Ženský svět: Pohřeb mužského ega

Že se takové situace běžně nestávají? A co v opačném gardu? Muži se nedaří rozdělat oheň v krbu v pronajaté chatě, manželka přijde na to, že je potřeba v krbových kamnech otevřít průduchy. A diví se, z čeho je muž tak mrzutý, když se přece problém podařilo vyřešit. Když doma začne zlobit plynový kotel, muž tak dlouho tvrdí, že s ním nic není, až žena zavolá opraváře a ti problém vyřeší. A na cestách? Zatímco by muž bloudil podle pokynů zmatené navigace klidně ještě pár desítek minut, netrpělivá žena se raději zeptá místních, kam sakra vede tahle objížďka a jak se vymotají tím správným směrem.

Všechny ty všednodenní momenty mají něco společného. Jsou útokem na křehkou mužskou duši. Někdo by řekl na jeho ego, ale to je takové ošklivé slovíčko. Kuchyňský mikropříběh se zdá přitažený za vlasy, něco na něm nesedí. Jen velmi malé procento mužů se totiž míchá do takzvaně ženských záležitostí – rozumějme: prací v domácnosti, dekorování domova, přípravy jídla pro děti a do dalších podobných, intelekt obohacujících činností. Zato mnohé ženy jsou odbornicemi na vrtání poliček, rozhodování o tom, kdy je potřeba co opravit (doma, na autě), kdy se musí posekat zahrada, vykopat bazén či postavit pergola, nebo v jaké fázi oprýskání je potřeba natřít plot.

Když ono je tak nesmírně těžké se přes některé věci jen tak přenést. Nebo se jimi dlouhodobě nenechávat vykolejit. Třeba když ten rozbitý vymontovaný šuplík už několik týdnů stojí opřený hned vedle komody, v níž zeje prázdný otvor. Nebo když v autě pár týdnů svítí několik podezřelých kontrolek včetně té signalizující poruchu motoru.

Kéž bychom někdy měly více trpělivosti ve chvílích, kdy nejde o život. Třeba se v každodenním shonu zastavit a rozhlédnout se. Všimly bychom si, kolik se po té několik týdnů neposekané zahradě prohání bělásků, žluťásků nebo baboček admirálů, jejichž housenky dostaly šanci se vylíhnout a hodovat na listech kopřiv. Nebo že ten oprýskaný plot má vlastně takovou romantickou patinu ve stylu Provence. A že děti našly využití i pro díru po rozbitém šuplíku: proměnily ji na garáž pro autíčka.

Trenky, nebo montérky

V každé domácnosti to funguje nebo skřípe kvůli něčemu jinému. Moje maminka má ale vcelku jednoduchou teorii. Ta muže dělí jen na dvě kategorie. Na muže panelákové a muže do baráku.

Panelákový typ se vyznačuje tím, že dokud nemrzne, zastihnete ho v kteroukoliv denní i noční dobu v trenkách, a to jak uvnitř domu, tak i na zahradě. A nepřipadá mu na tom nic divného trávit většinu víkendu ve spodním prádle. Návštěva nenávštěva. Muž panelákový má k tomu ještě soubor dalších nelichotivých vlastností, mezi něž patří nešikovnost a neschopnost, ale hlavně nechuť k jakékoliv manuální domácí práci.

Oproti tomu muž do baráku umí a zvládne vše. Od nasekání dřeva, přes štelování všech možných domácích spotřebičů od bojleru, přes kotel až po kdekterou elektroniku, užívá si sekání zahrady, stává se chemikem při čištění bazénu, zahradním architektem při výběru složení živého plotu, automechanikem, instalatérem, pokrývačem, klempířem, kominíkem a asi stovkou dalších profesí, které muž panelákový vůbec ke svému životu nepotřebuje anebo si je musí zaplatit. Úbor muže do baráku osciluje mezi montérkami, tepláky a pracovními džínami, které má ještě z dob na vysoké.

Maminčina teorie popisuje taky nejnebezpečnější úskalí, kterému by se mladá žena měla při výběru životního partnera vyvarovat – přesadit muže panelákového do rodinného domu. Od tohoto nešťastného okamžiku začne totiž vztah mířit k nezvratnému zániku. Po muži panelákovém se totiž najednou začnou vyžadovat profese, o kterých slyšel pouze z vyprávění. A i v případě, že nejsou problémem rodiny finance, tak se nesplnitelnou misí stává zajistit všechny potřebné opravy a úpravy pomocí objednaných řemeslníků. Ve vztahu tak začnou vznikat trhliny, které se úměrně se stářím a opotřebením nemovitosti pouze zvětšují a prohlubují, až do momentu, kdy se z ženy stane nesnesitelná semetrika a z muže líné nemehlo a ti dva už spolu nedokážou vydržet.

Manžel na hodinu

Boom naštěstí poslední dobou zažívá záchrana mnohých vztahů, služba nazvaná vtipně hodinový manžel. Můj kamarád si touto profesí už nějakou dobu přivydělává a rád zdůrazňuje, že přece není žádná ostuda si ho zavolat. Vždyť každý chlap přece nemůže umět všechno, říká. Dokonce i manželé žen, které si ho zavolají, si tu možnost pochvalují. Vyplatí se prý víc než například věnovat čas a peníze za půjčování potřebného nářadí. A podle jeho zkušeností si hodinového manžela zvykli objednávat už i muži.

Kamarád má pravdu. A tady bych hlasovala za rovnoprávnost. Stejně jako každého muže netěší kutilství, ne každou ženu naplňuje radostí úklid nebo žehlení. Těším se, až budeme jednou žít ve společnosti, kde není ostudou objednat si hodinového manžela nebo paní na úklid. Ve společnosti, kde ženám dojde, že větší hodnotu má čas, kdy táta kope s dětmi do míče nebo kdy svou ženu vezme do kina, než aby se několik hodin trápil doma s něčím, co neumí (třeba proto, že ho to jeho táta nenaučil). A ve společnosti, kde mužům dojde, že žena-maminka, někdy mezi tím, kdy po osmi hodinách v práci nakoupí, nakrmí celou rodinu, napíše s dětmi úkoly a stihne milion dalších neviditelných drobností, by taky měla někdy mít čas jít si zaběhat, přečíst pár stránek z knihy nebo se jen udělat krásnější pro svou lásku. I proto, aby ta láska dlouho vydržela.

Elektronická verze říjnového čísla ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!