Do světa jsme poslali přes 4 tisíce dětí

Jednatelé:

Radomír Thaler, ředitel Sanatoria ART

V Sanatoriu ART vytváříte nový život. Jaký měl bůh pocit, když stvořil Adama?

No, já nevím, ještě jsem neměl příležitost si s ním popovídat...Ale vážně, nový život skutečně pomáháme stvořit pomocí vysoce sofistikovaných laboratorních technik těsnou spoluprací lékařůspecialistů z oborů gynekologie (reprodukční medicíny) a andrologie, s klinickými embryology.

To právě oni stojí u zrodu nového života nejblíže, to jsou ti stvořitelé.Svou roli zakladatele a ředitele Sanatoria ART bych v kontextu vaší otázky přirovnal nejspíše k postavení nebeského vrátného, svatého Petra. Také zajišťuji hladký, bezproblémový chod důležité instituce… Vzhledem k více než čtyřem tisícům dětí, které se narodily s naší pomocí, mám pocit, že se nám práce daří.

Nicol Thalerová, právnička Sanatoria ART

K soudu míří citlivý případ – zneužití náhradního mateřství k vydělávání peněz. Skupina lidí v Praze vyráběla a prodávala na zakázku novorozence. Jaký je váš názor na situaci, kdy náhradní matka odnosí embryo biologických rodičů?

Již ve starobiblickém textu se setkáváme s neplodností, kde Sára, manželka Abraháma, jej požádala, aby zplodil dítě s otrokyní a byla tak zachována rodová linie. Přičemž v tomto případě se mohlo jednat o tzv. neúplnou formu náhradního mateřství, neboť bylo dítě zplozeno z vajíčka náhradní matky.Současný stav medicíny umožňuje, aby žena – náhradní matka donosila a porodila dítě „neplodnému páru“ s využitím metody IVF či jiných metod asistované reprodukce, kdy může být k oplodnění použit genetický materiál „neplodného páru“. Jistě se shodneme, že náhradní mateřství je eticky velmi problematický institut, což může být důvodem, proč jej nemáme v České republice dostatečně právně upraven. Když tedy odhlédnu od etických principů a různých konzervativních či liberálních názorových proudů, primární je podle mého tento institut tzv. „dostat z šedé zóny“ a nastavit dostatečně určitý právní rámec. Pouze tak můžeme ochránit nejen náhradní matky, ale také osoby, které mají o využití tohoto institutu zájem.Rizika spojená s využitím institutu náhradního mateřství, ať již ve vztahu k náhradní matce, nebo k „neplodnému páru“, mohou být eliminována pouze dostatečně určitou právní úpravou. Dle mého názoru by měl být tento institut využíván výhradně v případě medicínské indikace.

Embryologové:

Markéta Trubačová, vedoucí embryoložka, odpovědná osoba tkáňového zařízení

Kluk, nebo holka? Můžeme si už dnes vybírat? A koho by čeští rodiče preferovali?

Podle platné české legislativy není možné, aby si rodiče pomocí technik asistované reprodukce vybrali pohlaví budoucího dítěte. Existuje jediná výjimka, a to v případě genetických onemocnění vázaných na pohlaví. Příkladem takové nemoci je hemofilie (vrozená porucha srážlivosti krve). Gen pro hemofilii je uložen na pohlavním chromozomu X, tudíž žena je zdravá přenašečka vlohy. Všechny její dcery budou zdravé, ale u synů je 50% riziko, že budou mít hemofilii. V případě takových dědičných chorob je možné pro přenos vybrat embryo ženského pohlaví. Výběr embrya lze provést pomocí tzv. preimplantačního testování, které bylo primárně vyvinuto pro výběr embrya bez konkrétní genetické zátěže. Pomocí souboru speciálních metod a technik lze vyšetřit dědičné choroby způsobené mutací konkrétního genu (monogenní choroby), početní abnormality chromozómů (aneuploidie) nebo strukturní přestavby chromozomů (translokace). Výběr pohlaví budoucího potomka z jiných než uvedených medicínských důvodů není dle mého názoru morální ani etický.  Jelikož léčba neplodnosti je často zdlouhavým a psychicky náročným procesem, tak neplodný pár určitě neřeší otázku, zda kluk, nebo holka. Cílem je vždy porod zdravého dítěte.

