Dálnice v Česku: Do 10 let chceme mít hotovo

Zaujala mě kladívka a nůžky, kterými máte vyzdobený sekretariát . Z každého zahájení stavby archivujete kladívko, z každého otevření nůžky?

Jsou to památky pouze na větší stavební akce. Z menších projektů, jako jsou opravy, tyhle věci nearchivujeme. Kdysi bývalo zvykem, že jsme zahajovali kratší úseky, dnes mě těší, že tu máme kladívka z projektů v délce i desítek kilometrů.
 

To je příklad dálnice D4, kde stavíte aktuálně 32 kilometrů najednou. Je to výjimečná situace?

Oproti dřívějším letům to výjimečná událost je, ale dnes už je to spíš běžnější praxe. Aktuálně budujeme také 28 kilometrů na dálnici D3, úsek 21 kilometrů na dálnici D55, o dalších 20 kilometrů prodlužujeme dálnici D6. To všechno jsou stavby, které při vyšším počtu kilometrů už budou mít skutečně velký význam pro region. A pokračujeme ještě dál, v příštím roce bude rozestavěných více než 50 kilometrů dálnice D35 v Pardubickém kraji a až 30 kilometrů v kraji Královéhradeckém, ale například taky 21 km dálnice D11

Čímž ušetříte za kladívka a nůžky.

Ano, čím delší úseky, tím méně kladívek.

Do jaké míry mohou ovlivňovat výstavbu dálnic kraje?

Kraje drží v ruce klíč k tomu, abychom vůbec mohli dálnici postavit. Nehnuli bychom se z místa bez stabilizovaných koridorů v zásadách územního rozvoje, který schvaluje právě krajské zastupitelstvo. Jsem vděčný za to, jak věcně se nám daří s krajskými samosprávami spolupracovat, pomáhají nám také vyjednávat výkupy i vyvlastňování pozemků, čímž reálně ovlivňují výstavbu. Právě s kraji také řešíme po výstavbě dálnice převody stávajících silnic I. tříd do jejich vlastnictví. Jsou někým, kdo si může diktovat podmínky, protože hrají v celé věci velmi zásadní roli.

Pro jižní Čechy jsou důležité dvě dálnice: D3 a D4. Jak reagujete na poznámky, že stavíte současně na jih dvě dálniční cesty, zatímco by bylo lepší postavit jednu – rychleji a kompletně?

Já si rozhodně nemyslím, že stavíme dvě dálnice na jih do stejného místa, to by byl zkreslující pohled. Česká republika potřebuje obě stavby, protože obsluhují úplně jiný region. Zatímco D3 je zásadní pro oblast Českých Budějovic nebo Táborska, D4 propojuje s Prahou širokou oblast Písecka, Strakonicka a Šumavy. Ano, v dohledné době chceme také zkapacitnit úsek Písek – České Budějovice, ale pouze do třípruhového uspořádání. Oblast mezi D1 a D4 je velmi široká a komplikovaná, z mnohých obcí je dnes velmi náročné dostat se do Prahy, a zprovoznění D3 a D4 vyřeší denní kolony a zvýší vedle jiného bezpečnost a plynulost dopravy v celé oblasti.

Svízelný bod v úseku D3 je část mezi Benešovem a Miličínem. Co se právě tady aktuálně děje?

Ten úsek je skutečně kritickou částí celé české dálniční infrastruktury a Česká republika jeho dobudování nutně potřebuje. Ale posouváme se dál. Prolomili jsme čekání, pět let trvalo, než jsme se vypořádali s překážkami vznikajícími z povinných postupů dle zákona o ochraně přírody a krajiny, tj. získání výjimek ze zvlášť chráněných živočichů a rostlin jako nutný podklad pro územní řízení. Je požádáno o vydání územních rozhodnutí a postupně budou jednotlivá řízení zahájena, paralelně dokončujeme podrobné geologické průzkumy v rámci přípravy dokumentace pro stavební povolení a začínáme soutěžit zpracovatele samotné dokumentace pro stavební povolení na všechny úseky.

Co to znamená v konkrétních termínech?

Musíme počítat s tím, že odpůrci realizace to nevzdají, každý správní proces z jejich strany bude napadán, což všechno zpomalí, ale přesto věřím, že v letech 2027–2028 bychom mohli začít stavět. Trasa je už pevně daná, neměnná a potvrzená v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. Před pár dny jsme přípravu dálnice D3 projednávali s panem ministrem a starosty měst a obcí dotčených stavbou D3 a byl jsem mile překvapen, jak konstruktivní debata se tam vedla – necítíme žádný zásadní odpor z radnic, dokonce od nich přicházejí dobré připomínky a vzniká debata, jak tu trasu ještě vylepšit, aby její negativní vliv na okolí byl co nejmenší.

Jak to vypadá s napojením D3 na rakouskou dálniční síť?

S kolegy z Rakouska pravidelně jednáme, setkáváme se na úrovni ministerských úředníků, intenzivní jsou i jednání mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a ASFiNAGem – společností, která má na starosti výstavbu za hranicí. Rakousko v tomto případě má malé zpoždění, nejbližší hraniční úsek je teprve v procesu EIA, zatímco my plánujeme začít stavět na nejjižnějším úseku D3 ještě letos. Budeme muset dořešit napojení D3 na stávající silnici ještě před státní hranicí, a v Rakousku ještě chvíli budou řidiči jezdit po dvouproudé komunikaci. Myslím ale, že díky naší dostavbě Rakousko zrychlí přípravu stavby a dálnici co nejdříve dostaví.

V jaké fázi je dnes diskuse o propojování krajských měst dálnicí?

Připravili jsme podklad a máme zpracovanou vyhledávací a technickou studii. Propojení krajských měst chceme v tuto chvíli projednat s Asociací krajů a Svazem měst a obcí. Chceme se bavit o tom, zdali naše návrhy, které vycházejí z dopravních prognóz, jsou z jejich stany akceptovatelné. Potřebujeme tyto stavby začlenit do zásad územních plánů jednotlivých krajů, diskuse je proto klíčová, a začínáme, tedy uvidíme, jaká bude ochota jednat.

Existuje tedy možnost, že ještě za našich životů pojedeme z Budějovic do Plzně nebo do Brna po dálnici?

Možné to je, navíc se česká legislativa za poslední roky zrychlila a zlepšila. Když bude shoda a vůle na úrovni krajů, nás a Ministerstva dopravy, jsme schopni jednotlivé trasy připravit a postavit poměrně rychle – řekl bych, že rok 2050 není nereálný. Česká republika je velmi hustě osídlená, a tak hledat trasu, která by neměla dopad na životy lidí, bývá velmi obtížné. Propojení krajských měst je proto citlivé téma, zanášení nových tras do území bude choulostivé. Nejvíc tím odlehčíme Praze a Brnu, městům, přes která dnes vede prakticky veškerá dálniční doprava. Pro nás je teď zásadní, že do deseti let bychom chtěli mít dotvořenou základní dálniční síť. Největší problém je zmiňovaná dálnice D3, silniční obchvat Prahy, zejména severní část, a dálnice D52. Příprava zbylých dálnic je nastavena tak, že v horizontu pěti šesti let budou dostavěny. Ale i tak věřím, že do roku 2033 budeme hotovi s dostavbou základní dálniční sítě a pak nás, věřím, čeká další fáze, zejména realizace staveb sloužících k propojování krajských měst.

... CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V ZIMNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz