Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Itálie + Francie = Olivier

Vlastně to tam ani nevypadá jako v Čechách. Francie? Itálie? Je to tam všechno. A přitom jsme stále v Budějovicích, v podniku, kde kuchyni vládne Robert Burian. To je restaurace Olivier.
13. Říjen 2015 - 09:45
Subtitle
Šéfkuchař Robert Burian

Od malička se točil kolem jídla. V rodině měli kuchaře, řezníky, a tak Robert Burian brzy věděl, co chce dělat. Vyučil se kuchařem, svá první jídla vařil v hotelu Slunce na budějovickém náměstí. Ještě v roce 1988 se mu podařilo odjet na dva měsíce do Německa. Západ ho fascinoval natolik, že se rozhodl odejít. Z Československa zmizel v květnu 1989. Jako jeden z posledních, kdo chtěl utéct před komunistickou diktaturou.

Vařil v Bavorsku, někdy do roku 1992. V té době rodiče otevírali restauraci. Vrátil se domů, protože věřil, že se poměry na východě přiblíží k západu během pár let. Umí snít – jinak by nikdy neodešel, jinak by se nikdy nevrátil. S rodiči pracoval deset let, pak vedl kuchyně ve dvou krumlovských hotelích, až se nakonec s bratrem pustili do projektu Vin de Café – kavárny v ulici Dr. Stejskala v Budějovicích, kde začali Budějčákům ukazovat, jak taky může vypadat kavárna. Snili o velké restauraci, až nakonec se společníky vybudovali Olivier. Jednu z nejkrásnějších restaurací, jakou dnes Budějovice mají, ve Čtyřech Dvorech jen kousek od Dlouhého mostu. S velkorysou zahradou, velkorysou restaurací a velkorysým jídlem. Mimozemšťani přistáli v Budějovicích – a vytvořili Olivier.

„Přitom bych vůbec neřekl, že je Olivier výjimečná restaurace – děláme to prostě tak, jak se to dělat má. Chceme jen, aby u nás bylo lidem příjemně. A samozřejmě, aby jim chutnalo,“ říká celkem skromně Robert Burian, když si na chvilku odběhl z kuchyně.

JÍDLO MUSÍ ZVONIT

Jídelní lístek má dvě strany. Na první jsou francouzská jídla, třeba telecí kotlet na grilu s máslovou zeleninou a silným telecím jus s koňakem. Na druhé straně Itálie – host může ochutnat například medailonky z vepřové panenky zapékané se sýrem Gorgonzola na šafránovém risottu. Itálie + Francie = Olivier. Vlastně je to už v názvu podniku, obě země spojuje olivovník, francouzsky Olivier.

Jídelní lístek se mění podle sezony, promítají se do něj aktuální suroviny. Robert Burian chce, aby tu každé jídlo „zvonilo.“ Zkrátka aby host odcházel s tím, že si právě dopřál gastronomický zážitek. Daří se jim shánět nejkvalitnější suroviny, protože za dobu, kdy se točí kolem restaurací, si vytvořili dobré kontakty. Přesto, když mu to čas dovolí, vyráží do Francie nebo Itálie, aby sledoval současné trendy. A někdy si odtud přiveze i kuchaře, teď tu mají Itala, který nahradil Francouze, brzy chtějí domlouvat francouzské studenty, aby v Olivieru absolvovali stáže.

Robert Burian jede. A Oliver s ním. Restauraci dnes vede bez bratra i společníků. Lidí se tu podle něj vystřídá tak akorát – kdyby restauraci přestavěl na pivnici, měl by tu dvakrát, třikrát více zákazníků, ale zmizel by klid, pohoda, soukromí.  Díky velkému prostoru je tu část restaurace určená pro rodiče s dětmi, které neruší zákazníky, protože mezi dětským koutkem a hlavní restaurací je obchod. To je další fenomén Olivieru – suroviny, ze kterých tu vaří, si mohou lidé koupit domů. Ochutnávat, experimentovat. Vařit si doma jako v Oliveru.

Cigarety k dobrému jídlu nepatří. A normální je nekouřit. Tak je celá restaurace nekuřácká. Dokonce včetně zahrádky, kde se nachází dětské hřiště. V zahradě tak voní stromy, bylinky a jídlo. Tak, jak to má být. „Občas stojím ve dveřích a prohlížím si lidi nad talířem. Mám obrovskou radost, když vidím, že jsou spokojení,“ doplňuje Robert Burian.

Prací žije a rodina to už pochopila. Manželka také pracuje v Olivieru a děti si zvykly. Nejstarší dceři je třiadvacet, mladší patnáct, takže už obě začínají mít svůj vlastní život. Robert Burian věří, že jim jako vytížený otec dal dobrý příklad – jdi za svým snem, pracuj. Pak je člověk spokojený.

Olivier funguje tři roky, teď přichází čas, aby Burianovi vyhodnotili, co se podařilo. Jedou dál, s chutí a vůní francouzské a italské kuchyně. Mají vize. Třeba si Robert Burian vyhradí víc času na soutěže. Předloni se nechal zlákat do klání o nejlepší originální italské jídlo, kuchaři dostali stejné suroviny a měli se ukázat. Do Oliveru se vracel s pohárem. Za první místo. A soutěž Restaurace roku? V roce 2014 velký úspěch. V Jihočeském kraji samozřejmě první místo…

 

Olivier

Husova 21, Č. Budějovice

www.olivierfood.cz

Tel.: +420 386 350 038

E-mail: olivier@olivierfood.cz