Lenka Mayerová, atestovaná reprodukční embryoložka, odpovědná osoba tkáňového zařízení

Pokud v jednu chvíli odeberete genetický materiál matce a v budoucnu matku dvakrát oplodníte, narodí se v různém čase dvě děti. Jsou tedy dvojčata i děti, které se narodí rok po sobě?

Obecně vzato, celkově během plodného období života zdravé ženy mohou vaječníky uvolnit okolo 400 oocytů neboli plodových vajíček, v odborné terminologii nazývaných ovariální rezervou. Základní počet oocytů je tedy dán ještě před naším narozením a jejich počet se během života neustále snižuje. Obvykle dochází k uvolnění jednoho oocytu v jednom menstruačním cyklu ženy. Pokud podstoupí žena léčbu prostřednictvím asistované reprodukce, její vaječníky jsou tzv. hyperstimulovány léky k uvolnění co největšího počtu vajíček v daném cyklu. Průměrně je odebráno deset oocytů. Pokud by pacientka léčbou neprošla, uvolnila by se tato vajíčka během deseti cyklů ženy. Jinak řečeno, odebereme tyto oocyty z celkového limitu, který má žena k dispozici a početně konkrétně daný. Z tohoto pohledu jsou děti, které se narodí z jednoho stimulačního cyklu rok po sobě, pouze vlastními sourozenci, nikoliv dvojčaty. Pokud by totiž nedošlo k léčbě asistovanou reprodukcí, děti by se narodily z těchto oocytů v různých menstruačních cyklech ženy.

Gynekologové:

Rudolf Michálek, vedoucí lékař Sanatoria ART

Mám rád příběh, kde si dvě děti v matčině lůně povídají o tom, co přijde po porodu – jedno tvrdí, že po porodu není nic, protože se z druhé strany ještě nikdo nikdy nevrátil, a zpochybňuje, že vůbec existuje matka. „Matka je všechno kolem nás,“ vysvětluje druhé, ale první mu nevěří, říká, že matku ještě nikdy nikdo neviděl. Máte pocit, že kolem nás je také něco, co nás všechny přesahuje, na co nedohlédneme, ale existuje to?

Asi jako každý mám občas pocit, že nemám vše zcela pod vlastní kontrolou, a i když se všemožně

snažím, nakonec to dopadne jinak, než jsem si původně představoval.Snad i proto říkám našim pacientkám, že nejsme zcela pány situace a že naší snahou je pouzepomoci matce přírodě k dosažení společného cíle.Mým úkolem je pacientku vyšetřit (poznat), správně diagnostikovat (pochopit) a vyléčit (pomoci).Provázím pacientku a jejího partnera celým procesem léčby – od prvního pohovoru, při opakovanýchkonzultacích, lékařských vyšetřeních, operačních výkonech až po propuštění.

Zdeněk Mayer, lékař – IVF specialista

Mohou si lidé podle vás pamatovat na období před porodem? Jaké pocity tam podle vás zažívají?

Je to otázka spíše pro evolučního neurologa, ale jelikož jsem před asistovanou reprodukcí byl dlouhé roky porodníkem, tak se snad k věci mohu vyjádřit. Tato otázka hraje s jungovskými pojmy vědomí, podvědomí a tvorby paměťové stopy. Nemohu přesně rozebírat, od kterého stadia vývoje mozku mohou vzpomínky vznikat, jak mohou být ukládány do paměti a na jakou dobu. Ale mohu říci, že jsem byl opakovaně svědkem v těhotenství i za porodu reakcí plodu na změny okolí, které nesouvisely se stavem matky a byly na její situaci zcela nezávislé. Dále jsou známá videa větších plodů, jak uhýbají před aspirační kyretou během potratu vyšších stupňů těhotenství. Navíc otázku pokládáte člověku, který věří na vzpomínky z předchozích životů. Tedy: jistě nějaké vzpomínky z období těhotenství a porodu existují, je otázka odkdy ve smyslu vývoje plodu. A když se mě ptáte, jaké jsou, a jelikož se jedná o náš svět, tak asi nic moc.

Eva Plavcová, lékařka – specialistka IVF

Jak nahlížíte na rozhodnutí nemít dítě? Co byste řekla člověku, který přemýšlí o tom, že zůstane bezdětný?

Rozhodnutí děti mít, či nemít, je osobní věcí každé ženy a je třeba ji respektovat. Sama jsem velmi vděčná za své tři děti a jsem ráda, že v ARTu můžeme pomáhat párům, které jsou bezdětné nedobrovolně.

