Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

„Ty seš ale potvora!“ Cesta Marie Valtrové

Podmalba na skle je stará výtvarná technika, kterou vytvořili skláři v dávných dobách, aby využili nepotřebné tabulky skla. Zvyklostí bylo malovat náboženské motivy a tato zvyklost se udržela dodnes. Jen málo autorů volí jiná témata. Mezi takové patří výtvarnice Máša Valterová z Tábora. Věnuje se výjevům z každodenního života, podávaným s lehkostí a vtipem. Retrospektivní výběr z její tvorby mohou lidé zhlédnout na výstavě Valterovi, která se koná v Galerii Malšice od 8. září do 9. listopadu.
JOSEF MUSIL, FOTO: MILAN HAVLÍK
25. Říjen 2021 - 17:16

Mášo, jestli můžu doporučit, zařaď na výstavu i tenhle obraz. Žena, která se proměňuje ve strom. To je výborný nápad.

To je spíš výborná interpretace. Jak jsi došel k názoru, že se ta žena proměňuje ve strom?

Pomohl mi název Alergologická zkouška. Žena trpí alergií na stromy a chce se alergie zbavit. A tak se promění ve strom, aby prožila jeho podstatu a pochopila ji. Na obrázku jsi ji namalovala, jak jí už na zádech rostou listy. Až se vrátí do své lidské podstaty, její tělo se nebude stromů bát.

Hm... A chceš, abych ti ten krásnej příběh zkazila pravdou?

Tak schválně.

V roce 1980 jsem chodila vypomáhat do obchodu s květinami v Táboře. Prodejnu vedla paní Růžičková. Přestože byla květinářka, měla velkou alergii na nějaké květiny ze svého sortimentu. Občas se jí na těle udělala vyrážka. Netušila, které květiny to způsobují. Šla v Táboře na alergologii, odtud ji poslali do Budějovic a řekli, ať si tam s sebou přinese listy všech druhů kytek, na které má podezření. Dojela do nemocnice s pytlíkem listů, oni jí je nalepili na záda a čekali, pod kterým se vyrazí vyrážka. Paní Růžičková mi to pak vyprávěla, mně se téma líbilo a namalovala jsem ho.

Ta paní z podmalby nemá na zádech listy květin, ale stromů.

Protože jsem nemalovala dokumentární záznam, ale téma jako takové. Žena na skle není paní Růžičková a na zádech má listy z různých stromů ze všech ročních období. Tím dávám prostor fantazii diváků, ať si obraz vyloží po svém, zrovna jako ty. Podnětem pro jeho vznik byla ta zvláštní forma vyšetření, kdy na člověku testovali potenciální alergeny v jejich skutečné podobě. Takhle se to už se asi dneska nedělá, a tak je ten obraz i svědectvím dobových postupů.

V tom případě bys vedle něj podle zákona kontrastu mohla dát současné téma. Třeba obraz Ekologická jízda. Namalovala jsi automobil, který jede díky tomu, že ho jeho posádka tlačí. Ani nechci domyslet, co nás čeká, až to uvidí Greta Thunbergová.

Jenže když jsem ten obraz malovala, Greta ještě nebyla na světě. V naší čtvrti bydlel pán, a ten, když vracel domů autem, tak mu motor většinou chcípnul pár set metrů před barákem. Pán říkal lidem okolo: Prosím vás, roztlačte mě, aby mi to chytlo. Oni ho takhle dotlačili ke svahu, tam sjel ulici samospádem a dole si zazvonil na sousedy, aby ho dotlačili k domu. Jednou jsem slyšela, jak soused povídá: Prosím vás, nemůžete si na ty ekologický jízdy vzít někoho jinýho? Pak se zjistilo, že v autě nemá benzín. (...)

... CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V PODZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

 

Podzimní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz