Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Chodil s morem do kostela, sousedé ho udali

Epidemie v Českých Budějovicích? Středověký obyvatel města by odvětil, že to není nic zvláštního. Nynější covid-19 je z historického hlediska jedinečný jen v tom, jak širokou má publicitu. Zprávy o něm pomaloučku rozšiřují i spisový materiál Státního okresního archivu České Budějovice. Jenomže spolu s těmito zprávami je tam šest kilometrů spisů z dějin jihočeské metropole a v nich informace o mnoha epidemiích, které kdy sužovaly město. Povídáme si o nich s vedoucím archivu Danielem Kovářem.
Josef Musil, Foto: Milan Havlík
29. Duben 2021 - 13:26

Protiepidemická opatření nás omezují už víc než rok. Jak se vám v nich žije?

Rád vzpomínám na dobu, kdy svět byl normální. Jenomže čím jsou tyhle vzpomínky vzdálenější, tím víc mi bohužel připadá normální naše nenormální současnost. Je zajímavé, že rok stačil na to, abych se postupně smířil s něčím, s čím jsem se smířit nechtěl.

Psycholog Jan Urban už na začátku pandemie napsal, že krize mění úhel pohledu a dají se v ní najít výhonky pozitivních prvků. Co o tom soudíte?

Jako archivář mu dávám za pravdu. Když jsme chystali tenhle rozhovor, přimělo mě to, abych se probral historickými materiály. Musím říct, že díky znalostem současného stavu jsem se mnohem lépe vžíval do situací minulých epidemií.

Co nového jste poznal?

Že vlastně nic nového není. Když si odmyslíme někdejší mizernou úroveň zdravotní péče, probíhají všechny epidemie podle stejného scénáře. A lidé na ně reagují stejně. Třeba taková epidemie moru v Českých Budějovicích v letech 1679 až 1681. V ní je tolik paralel s dneškem, až to překvapuje.

Jaká podobnost vás upoutala jako první?

Že v podstatě celých sto let před ní nebyla žádná epidemie. Ne že by to tehdy bylo krásných sto let – zuřila třicetiletá válka, Budějovice postihlo několik velkých požárů. Našlo by se toho víc, na co si lidé dávali podvědomě pozor, protože s tím sami měli osobní zkušenost nebo ji načerpali z vyprávění svých rodičů. Ale neměli zkušenost s epidemií. V roce 1679 se mor šířil střední Evropou z několika stran. Musím zdůraznit, že oproti dnešku v té době neexistovalo žádné centrální řízení protiepidemických opatření. Každé panství i každé město si to organizovalo samo.

Ví se přesně, kdy mor roku 1679 začal ohrožovat České Budějovice?

V září. Přišel přes Moravu. V Třeboni vyhlásili opatření, na Hluboké taky, ale radní v Budějovicích neudělali nic.

Proč?

Kvůli penězům. Nechtěli zastavit obchodování. Vybírání mýtného bylo pro městskou pokladnu důležitým finančním zdrojem. Do Budějovic jezdili formani z Rakous a ostatních stran, každý musel dojít na radnici a zaplatit, že bude smět ve městě obchodovat. O moru už se všeobecně vědělo, ale radní se snažili vytvářet dojem, že jejich město je zdravé.

I k udržení mylného dojmu je nutné přijmout nějaké opatření.

Ano, na přelomu let 1679 a 1680 nechali umístit do farního kostela nové sochy svatého Šebestiána a Rocha, což jsou patroni proti moru. Taková věc na radnici nejsnáze prošla. (...)

 

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V JARNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Jarní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz