K šikovným rukám je třeba umět řeč

Roky jste působila v akademické sféře, a najednou jste mezi techniky. Proč ta změna?

Ráda bych zhmotnila své zkušenosti v něčem hmatatelném. V akademické sféře jsem tu možnost už neviděla. Nepotřebujeme stovky akademiků, potřebujeme dobré praktické odborníky. Když vidím kluky u stroje, z něhož vyjde výrobek, kluky, kteří sestavili energeticky úsporné roboty a vyhráli s nimi soutěž, vím, že jsem na správném místě. Máme u nás třeba skvělé ajťáky, které jsem po maturitě chtěla zaměstnat ve škole, a oni už jsou rozebraní. Je krásné vidět, že nevychováváme absolventy pro úřad práce, ale pro trh.

Jaké jsou vaše plány?

Předchozí ředitel František Kamlach vybudoval výstavný areál techniky, který nemá konkurenci v jižních Čechách, možná ani v republice. To chci udržet. Jako pedagog navíc vidím velký potenciál v tom, posouvat odbornost dál v rámci cizích jazyků. Každý strojař a elektrotechnik by měl mít dobré jazykové znalosti, aby byl konkurenceschopný na světovém trhu. Jazyk mu otevře cestu. Proto chci k současné angličtině na škole přidat ještě němčinu, která je v našem regionu důležitá.

A co jednotlivé obory?

Na škole je v rámci ekonomiky a managementu zajímavý obor řízení sportu. Chci ho podpořit a udělat z něj samostatný maturitní obor. Myslím, že by se v něm našla spousta dětí, které se věnují sportu a v devítce nevědí, jakou školu zvolit. Tenhle čtyřletý ekonomický obor skýtá spoustu možností. Vedle klasické ekonomiky mají studenti hodiny fyzioterapie, psychologie, pedagogiky. Po maturitě mohou pokračovat na řadě vysokých škol, zaměřit se na trenérství, fyzioterapii, masérství, tělesnou výchovu. Jejich koníček sport je tak může provázet i v profesním životě.

Zatím jsme mluvili o střední škole, co VOŠka?

Na tu jsme pyšní, protože na jihu Čech nemá konkurenci. Učí se na ní velmi těžký obor mechatronika. Studenti mají k dispozici špičkové vybavení a chceme je ještě víc podpořit. Plánuji posílit odborné studium o výjezdy do zahraničí i možnost půlročního studia za hranicemi. A jsme zase u cizojazyčných dovedností….

Co na změny říkají kolegové?

Sbor je perfektně nastavený, jednotný, má chuť pracovat. Pedagogové byli třeba na školení asertivity a odezva byla nečekaná. Sami si přejí další. Já jsem pro demokratický přístup, chci názory, argumenty, diskusi. A to se daří. Navíc jen hlupák by bortil, co někdo skoro třicet let s nejlepším svědomím budoval, proto jsem si Františka Kamlacha a Miloše Blechu nechala jako své zástupce.

Doc. PhDr. Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. (51)

•  pochází ze Sezimova Ústí, kde žila do čtrnácti let
• vystudovala ruštinu, němčinu a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích
• další studia absolvovala na Masarykově univerzitě v Brně, Univerzitě Palackého v Olomouci a na Univerzitě Komenského v Bratislavě
• akademickou, pedagogickou kariéru zahájila na VŠ technicko-ekonomické v Českých Budějovicích – nejprve jako odborná asistentka, následně vedla Katedru cizích jazyků, deset let byla prorektorkou pro studium a pedagogickou činnost, pak vedla Katedru oborových didaktik
• v roce 2017 změnila působiště a rok byla prorektorkou pro kvalitu a rozvoj na Metropolitní univerzitě v Praze
• spolu s manželem Petrem Hruškou a synem Petrem (12) bydlí v Českých Budějovicích. Má ještě dvě starší dcery (23 a 27). Jedna pracuje jako optometristka, druhá je manažerkou kliniky plastické chirurgie. Celá rodina tíhne ke sportu – manžel je bývalý fotbalista, syn úspěšný tenista, Lenka hraje tenis, lyžuje a běhá.