Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Nejsilnější pouto Petra Schela

Do toho lágru ve vlhké Rybní ulici mířily v roce 1945 desítky budějovických rodin. Hlavně ženy a děti, jejichž tátové uvízli na frontě nebo v zajetí. Zatímco většina lidí slavila konec nacistického teroru, v Rybní řádil tyfus a děti měly hlad. Po asanaci zmizel lágr i celá čtvrť, starší zástavbu nahradil DK Metropol. Loni se o internačním táboře dozvěděl sochař Petr Schel (*1972) a příběh přenesl do svého ateliéru. Výsledek ukáže už na konci května.
Jan Štifter
03. Květen 2018 - 12:49

Do veřejného prostoru vstoupí ve čtvrtek 24. května vaše nové dílo: pamětní deska, která uctí ženy a děti na konci války. Je hotová?

Je těsně před dokončením. Objeví se ve vstupu do Malé scény Metropolu. Na konci druhé světové války v těch místech stál sběrný lágr pro česko-německé rodiny. Ta deska přitom neříká, že tady stál nějaký tábor a že tady byli Češi nebo Němci, chce uctít všechny ženy a děti, do jejichž života vstoupila válka a bezpráví.

Proč?

Protože si musíme některé věci připomínat pořád a klidně i dokola. Kdysi se mě jeden pán zeptal, jakou potřebují Budějovice sochu, a já tehdy řekl, že by tu měl stát pomník československých letců, kteří bojovali proti nacistům za druhé světové války. Pak se rozběhl neuvěřitelný kolotoč, jehož výsledek stojí přes hlavní poštou v Budějovicích. Určitě se to dalo udělat jinak, ale jsem rád, že tady ta připomínka je. O něčem hovoří, má poselství. My jako umělci se k historii můžeme vracet právě sochami nebo deskami.

Deska má připomenout česko-německé rodiny na konci války. Váš otec, bývalý ředitel DK Metropol, tu dobu zažil, bylo to u vás doma oblíbené téma?

Válka zajímá každého kluka, v tom jsem nebyl výjimkou. Vyráběl jsem si zbraně ze dřeva a taky poslouchal tátu – vyprávěl třeba, jak s kamarády sbírali munici, kterou Němci naházeli do řeky, vysypávali z ní střelný prach a pak odpalovali pařezy. Táta je u nás první nevoják. Naše rodina má silnou armádní tradici, uchováváme doma řadu vyznamenání, diplomů, jsme hrdí na naše legionáře. Vojenská historie rodiny Schelů sahá až k Bílé hoře – tam přišel náš prapředek jako žoldák a pak v Čechách zůstal, usadil se na Poděbradsku. Říkám si, jestli my teď svou prací nemáme odčinit to, co on českému národu způsobil na Bílé hoře. Že teď máme kulturně obohatit tuhle zemi. To říkám v uvozovkách, samozřejmě, ale někdy si na to vzpomenu. (...)

...CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V KVĚTNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

 

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Roční předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!