Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

První dny embrya? Vzrušující dobrodružství

Jak může červené víno přispět v reprodukční medicíně? Kde všude na nás číhají bisfenoly? O tom dovede poutavě vyprávět reprodukční biolog Jan Nevoral. Ke své profesi se dostal od výzkumu hospodářských zvířat na ČZU. Na úrovni buňky jsme si prý třeba s prasetem dost blízko.
Michaela Svobodová, Foto: Milan Havlík
04. Červen 2019 - 11:31

Jsme v krásné moderní budově v blízkosti Fakultní nemocnice na plzeňském Lochotíně. Čím se tady v Biomedicínském centru zabýváte?

Jsme instituce spadající pod lékařskou fakultu, kde jsou koncentrované laboratoře, které byly dříve rozptýlené po několika ústavech. To s sebou nese tu výhodu, že k sobě mají blíž a mohou spolupracovat. Dohromady je tady dvacet laboratoří, z nichž jedna – ta naše – je laboratoří reprodukční medicíny.

Čím konkrétně se zabývá vaše laboratoř?

My se zabýváme vývojem embrya v prvních čtyřech dnech. Tedy, jak se říká, to je fáze života, kterou jsme sice všichni zažili, ale nikdo z nás si ji nepamatuje. A z velké části toto období zůstává neprobádané, proto nás tak zajímá a vzrušuje, a proto ho studujeme. Na lidském materiálu samozřejmě není takový výzkum možný, takže používáme zvířecí modely. Konkrétně embrya laboratorní myši a prasete. Prasečí vajíčko je vnímáno jako srovnatelný model pro člověka, ale já si myslím, že myší model je lepší. Tedy na úrovni buňky. V transplantační medicíně nebo chirurgii je prase samozřejmě z hlediska podobné velikosti orgánů velmi cenný model.

U zvířat jste, pokud vím, začínal.

Začínal jsem studovat na České zemědělské univerzitě v Praze, kde jsem pracoval s hospodářskými zvířaty. Vyrůstal jsem na vesnici, s nadsázkou říkám, že jsem vylezl z kupky hnoje, takže jsem k tomu měl blízko. Nakonec jsem dospěl k problematice reprodukce, protože kolem ní se to všude točí. Hodně mě ovlivnil profesor Jaroslav Petr, který je takovým guru v oblasti reprodukce a biotechnologií u hospodářských zvířat. Proniknul jsem na úroveň, ve které není důležité, jestli se zkoumá kráva nebo člověk, ba naopak medicína využívá těch podobností. Výzkumy, které sloužily k tomu, jak rozmnožit krávy jednodušeji, levněji a efektivněji, našly využití v humánní reprodukční medicíně. Měl jsem možnost navštívit jiná pracoviště v Evropě nebo USA, to člověku otevírá obzory. Nakonec jsme ten náš výzkum začali směřovat víc do reprodukční medicíny. To byl moment, kdy jsem potkal profesorku Milenu Králíčkovou, vedoucí Ústavu histologie a embryologie. Ta spolu s profesorem Petrem může za to, co tady děláme. Spolupracujeme s pracovištěm pana profesora, ale i s francouzskou, americkou a korejskou univerzitou. Je to výsledek příjemné konstelace lidí, kteří se sešli, a já jsem měl to štěstí, že jsem se k tomu nachomýtl. (...)

 

... CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V ČERVNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!