Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Vařil pro Baracka Obamu

Sledovali jste letos olympiádu? Nad pánvemi a kastroly se o drahé kovy potí také kuchaři. Kapitánem národního týmu je už sedm let šéfkuchař, Budějčák Jan Horký. Z letošního říjnového klání v Erfurtu českou skvadru hřeje na prsou dvojí bronz. Za desítku let Jan Horký posbíral z mnoha mistrovství světa, světových pohárů a olympiád zlato, stříbro i bronz. V roce 2008 se doma stal kuchařem roku. Jako pražský šéfkuchař stážoval v hotelových kuchyních v Hongkongu, Madridu, Singapuru. Vařil i v budově OSN v New Yorku. Největší radost pětatřicetiletý Jan Horký má, když jeho hostům chutná.
Osobnosti
Slávka Petráková
 07. Prosinec 2016 - 14:34

Proč jste z Budějc přesídlil do Prahy?

Jsem hrdý Jihočech. Měl jsem i sen otevřít si v Budějcích restauraci, ale zatím tam nejsou lidé připravení na to, co vařím, a nevnímají stravování jako kulturu. Ale zlepšuje se to.

Vaším povoláním je vařit pro druhé. Kde ale jídáváte o dovolené?

Chodím do různých zajímavých restaurací. Buď na doporučení, nebo ze zvědavosti. Nejsem náročný. Jen zvědavý. Bývají to luxusní restaurace, ale i ty nejzapadlejší. Hodně vyhledávám podniky s atmosférou. Rybí u moře, zvěřinové v Alpách a podobně. Stravování beru jako kulturu národa, tak to musí být se vším všudy. I v nejzapadlejší uličce v Hongkongu vás obslouží a dostanete příbor.

Takže fastfoody vás neosloví.

Posezení tam mi nepřijde jako celek. Je to pouze rychlé uspokojení hladu bez zážitku. Samozřejmě jsem ho ochutnal, ale už jsem tam tak dva roky nebyl.

Dnes rozumí vaření kdekdo, vadí vám to?

Jelikož jsem z oboru, tak mě někdy hodně štve, jaké bludy se lidem ukazují prostřednictvím médií a známých tváří, které vaří. Je to stejné, jako bych já šel do pořadu o autech. Sice bych to nějak zvládl, ale ti, co tomu rozumějí, by si klepali na čelo.

Vrátil jste někdy v restauraci jídlo?

Vrátil a nemám s tím problém. Když to lidé nebudou dělat, tak se kvalita stravování a pohostinství nezmění. Musí to být samozřejmě oprávněné a korektní. Nejsem náročný a i za jídlo utratím. Ale chci odpovídající produkt k ceně a zážitku. Samozřejmě že někdy musím přimhouřit oko, když vidím hotovku za sto korun nebo čtyři eura. Vím, co to obnáší uvařit, a proto se může stát, že to někde dostanete nedokonalé. (...)

... CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V ZIMNÍM DVOJČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

 

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!