Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Pomáhat druhým je lidská povinnost

Za svůj podnikatelský start-up Battery Box získal světovou cenu kvality. Více než 10 let podporuje nadané a talentované děti napříč celým Jihočeským krajem, pořádá Strom splněných přání pro děti z dětských domovů a patří mezi nejhlasitější politiky jižních Čech. Tohle je kandidát na jihočeského hejtmana za ODS Martin Kuba.
KAMILA PETRŮ
25. Září 2020 - 09:53

Kabát prý nepřevléká a chytré myšlenky, nápady a podnikatelské strategie ho nejvíce pronásledují při ranním čištění zubů. Martin Kuba je lékař, záchranář, úspěšný podnikatel, politik, bývalý ministr průmyslu a obchodu, zakladatel nadačního fondu Jihočeské naděje, ale také novopečený tatínek

Že se z politika stane podnikatel nebo z podnikatele politik, je u nás celkem běžné. Že je politik současně podnikatelem, je ještě běžnější. Jak se ale stane ze studenta českobudějovické strojní průmyslovky lékař a záchranář, který zasahoval u jedné z největších hromadných nehod u nás, to je mi docela záhadou…

Šel jsem na průmyslovku proto, že moje maminka nebyla za komunistů řekněme správně ideově ukotvená, a tak jsem neměl moc perspektivu, že bych se dostal na vysokou školu. Rok před maturitou ale přišla revoluce a vše se změnilo. Šel jsem potom studovat obor zdravotnický záchranář na Bílou vločku a tam mě medicína opravdu chytla. Jenže jsem neměl znalosti z gymnaziální biologie, chemie ani fyziky, abych mohl jít dělat přijímací zkoušky. Tak jsem si sehnal učebnice a celé čtyři roky gymnaziální látky jsem se naučil sám za rok ve službách na záchrance a vyrazil na přijímací zkoušky. A ono to vyšlo. Od roku 2002 jsem potom pracoval jako lékař na ARU v nemocnici v Českých Budějovicích a na záchrance.

Jak vzpomínáte na tu noc 8. března 2003?

Docela nerad a vždycky, když na to místo u Nažidel přijdu, všechno se mi velmi silně vybaví. Sloužil jsem tenkrát víkendovou službu a dorazil tam s posádkou jako první lékař. Když jsem vystoupil ze sanitky, bylo to, jako bych tím krokem vstoupil do války. Všude byla spousta těžce zraněných, všichni křičeli a pořád mě někam volali nebo mi přinášeli lidi, kteří potřebovali pomoc. V takových chvílích se vlastně musíte přepnout do režimu, kdy trochu fungujete jako stroj. Moc nevnímáte čas a vše se strašně zpomalí. Musíte zachovat chladnou hlavu a soustředit se pouze na to, co je třeba udělat první a abyste neudělali chybu. Takovou situaci jinak moc nejde zvládnout. Jako záchranář a lékař na oddělení ARO jsem složitých situací zažil hodně, ale tohle byl extrém. Prostě musíte jen co nejrychleji a přesně pracovat. A jestli to děláte správně, nebo ne, je za vámi rychle vidět. Do značné míry se to všechno dělo automaticky a já jsem si občas připadal jen jako pozorovatel, za kterého ruce fungují samy. Byl to asi nejzvláštnější a zároveň nejsložitější moment v mém životě. Mimochodem, moje zaměření na výkon je to, čím většinu politických kolegů spíš rozčiluju, protože nesnáším ty hodiny prázdného povídání, kdy na konci není žádný výsledek. A to je v politice bohužel čím dál častější.

A co vás tedy přivedlo od medicíny k politice?

Asi to, že jsem chlap, který se snaží věci kolem sebe spíš ovlivňovat, a ne je jen pasivně přijímat. Mám nějakou svou představu, jak by měl svět kolem nás ideálně fungovat. Občas je to extrémně složitý, ale když nenasadíte vlastní kůži, tak podle mě pak nemůžete moc politiku a věci veřejné kritizovat.

Narodil jste se v Českých Budějovicích, stále se točíte kolem Černé věže. Volný čas většinou trávíte na dohled v Novohradských horách. Jsou pro vás jižní Čechy jen útočištěm, nebo si prostě nedovedete jinde svůj život představit?

Já sem prostě patřím. Jsem Jihočech a s přibývajícími lety to cítím čím dál víc. Možná to zní jako klišé, ale moje kořeny jsou pevně zapuštěné tady u nás na jihu. Mám tu rodinu, přátele, svoje firmy, vzpomínky i celé dětství. Práce na ministerstvu průmyslu a obchodu vyžadovala spoustu zahraničních pracovních cest, stejně jako moje podnikání. Procestoval jsem řadu zemí po celém světě a můžu s klidným svědomím říct, že u nás se žije opravdu dobře a hlavně, že máme být na co pyšní. Žije tady spousta chytrých a pracovitých lidí. Pracovně musím být často v Praze, ale vždycky se rychle a rád vracím domů na jih. A každý víkend se snažím trávit na naší chalupě v Novohradských horách. Patřím sem, jsem tady doma.

Jste hodně aktivní na sociálních sítích, s lidmi tam komunikujete dost otevřeně. U bývalého ministra to není obvyklé…

Sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby a nejjednodušším způsobem, jak dát v krátkém čase lidem vědět, co si například o nějakém tématu myslíte nebo co chcete dělat. Já je nepoužívám jen jako politik, ale i pro komunikaci o naší firmě a aktivitách nadačního fondu. Snažím se v těch diskuzích všem poctivě odpovídat sám, což zabere dost času. Když se ale chcete dozvědět, co lidi trápí a co si myslí, musíte být ochotný je poslouchat, a taky si přečíst kritiku. Občas se stane, že některé debaty neberou konce a jsou zkrátka zbytečné, ale to k tomu patří. Na druhou stranu, je to velká škola a sbírám zde celou řadu pozitivních ohlasů, které člověka potěší.  (...)

 

... CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V PODZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Podzimní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz