Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Na chalupu přes oceán

Jazzman Rudy Linka objíždí s muzikou svět a s festivalem Bohemia Jazz Fest putuje každé léto Českou republikou – zemí, z níž v mládí emigroval. Občas si jede vyčistit hlavu do šumavské přírody, kde si pořídil chalupu. Jak si ho stavení našlo a co za patnáct let rekonstrukce objevil v sobě on? A proč uspořádal své dceři svatbu v pražském Chrámu sv. Víta, a ne v New Yorku, kde bydlí? Kde se vlastně cítí nejvíc doma?
Alena Binterová
03. Říjen 2018 - 13:44

Vaše chalupa kousek od Prachatic má zvláštní moc – stala se impulzem k založení festivalu Bohemia Jazz Fest, který se letos konal už potřinácté. Navíc se od loňského podzimu pravidelně objevuje v České televizi jako místo muzikantských setkání. Měl jste tyto plány, když jste si chalupu kupoval?

Vůbec ne. Myslím, že kdyby mi někdo tehdy řekl, že to tady budu patnáct let opravovat a pak tu natáčet televizní pořad, asi bych se otočil a odešel. Řekl bych si – to je moc dlouho, já přece potřebuju hrát, a ne opravovat chalupu. Vůbec jsem netušil, co to obnáší ani kolik to může stát peněz. Ale toto místo si mě samo přivolalo, když jsme s bratrem projížděli na kole Šumavu. Začínám víc a víc věřit, že některé věci se stanou proto, že tak mají být. Vždycky jsem dělal všechno podle intuice, protože nejsem tak chytrej, abych něco vymyslel. Z toho, co jsem vymyslel, třeba že budu někam výhodně investovat, nebylo nikdy nic. Proto se radši řídím svými pocity: když si koupím kytaru, protože z ní mám dobrý pocit, je to nakonec i dobrá investice. Ovšem když si koupím něco v představě, že se mi to jednou vyplatí, nikdy to tak nefunguje.

Coby špičkový kytarista si ovšem nástroj dokážete vybrat mnohem snáz než venkovské stavení. Říkáte, že chalupa si našla vás?

Mám ten dojem. Musela si najít blázna, aby se pustil do její rekonstrukce. Když jsme ji koupili, viditelně si oddychla. Což se projevilo tím, že vypadla vrata hned poté, co jsme je poprvé pootevřeli. Pak už jsme jen diskutovali, kdo kam bude utíkat. Brácha byl venku, já uvnitř… Koukal na nás soused pan Ženíšek, šéf zdejšího požárního sboru. Co to děláte? Držíme vrata! Přinesl železnou tyč a vrátil konstrukci do důlku. Tak to celé začalo.

A po dvou letech jste už s velkým jazzovým festivalem objížděl v létě česká a moravská města… Na ten nápad jste přišel na chalupě?

Když se mě moje žena Anna zeptala, co budeme v Čechách dělat, až tuhle chalupu opravíme, vůbec jsem netušil, co jí na to mám říct. Tak jsem jen tak plácnul: Jazzový festival. No a letos už jsme ho uspořádali potřinácté. Potvrzuje mi to názor, že cesta je daleko lepší než cíl. Osvědčilo se mi vidět budoucnost tak, že se může stát něco úžasného. Zatímco když si člověk už předem naplánuje, že něco úžasného vytvoří, většinou to pak nevyjde. (...)

... CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V ŘÍJNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

 

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!