Tereza Kůtová, lékařka – specialistka IVF

Měl by mít podle vás právo na dítě každý, kdo si o něj řekne?

Mít dítě není právo, ale biologická výsada. A to s poměrně krátkým časovým rámcem. V dnešní uspěchané době se bohužel čas mateřství odkládá z nejrůznějších důvodů na později. Ale právě ten čas je pro ženu zásadní, protože reprodukční období netrvá věčně, vaječníky mají jasně dáno, kolik vajíček během života ženy uvolní a kdy jejich práce končí. My se v centru asistované reprodukce snažíme plnit přání mít dítě, jak nejlépe dokážeme, ale s přibývajícím věkem je šance na dítě čím dál nižší.Právo na dítě jsou na mě silná slova, ale přání mít dítě je mi rozhodně bližší.

Plastičtí a estetičtí chirurgové

Tomáš Ventruba, lékař – plastický chirurg

Jak se liší požadavky žen a mužů? Jsou muži něčím specifičtí?

Řekl bych, že celkově mužů na estetické zákroky přibývá. Já se zabývám převážně estetickými zákroky v oblasti obličeje, jako jsou facelift, operace horních a dolních očních víček, browlift. Především na operaci očních víček je čím dál tím více mužů. Rozdíl mezi ženami a muži je hlavně v tom, že muži při konzultaci téměř neřeší, jak to bude vypadat a kde se povede řez. Nejdůležitější je pro ně, kdy a co mohou dělat po operaci. U mě je poměr mužů a žen na operaci horních víček cca 1:9.

Michaela Heroutová, lékařka – specialistka plastické chirurgie

Jaký zákrok někdy klienti požadují, ale vy byste jim ho nikdy nedoporučila?

Náš obor je krásný v tom, že plníme klientkám jejich přání. Estetický výkon nedoporučím pouze v případě, že by ohrozil zdraví klientky nebo klienta.

Plastičtí a estetičtí dermatologové

Co je v tuto chvíli nejčastějším estetickým zákrokem? A jaký třeba nejvzácnější, nejméně častý?

Ivona Sýkorová, lékařka – ošetření laserem FotonaSP Dynamis Pro, aplikace botulotoxinu, výplně

I přes rychlý vývoj v oboru estetické medicíny stále vévodí na první příčce aplikace botulotoxinu v obličeji. Zákrok je rychlý, efektivní, cenově dostupný. A navzdory nelichotivému názvu účinné látky velmi bezpečný. Opomíjenými lokalitami bývají krk, dekolt a hřbety rukou. Těch bychom si měli všímat více i v rámci každodenní domácí péče.

Miroslava Cábová, specialistka – ošetření přístrojemIPL Anthélia, dermabraze SilkPeel

Nejžádanějším zákrokem je jednoznačně IPL ošetření. Požíváme nejmodernější přístroj na trhu, který umí skutečně malé zázraky na poli estetické dermatologie. U klientek (ale v dnešní době velmi často i u klientů) řešíme zejména pigmentové skvrny a rejuvenaci. Jedná se o světelný výboj, který se na povrchu kůže mění v teplo. Tím se v pokožce vytvářejí ideální podmínky pro tvorbu nového kolagenu. Světlo zároveň působí i proti pigmentacím ve středních a hlubších vrstvách dermis. Výsledkem ošetření je šťavnatá a barevně sjednocená pleť, po které touží každá z nás. Ošetření je velmi rychlé, bezbolestné a navíc cenově dostupné.Méně častým ošetřením bývá například odstranění přebytečných vlasů a chloupků z vlasové linie na krku či okolo uší a na čele.

Vrchní sestra

Markéta Kocinová, zdravotní sestra – specialistka IVF

Co jste se za dobu, kdy pracujete v Sanatoriu ART, dozvěděla o lidech? Jsou v něčem jiní, než jste si do té doby myslela? Překvapilo vás něco?

Po devatenácti letech strávených v Sanatoriu ART si můžu dovolit konstatovat, že touha po mateřství je stále stejná. Pouze se posouvá věková hranice žen, které se rozhodnou pro početí potomka. Bohužel je to v kontroverzi s nejpříznivějším biologickým obdobím ženy. Překvapuje mě, že velká většina žen preferuje kariéru, zatímco mateřství považuje za něco, co se dá v podstatě ve specializovaném centru reprodukční medicíny „pořídit“ i v poměrně pozdním věku.