Budějovice metropolí jižní Moravy

Fronty na banány a další nedostatkové potraviny nebyly v dobách českého socialismu nijak neobvyklé. Specialitou Českých Budějovic před rokem 1989 však byla ještě fronta, která se stála každý den po desáté hodině večer před vinárnou Hrozen v Hroznové ulici. Někdy i desítky lidí trpělivě čekaly, až se v malém okénku v zavřených dveřích objeví hlava vedoucího vinárny pana Račínského a rozhodne o tom, kdo může dovnitř a kdo musí zůstat venku.

„Dobrý večer, pane inženýre, pojďte dál,“ prohlásil Račínský, když viděl známou tvář. Jakmile se ale ve frontě objevila neznámá postava nebo člověk, s nímž měl vinárník špatné zkušenosti, do vinárny se přes veškeré přemlouvání a prosby nedostal.

Fakt, že slavná budějovická vinárna byla podnikem pro vyvolené, asi nikoho, kdo prožil část života v socialismu, nepřekvapí. Hrozen totiž v centru Českých Budějovic představoval nejen jediný netaneční podnik otevřený po dvaadvacáté hodině, ale i jedinou klasickou vinárnu. V době, kdy se restaurace přetahují o zákazníky a s vinárnami se roztrhl pytel, však najednou jako by jeden extrém vystřídal druhý. Turista, který si přečte o Budějovicích jako o městě v celém světě proslaveném výrobou piva, se musí po příjezdu do jihočeské metropole nutně ptát, zda si náhodou nespletl cestu. Funguje tam jediná pivotéka, zato vináren a vinoték už je přes padesát a stále se otevírají nové. V létě před nimi vinaři u stolečků „znalecky“ koštují müllera nebo veltlínské. Tohle, že je pivní město?

Celý článek čtěte v zimním speciálu časopisu Barbar, který vychází 19. listopadu.