Násilník číhá v bezpečném prostředí rodiny

Jaký je rok 2024 v českých domácnostech? Jaké případy řešíte?

Sbíráme se z covidu – ten zasáhl tvrdě do prostředí některých rodin. Pokud tam byl agresor, jeho agrese se stupňovala. Tohle ale postupně odeznívá. Řekla bych, že nastupuje standardní a stabilizované období, které generuje příběhy, na které jsme po letech zvyklí.

Co to znamená?

Čísla se ustálila a příběhy zapadají do běžnějších vzorců. Převážně pracujeme s klienty – a nutno říci, především s klientkami – domácího násilí. To je pro nás nejčastěji zastoupená cílová skupina. Přibývají nepatrně muži: tam se většinou dotýkáme oblasti stalkingu a psychického násilí, zejména od manželek. Na druhém místě se objevují dva trestné činy: znásilnění a sexuální zneužívání, to je vždycky hodně bolestivé. A dále tu jsou sousedské vztahy, ojediněle také vraždy.

Jak moc ojediněle?

Pomáhali jsme teď ve čtyřech případech. Zajišťovali jsme úklidovou firmu, přispěli finančně, okamžitě od nás nastoupila krizová intervence. Když budu trochu konkrétní – a musím pořád zůstávat hlavně v obecné rovině kvůli ochraně identity –, pomáhali jsme třeba klientovi, kterému syn zabil ženu, svou matku. Tam jsme nasadili psychoterapii, spolupracovali jsme s ním dlouhou dobu. Čtyři vraždy v prostoru jižních Čech jsou už celkem dost, protože z pohledu kriminalistické statistiky míváme nejnižší počet takových případů.

Proč se na jihu Čech méně zabíjíme?

Život je tady klidnější, lidé spokojenější, v dosahu zůstává práce. Zdejší občané se dožívají vysokého věku. Pro srovnání, v kraji máme nejvíc občanů, kteří se dožili sta a více let. Kraj je specifický také dobrou spoluprací s policií. Když jezdím na porady Bílého kruhu bezpečí do Prahy, často slyším, jak je to s těmi policajty složité, ale já tuhle zkušenost nemám, tady jsou proškolení profesionálové.

Nemůže fungovat také to, že na jihu Čech jednají s náměstkyní hejtmana?

Tím bych si to nevysvětlovala; někteří policisté nebudou vědět, jakou pozici mám na hejtmanství. Tomu důležitost nepřikládám. My jsme tu s nimi měli vždycky dobré vztahy, bylo na čem stavět. Jsou proškolení, dobře vědí, jak postupovat, a neztrácejí čas. Ten hraje zásadní roli. My pak korigujeme, která forma pomoci se nabízí. Jestli nabídneme sezení a terapie, nebo bude vhodnější finanční podpora. (...)

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V PODZIMNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz

ELEKTRONICKÁ VERZE: V prodeji na digiport.cz za 59 Kč!