Rodokmeny od mojedejiny.cz

Plzeňák s jádrem

Luděk Šnajdr byl jedním z těch, kdo zakládal tradici jaderné energetiky v plzeňské Škodovce. Zcela nový obor se začal vyvíjet v 50. letech minulého století. Podílel se na spouštění jaderných elektráren na Slovensku, v Maďarsku, ale především u nás. Řídil tým odborníků, kteří uvedli do provozu první čtyři bloky jaderné elektrárny v Dukovanech.
Pavel Pechoušek
21. Říjen 2022 - 07:45

Dnes 86letý kovaný škodovák a Plzeňák se po válce vyučil pro Škodu Plzeň, absolvoval tu večerní strojní průmyslovku a začal pracovat v oddělení technologií turbín. Významně se podílel na stavbě, a hlavně spouštění jaderných elektráren vybudovaných na území RVHP.

„Byl jsem celý život pryč. Až když mi manželka v roce 2004 zemřela, tak jsem si uvědomil, jak ode mě dostala v životě zabrat. Měli jsme v Plzenci dům. K tomu hospodářství, nějaké slepice a králíky, a o všechno se musela starat ona,“ říká otec dvou dcer a dědeček čtyř vnuků.

Aktuálně žije v Domově pro seniory Clementas v Janovicích. „Předtím jsem byl v jednom domově pro seniory u Plzně, ale tam se mi nelíbilo. Tady jsem spokojený. Připravil jsem pro zdejší kamarády i přednášku, vyprávění o tom, co jsem v životě dělal,“ uvádí muž, který se v roce 1964 aktivně zapojil do jaderného programu Škoda Plzeň – ŠKODA jaderné strojírenství.

Jeho příběh je příběhem samotné Škodovky, kdysi největšího strojírenského závodu Rakouska-Uherska. Po roce 1950 továrna dodávala zařízení pro obrovské technologické celky na klíč – cukrovary, pivovary, lihovary, včetně velkých turbosoustrojí pro parní elektrárny. Šnajdrovým nadřízeným byl zakladatel jaderného průmyslu v Plzni Josef Hauer. Okolo Hauera se zrodila pracovní skupina konstruktérů s cílem zahájit činnosti v oblasti jaderné energetiky. Pod jeho vedením následně vznikl u útvaru hlavního konstruktéra ve Škodových závodech Odbor výstavby elektrárny Jaslovské Bohunice A1. Tak se zrodila dnešní ŠKODA JS, která se již přes šedesát let významně podílí na projektech jaderné energetiky zejména ve střední a východní Evropě.

Luděk Šnajdr začínal ve Vochově u Plzně, kde se po válce plzeňský jaderný program rozvíjel. Postupně se ale stěhoval do plzeňské lokality Bolevec, kde byla původně zkušební střelnice na kanóny. První působiště ho zavedlo na Slovensko do Jaslovských Bohunic. Jednalo se o první československou jadernou elektrárnu A1, kde byla plzeňská Škodovka generálním dodavatelem technologické části. „Všechno je kované, nic není odlité. Škodovka v té době neměla takový lis. Byly to asi dva metry vysoké kroužky, které měly různou sílu materiálu. Ve Vítkovicích se vyrobily a pak se svařovaly ve Škodovce, než vznikla konečná nádoba,“ popsal.

Celá stavba byla rozdělená na dílčí provozní soubory, které řídili koordinátoři. V profesní hierarchii nad nimi byla vědecká komise. „My jsme pravidelně vypracovávali a odesílali protokoly. Komise je hodnotila a na základě hodnocení jsme dále plánovali,“ uvádí. Když byla koordinace, respektive fáze hodnocení u konce, stali se z nich přes noc spouštěči. „Byla to takzvaná spouštěcí skupina, kde byli projektanti z Bolevce. Zkoušeli jsme jednotlivé soubory, než se to celé spojilo a mohlo začít fungovat jako elektrárna,“ uvádí.

Zajímavé bylo období před srpnovou invazí v roce 1968. „Tehdy s námi začali experimentovat Francouzi. A1 neměla být nikdy uvedena do provozu, to byl jen zkušební element. Když ale přišli Rusáci, tak jako první věc toto experimentování zatrhli.“ (...)

 

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V LETNÍM SPECIÁLU ČASOPISU BARBAR!

 

Letní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz