nás žene ze všech stran. Významné jsou pro nás i stoupající ceny stavebních prací, měli jsme stavět novou varnu, a tak teď promýšlíme, jestli do toho vstoupíme za těchto cenových podmínek.

Vedete tedy ještě diskusi o tom, jestli bude pivo dražší, nebo už jen počítáte o kolik?

Na stejných cenách pivo neudržíme a některé pivovary už zdražení oznámily. Pivovary nemají tak velké marže, aby se drahé vstupy nepromítly do ceny piva. Přesto se snažíme dělat, co jde, očekáváme pokles zisku o desítky procent, a bohužel to dál není možné udržet. Věříme, že kdo má rád Budvar, zůstane mu věrný. Určitě to platí pro prémiová piva a víc pro ležáky, třeba desítku lidé ale kupují daleko víc podle ceny – spotřebitelé mají v „košíku akceptovatelných desítek“ víc značek a rozhodují se podle toho, která je v akci nebo jiným způsobem dostupnější. Obecně spotřeba piva v Česku na hlavu klesá. Teď dosahujeme úrovně, která byla u nás někdy v 60. letech.

Jaký signál vysílají hospodští?

Restaurace po vlně optimismu, kdy vyhlížely normální rok, tíží stejně jako nás obava způsobená cenami energií. Vedle toho také chybějí lidské zdroje. Pro některé restaurace bude lepší na zimu zavřít než pokračovat, vytápět a platit personál.

Pijeme tedy víc doma?

To zatím nemůžu potvrdit, kyvadlo se přes léto zase víc vrátilo k hospodám. Prodeje sudového piva dosahují úrovně z léta 2019, takže zatím si na točené rádi zajdeme. 

Proč přestáváme pít pivo?
Mladší generace se odklání od piva a pro nás je to příležitost ptát se, co bychom mohli dělat lépe. V té souvislosti je pro nás velmi cenná spolupráce s malými pivovary. Snažíme se měnit image Budvaru, nechceme být značka zahleděná sama do sebe, volíme otevřený přístup, budujeme místo otevřené všem. Přemýšlíme o tom, kde bude pivo příště – nechceme řešit, co bylo kdysi, ale soustředíme se na to, co nás čeká, co přijde. Postupně si tipujeme malé pivovary, kde cítíme příležitost něco vytvářet. Řešíme, jak moc se shodujeme v přístupu k dílu.

Co jim nabízíte?

Protože spolupracujeme s velkým množstvím restaurací, dokážeme hostinským právě malé pivovary nabízet, snáz se tak dostanou ke spotřebiteli. Spolupráce se promítá i do oblasti inovací, tvoříme jakýsi malý inkubátor, kde si vyměňujeme zkušenosti a navzájem se inspirujeme. Některé aspekty třeba piva Budvar 33 vznikly právě v těchto debatách. Můžeme společně zkoušet minivárky, což u nás obecně moc nejde. A naopak malé pivovary mají zase šanci vařit s námi ve velkém hrnci. Velký pivovar léta drží stejnou recepturu, ale takhle jsme si nadělili šanci vybočit.

Vnímám to jako zprávu, že malé pivovary pro vás nejsou konkurence. Má ale národní podnik vůbec konkurenci? Není to tak, že jsou všechny pivovary v konkurenčním prostředí, a vedle nich stojí Budvar?

Pivovarnictví do začátku 90. let, než přišly velké mezinárodní firmy, tvořilo pospolitý obor. Stejně jako dodnes whiskaři ve Skotsku – navzájem se tam všichni znají, samozřejmě si konkurují, ale vedle toho také spolupracují. Přirozeně, že když si spotřebitel vybere jedno pivo, nevybere si v tu chvíli stovky jiných. V tomto smyslu jsme si samozřejmě konkurencí. Konkurence nás ale posouvá a rozvíjí, potřebujeme ji, je zdravá. Ale chtěl bych, abychom v pivovarnictví znovu vytvářeli komunitu a zamýšleli se hromadně nad řadou věcí. Máme společný cíl: neopustit pivní tradici v České republice.

Víte, jak oslovit mladé lidi?

Mladí dnes prakticky nevnímají televizní reklamu, na klasickou televizi se nedívají, marketing už nefunguje jako dřív – stejně tak už neplatí, že když táta pil pivo, já budu pít taky pivo. Daleko větší roli dnes hraje příběh. Lidé chtějí o značkách vědět všechno: co dělají, proč to dělají, jaký mají přístup. A tohle je způsob, jak vyprávět příběh Budvaru – kus odvypráví hospodský a kus my, v kampaních, v rozhovorech, samotným produktem. Aby příběh fungoval, musí být míněný vážně a odrážet se ve všem, co děláte.

Je cestou k novým zákazníkům pivní limonáda?

Ochucené nealko pivo my i spotřebitelé vnímáme jako novou kategorii příbuznou spíše nealkoholickým nápojům a limonádám. I proto jsme se spojili s hlavním hráčem na tomto trhu, společností Mattoni 1873, a společně přišli na trh s ochuceným nealkoholickým pivem pod názvem BirGo. Spojuje naši expertízu s výrobou alkoholických i nealkoholických piv na přírodní bázi s know-how a přístupem Mattoni na poli nealkoholických nápojů.

Nevstoupili jste na trh s ochucenými nealko pivy pozdě?

Čekali jsme na vhodnou příležitost. Sami bychom do toho nevstoupili. Budvar je pivovar, který se orientuje především na ležák, u nás má pivo ležet. To je kategorie, které věříme. Pak se ale otevřela šance spolupracovat s Mattoni. Teprve s nimi nám to dává smysl. Jsou silní na trhu nealkoholických nápojů stejně jako my v pivu a sdílejí stejné hodnoty. Je krásné, když se dvě ikonické české značky spojí a vytvoří něco nového.

Jak vnímáte kampaň Nechmel děti? Patří pivní limonáda do dětského jídelníčku?

Pokud chceme dát dítěti nebo mladistvému ochucený nápoj, je BirGo rozhodně lepší varianta než sladká limonáda plná chemie, nebo dokonce umělých sladidel. Jsme hodně přísní na to, co posíláme do světa, v ochuceném pivu zůstávají vitamíny, přirozený cukr vzniklý při sladování, i nutričně je to bezvadný produkt. Obsah alkoholu je tak minimální, prakticky žádný. BirGo dokáže s přehledem porazit řadu rádoby citrusových nápojů i light produktů.

Na čem právě teď pracujete?

Nadneseně na tom, abychom mohli být na naše a české pivo hrdí doma i v zahraničí. Konkrétní plány odhalujeme až ve chvíli, kdy je uvádíme v život a na trh. Jsme hrdí na to, že spolu reprezentujeme české pivovarnictví, nádherný obor, který sbírá tolik ocenění a uznání i za hranicemi naší republiky.

 

... CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V PODZIMNÍM SPECIÁLU ČASOPISU BARBAR 

 

Podzimní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz