Arpida má novou metodu pomoci. Jako první v kraji

„Někdo chce být schopen se samostatně obléknout či najíst, pro jiného je podstatné, aby si mohl hrát s kamarády nebo se mohl zapojit do kolektivu ve třídě, do různých volnočasových aktivit a kroužků. Naším cílem tedy je podpořit soběstačnost klientů a využít jejich potenciál tak, aby byli úspěšní v každodenním životě,“ popisuje úvodem Adéla Podroužková, ergoterapeutka centra ARPIDA. 

V rámci této péče je právě ARPIDA prvním zařízením v jižních Čechách, jež od začátku roku dětem i dospělým poskytuje tuto terapii podle nového konceptu.

„Senzorická integrace je nevidomý proces v mozku, podobně jako dýchání. Mozek neustále organizuje a třídí bezpočet smyslových vjemů z našeho těla a okolí. Jsou to informace přicházející prostřednictvím čichu, chuti, sluchu, zraku, hmatu, ale i tzv. propriocepce, tedy uvědomění si těla v prostoru. Informace z tohoto smyslového systému nám pomáhají uskutečnit plynulý pohyb se správným množstvím síly, což je například důležité i pro to, abychom si zapnuli knoflíky, vyndali něco z kapsy nebo zvládli chůzi po schodech,“ vysvětluje Adéla Podroužková. 

Dalším důležitým článkem je vestibulární systém, jenž má na starosti rovnováhu a vnímání polohy hlavy v prostoru. Posledním důležitým bodem je interocepce – vjemy mapující potřeby těla, např. vnímání hladu, nutnosti jít na toaletu nebo rozlišení tepla a zimy.

„Senzorickou integraci si pak můžete představit jako dopravu ve městě. Pokud všechny semafory svítí tak, jak mají, provoz je plynulý a každé auto se dostane tam, kam potřebuje. Stejně tak je to se smyslovou informací. Pokud ji zaregistrujeme a mozek dostane správný podnět v pravou chvíli, vše dobře vyhodnotí a použije. Kdyby ale na všech semaforech byla zelená, auta se brzy dostanou do zácpy. Některá možná projedou, jiná se na cestě zabrzdí. Pokud smyslová informace zůstane stát někde na této dráze do mozku, ten pak reaguje neadekvátním způsobem. Může se to projevit například zvýšenou citlivostí na zvuky, ve snížené toleranci a schopnosti fungovat v hlučném místě – jako je obchod nebo školní třída. Jedná se často o děti s poruchou pozornosti, s vývojovou dysfázií, dyspraxií nebo děti s poruchou autistického spektra.

Terapie probíhá formou hry ve speciální místnosti, která obsahuje vybavení stimulující dítě k aktivitě a pohybu.

„V tomto prostoru klientům nabídneme různé typy houpaček a závěsných zařízení, lezeckou stěnu, klouzačku a další pomůcky. Chceme tak podpořit koordinaci obou polovin těla, motorické plánování, spojení oka a ruky, očních pohybů, pozornost a seberegulaci. To vše pak vede ke schopnosti se učit a zvládat každodenní aktivity,“ uzavírá Adéla Podroužková.