Nemovitost roku: k mání je Lucerna

Stávala na konci města. Pak už byla jen silnice, po které občas projelo auto, a koleje, odkud se řinul kouř od parních lokomotiv. Protože Budějovice za ta léta nabobtnaly, je dnes Lucerna v širším centru města. Pět minut od Palackého náměstí, slabou čtvrthodinu pěšky od náměstí Přemysla Otakara II.

Unikátní nemovitost je aktuálně v nabídce realitní kanceláře Sorent-CB. Stojí za ní dvě dámy, Romana Kolářová a Eva Kubátová. Prodávaly byty ve vedlejším činžovním domě a pro Lucernu teď hledají někoho, kdo tu ucítí genia loci. „Pro ten prostor by se opět hodila taneční škola. Rozhodně bychom nechtěly, aby se sem vrátila diskotéka s hlučným nočním provozem,“ říká Romana Kolářová.

SEDMIČKOVÝ DŮM

Dům má štěstí na sedmičky. Pochází z roku 1927. Jeho historie úzce souvisí s vedlejším patrovým objektem – právě tam vznikl na konci 19. století hostinec U Bílého anděla. Od roku 1907 v něm fungovala taneční škola Josefa P. Bouši z Tábora. Setrvala do časů před první světovou válkou, která pak odvedla mistra Boušu na vojnu. Jak ve svých článcích o historii Lucerny připomněl Jan Schinko, v září 1918 Bouša oznámil veřejnosti, že se vrátil z vojny a zahájí opět svou činnost. Bydlel v Mariánské ulici, která se dnes jmenuje Dr. Tůmy.

 „V roce 1927 si nechal přistavět k traktu hostince objekt s moderním sálem v postsecesním stylu, na jehož průčelí do Nádražní je secesním písmem ve štuku uvedeno v módní francouzštině ETABLISSEMENT DE DANSE (místo k tanci). Budovu stavěla firma Augustina Teverného,“ uvedl Jan Schinko. Rok 1927 je tu druhým sedmičkovým letopočtem, a aktuální rok 2017 šancí pro případné zájemce.

Mezi válkami vznikla moderní, prosvětlená budova, jejíž horní části dominoval prostorný taneční sál s naleštěnou podlahou a restaurační místnost s výhledem do Nádražní ulice. Vybavení bylo úsporné a už se i tady pomalu ozýval funkcionalismus, který zbavil místnosti těžké výzdoby – jídelna podle fotografií měla jen střídmé závěsy, a stoly, k nimž se pohodlně posadilo několik desítek lidí. Ještě se tu nacházela menší šatna, ale do jiných částí neměl návštěvník přístup.

NEJLEPŠÍ PARKET VE MĚSTĚ

Právě Josef Bouša přejmenoval areál U Bílého anděla na Lucernu. Svého času tu býval nejlepší parket ve městě, na kterém se scházeli mladí, vedle tanečních hodin se tam konaly také pravidelné čaje.

„V roce 1949 byla Lucerna tanečnímu mistru J. P. Boušovi znárodněna (přesněji řečeno – sebrali mu ji). Akorát to bylo v době, kdy se mu podařilo splatit všechny dluhy, které měl po stavbě Lucerny. Do Lucerny se potom etabloval podnik Oděvy Písek a na nejhezčím parketu ve městě měl skladiště pracovní konfekce až do roku 1991,“ zmiňuje Schinko.

Na konci 90. let Lucerna ožila. Jen tu swing a jazz vystřídala taneční hudba přelomu tisíciletí. Otevřeno bývalo hluboko do noci a sousedé si často stěžovali, především na hosty, kteří Lucernu opouštěli podnapilí a chovali se hlučně. Ovšem právě v téhle době se Lucerna znovu stala jihočeským fenoménem – mohl za to provozovatel Daniel Fleischmann, který sem dokázal přivést řadu slavných jmen. V jeho Lucerně pracovala mj. Martina Pártlová, kterou proslavila televizní soutěž X-Factor.

Ale pak to přišlo. „Sedmatřicetiletý provozovatel známé českobudějovické diskotéky Lucerna, brankář fotbalistů z Rudolfova, otec od rodiny a milovník motorek totiž tragicky zahynul u Vyššího Brodu. A smutečních hostů bylo opravdu tolik, že se jich většina do krematoria nevešla a smuteční obřad museli sledovat venku prostřednictvím televizí,“ informovaly noviny v roce 2009.

Že byl Fleischmann přední osobností jihočeského showbyznysu, ukazuje dlouhý seznam těch, kteří se s ním přišli rozloučit. Do Budějovic přijel Leoš Mareš, Patrik Hezucký, Libor Bouček nebo Michal David. „Ten prokládal smuteční řeč svými písněmi, které si sám doprovázel na klávesy. Opravdu emotivně zapůsobila na smuteční hosty poslední Davidova píseň s názvem Pár přátel, při které se slzám neubránili ani urostlí chlápci,“ referoval Deník.

ZÁBLESKY ZMIZELÉ SLÁVY

Když návštěvník dnes prochází prostorem, který díky Fleischmannovi úspěšně bavil mladé Budějčáky, jen těžko tu hledá záblesky tehdejší slávy. Jako by i s jeho odchodem Lucerna onemocněla a nedokázala včas dostat léky nebo injekci. Tu teď bude muset najít nový investor. A hledá se vizionář, který si do prostoru dokáže promítnout budoucí realitu.

„Současný stav vyžaduje celkovou rekonstrukci. To se samozřejmě promítá i do ceny, která je na dnešní poměry na realitním trhu skutečně mimořádně nízká. Lucerna je k mání za šest milionů korun,“ říká makléřka Eva Kubátová.

Potenciál je obrovský. Velkorysá okna, dnes zatemnělá, dokážou prosvětlit prostor bývalé restaurace i tančírny, na stropě jsou zbytky původní štukové výzdoby a člověk se vkusem a citem tu dokáže oživit atmosféru první republiky. „Odborníci odhadují rekonstrukci v řádu milionů korun, do objektu nezatéká, údržba tu probíhá jen zlehka,“ doplňuje Eva Kubátová.

Když nedávno prodávaly byty ve vedlejším činžovním domě, začaly se Eva Kubátová a Romana Kolářová zajímat o zdejší historii. Zjistily, že v sousedním činžáku kdysi bylo dvaadvacet jednopokojových bytů, kde bydlelo dohromady pětadevadesát osob, v naprosté většině dělníků, nádeníků a železničních zřízenců. Doslechly se, že tam kdysi fungoval také hostinec U Bílého Anděla – a protože jsou ženy citlivé, zakoupily v obchodě dva andílky a umístily je dovnitř. Během pár dnů měly kupce na všechny byty. „Jsem přesvědčená, že nám k tomu ti andělé pomohli, že je dům zase potřeboval,“ říká Romana Kolářová.

Na nové anděly teď čeká i Lucerna.

... CELÝ ČLÁNEK BYL UVEŘEJNĚN V ZIMNÍM SPECIÁLU ČASOPISU BARBAR - na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!