Můžete u nich jíst z podlahy. A stejně tam jsou štěnice

Jak jste tedy vznikli?

Naše firma funguje od roku 1990. Tehdy jsem o ní ještě nevěděl. Je to firma mého kamaráda, se kterým jsem se seznámil přes stolní hokej, který odmlada hraji. Jednou jsme takhle seděli a nějak se domluvili na tom, že otevřu pobočku tady u nás. Ne nadarmo se říká, že nejlepší nápady vznikají u piva. V roce 1996 k tomu skutečně došlo. Letos v létě jsme rozjeli dvacátý sedmý rok.

A začátky firmy? Byl jste na to úplně sám?

Pobočku jsem založil sám. Vůbec jsem nevěděl, jestli se tady něco takového chytne a jaká bude poptávka. Práci jsem tehdy domlouval a také ji i sám realizoval.

Jak dlouho to takhle trvalo?

Dva nebo tři roky jsem se musel opravdu otáčet, než přišla ta chvíle, kdy jsme si řekli, že tady uživíme dalšího člověka. Měl jsem ale v začátcích výhodu, že když byla třeba nějaká odborná práce, stahoval jsem si techniky z Brna. Z naší mateřské firmy. Dnes je stále centrála v Brně, ale dvě hlavní pobočky jsou v Praze a tady u nás na jihu.

Jak jste se od té doby posunuli?

Firma funguje a řekl bych, že má dobré jméno. Celkově zaměstnává kolem čtyřiceti zaměstnanců. V Budějcích jsme čtyři. Stále si totiž na odborné práce bereme techniky. Na ty neodborné najímáme zase brigádníky nebo sem jezdí na delší práce odborníci z jiných poboček. To je hlavně na ochrany budov proti holubům nebo jiřičkám. Moji technici dělají převážně deratizace, dezinfekce a dezinsekce.

Pracujete jen pro velké firmy, nebo vám můžu jako klasický občan zavolat a objednat si vaše služby?

Samozřejmě že nám může zavolat kdokoliv. Naši práci nabízíme jak domácnostem, tak velkým firmám. Kdokoliv si vlastně může kdykoliv zavolat. Od rána do večera jsme k dispozici.

Říkáte od rána do večera? Takže i úplně večer?

Je pravda, že pár úsměvných historek z nočních telefonátů mám. Já jsem totiž sova. Často pracuji opravdu do pozdních hodin, a když vidím, že někdo volá i v hodinu, kdy už to není společensky únosné, i tak to vezmu. Většina lidí nás ale kontaktuje v normálních pracovních časech. Což je u nás tak do osmi do večera. Když totiž děláme třeba nějaký panelák, začínáme na něm až v pět hodin odpoledne, aby byli všichni nájemníci doma.

Když zavolám, že mám problém, jak dlouhou čekací lhůtu mi dáte?

To samozřejmě záleží na povaze té dané konkrétní práce. Většina lidí je ale soudných. Když mají například doma myši, zavolají a domluvíme se na termínu, který třeba úplně nehoří. Něco jiného je, když někdo dorazí na chatu a zjistí, že tam má sršní hnízdo a potřebuje to řešit promptně. Snažíme se vždy vyjít našim klientům maximálně vstříc.

Co je nejčastějším problémem českých domácností?

Nejčastěji provádíme klasickou deratizaci. Hlodavců se ale stejně nemůžeme nikdy zbavit. Četnost množení je tak veliká, že to prostě není v našich silách. V silách nikoho. Můžeme to ale omezit a držet situaci v nějakém udržitelném stavu.

Pracujete tedy v tomto ohledu i pro České Budějovice?

Jistě. Pracujeme pro město, pro místní kanalizace, pro obce, které jsou okolo. Jsou to desítky obcí, kde děláme pravidelné zákroky.

Dobře, deratizace – a pak?

Druhá nejčastější naše činnost je dezinsekce. To je hubení obtížného hmyzu. A to jak létajícího, tak lezoucího.

Takže i štěnice? Podle mě jsou největším strašákem všech domácností.

Štěnice se dnes stávají doslova fenoménem. Když jsem v tomto oboru začínal, slyšel jsem o nich jen párkrát. Pak se po nich třeba na deset let doslova slehla zem. Vlastně tady neexistovaly. No a pak se tu zase začaly vyskytovat a bylo vidět, jak se to tady paprsčitě rozlézá. Štěnice jsou totiž úplně nejhůř hubitelný hmyz a také nejnepříjemnější pro zasažené lidi. Hotely, ubytovny, penziony, ale i klasické domácnosti. Můžeme je najít kdekoliv. Dnes to vůbec není tak, že má štěnice jen ten, kdo má doma nepořádek. Když si půjdu sednout do kavárny a budu sedět na křesle, kde jsou ideální podmínky pro to, aby se tam schovala štěnice někoho, kdo tam seděl přede mnou, tak si ji přinesu na kabátě domů a je vymalováno. Ta malá potvora jde totiž za živočišným teplem. Děláme mnohdy objekty, kde by se dalo z podlahy jíst, a stejně je to trápí.

Jak dlouho trvá zhubení štěnic?

Dlouho. V tomhle ohledu musí být lidé trpěliví. Zhubit to jde. Nábytek také není třeba vyhazovat. Od nálezu štěnice do úplného zlikvidování jsou to ale dva měsíce. Což je opravdu pro některé provozy neskutečně dlouhá doba.

Jakou největší akci jste v historii vaší firmy dělali?

To byly určitě povodně 2002. To jsme tady pracovali v počtu čtyřiceti tří lidí. Pracovali jsme tehdy doslova od rána do noci. Což bylo opravdu psychicky náročné. Nejen k množství práce, ale i k množství lidských příběhů.

Pojďme to zakončit nějak pozitivně. Říkal jste, že máte několik vtipných historek ze své profese…

To se týkalo těch nočních telefonátů. Před pár lety mi volala paní, že řeší akutní problém. Volala v půl dvanácté v noci. Byla velmi slušná a omlouvala se, že obtěžuje takhle pozdě. Její problém spočíval v tom, že jí vlétl do bytu sršáň a jí zajímalo, jestli bude útočit. Odpověděl jsem jí, že útočit nebude a poradil jí, že jestli má doma nějaký sprej, ať ho tím postříká. Často nám totiž lidé volají jen o radu, zda mají správný přípravek. Jenže mě nenapadlo že pod pojmem nějaký sprej tahle paní použije jakýkoliv sprej. Asi hodinu a půl po půlnoci mi opět volala, že ten sprej na vlasy nezabral, že tam pořád krouží. Vytužila ho natolik, že se z něj stalo letadlo. Po tom, co jsem jí řekl, ať mu otevře okno, že se do rána určitě vykrouží ven, a jde spát, se už neozvala.

Zimní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz